Článek
Výzkum nazvaný Economic Index, který na základě svých dat zpracovala technologická společnost Anthropic, vyvíjející nástroje umělé inteligence (AI), proběhl již počtvrté. Výsledky však alespoň prozatím nejsou zcela jednoznačné. Plyne z nich ale třeba, že umělá inteligence mění pracovní místa nerovnoměrně a v závislosti na konkrétním povolání.
Lidem ve zdravotnických profesích může AI například pomoci odbourat rutinní a časově náročné úkony. Ušetřený čas pak mohou více věnovat mimo jiné přímé kominikaci s pacienty.
Naopak v dalších povoláních si lidé mohou všímat, že jejich práce se s využíváním nástrojů AI možná až příliš zjednodušuje. Tím, že pak pravidelně nepoužívají plné spektrum svých schopností, se podle autorů studie v dlouhodobém výhledu může postupně snižovat jejich kvalifikace. Jako příklad uvádí některé typy technických povolání nebo kancelářské profese.
Postupná proměna práce, spíš než revoluce
Současně s tím je ale nutné uvést, že současná data neukazují radikální změny v práci, ale spíše její evoluci. Kromě toho v souvislosti s využíváním nástrojů AI stále zůstává nezbytná lidská kontrola a dohled, zejména u složitých úkolů. Zejména u vysoce kvalifikovaných odborníků AI zvyšuje jejich produktivitu, spíše než aby tyto role nahrazovala.
Nejde tak o předpověď masové nezaměstnanosti, ale o důležitý signál: AI může měnit charakter práce dřív, než změní množství pracovních míst.
Studie se také zaměřila na to, jaké úkoly lidé AI zadávají, jak složité tyto úkoly jsou, a zda program pracuje samostatně, nebo spíše jako asistent. Výsledkem je poměrně střízlivý obrázek ukazující, že umělá inteligence dnes nejčastěji funguje jako nástroj podpory, nikoli plné automatizace. Zhruba 52 procent interakcí s Claudem má podobu takzvané augmentace: člověk a AI pracují společně, ladí text, analyzují data nebo hledají řešení krok za krokem. Naopak automatizace coby situace, kdy AI úkol kompletně převezme, tvoří přibližně 45 procent případů.
Nerovnost podle vzdělání. Nejvíc těží kvalifikovaní profesionálové
Výzkum se zaměřil také na globální rozdíly. V zemích s vyšším HDP na obyvatele lidé používají Claude především k pracovním a osobním úkolům. Naopak v chudších regionech slouží AI z velké části ke vzdělávání, ať už jako náhrada kurzů, učebnic nebo lektorů. Umělá inteligence tak může zároveň prohlubovat i zmírňovat globální nerovnosti, podle toho, jak je dostupná a využívaná.
Data dále ukazují, že současná vlna produktivity podpořené nástroji umělé inteligence nejvíce prospívá vysoce kvalifikovaným profesím. Claude je nejčastěji využíván u úkolů, které vyžadují v průměru 14,4 let vzdělání, tedy zhruba úroveň bakalářského studia. To je výrazně nad průměrem celé nejen americké ekonomiky.
Právě u komplexních úkolů přináší AI největší úsporu času. Paradoxně jde ale také o úkoly, se kterými má sama AI největší potíže. „Čím složitější práce, tím důležitější je lidský dohled, vedení a schopnost postupného vylepšování výsledku,“ shrnují autoři studie. Jinými slovy: AI zrychluje práci expertů, ale sama se bez nich zatím neobejde.
