Článek
Když v šedesátých letech minulého století v Semaforu obdivovali její krásný hlas i sbírku brýlí, málokdo tušil, co už má Naďa Urbánková za sebou. Ve své knize vzpomínek s názvem „A příště bude lépe…“, se až mnohem později svěřila, že když jí bylo osm let, znásilnil ji vlastní otec. Navíc jí vyhrožoval, že pokud to někomu řekne, tak ji zabije. Její vztahy s muži to samozřejmě zásadně poznamenalo přesto, že násilník jen rok po hrůzném činu zemřel. Urbánkové se sice tenkrát ulevilo, to ale neznamenalo, že je vše zapomenuto.
Doktor mi vysvětlil, že musím rodit
Když byla v angažmá v Pardubicích, seznámila se se svým prvním manželem. Karel Urbánek mnoha lidem utkvěl v paměti coby příslušník VB v seriálu Chalupáři. Byli spolu šťastni a těšili se na první miminko. Jenže toho se bohužel nedočkali. Herečka přitom nic nezanedbala, do Podolí jezdila na prohlídky, vše konzultovala s lékaři, cvičila a starala se jen o domácnost.
V den porodu se miminko ještě na svět nechystalo. Herečka tak šla partnera doprovodit na autobusové nádraží, chystal se pracovně do Pardubic. Když se vracela, ozvala se obrovská rána. „Nevím, co to bylo, hrozně jsem se ale lekla. A ucítila jsem přitom v břiše nepříjemnou bolest. Nicméně jsem došla domů a rozhodla jsem se ještě chvíli počkat. Nad ránem to už ale bylo docela drsné. Vzbudila jsem tchyni a chtěly jsme jet do Podolí,“ vzpomínala Urbánková.
Tam jí bohužel řekli, že miminko je mrtvé. Bohužel to ale nebyl konec trápení. „S omluvami mi doktor vysvětlil, že dítě stejně musím porodit! To se stalo, a abych to zvládla, dostala jsem porci morfia, a pak už jsem si nic nepamatovala.“ Herečka byla zoufalá, stejně tak její manžel. Ten bohužel deprese začal řešit alkoholem. Ještě nějakou dobu vedle sebe žili v podstatě jako dva cizí lidé. Pak se konečně rozvedli.
Zrada velké lásky
Zatímco v soukromém životě truchlila, pracovně se jí obrovsky dařilo. Semafor z ní udělal hvězdu první velikosti, začala také hrát ve filmech. Oblíbil si ji třeba režisér Jiří Menzel, který ji obsadil i do oscarových Ostře sledovaných vlaků. Během natáčení televizní povídky Bahno se seznámila s Josefem Abrhámem. Plánovala s ním společný život, milovala ho tak, jak vůbec žena dokáže milovat. Když jí herec řekl, že nechce dítě, protože se na to ještě necítí, byla zklamaná. Ještě víc, když zjistila, že má poměr s její kolegyní Libuší Šafránkovou.
Urbánková se to dozvěděla až od své kadeřnice přesto, že si o románku povídala celá Praha. Když jí to Abrhám potvrdil, v podstatě ho vyrazila z jejich společného bytu. Dlouho jim nedokázala odpustit. Až mnohem později řekla, časem pochopila, jak úžasnou dvojicí Abrhám se Šafránkovou jsou a že si byli souzeni.
Po rozchodu se svou láskou se Urbánková znovu našla v práci. Odešla ze Semaforu, několikrát získala ocenění Zlatý slavík. Zpívala s Country Beatem Jiřího Brabce, na jednom z představení v Americe se pak seznámila s překladatelem Janem Nemejovským. Vzala si ho v roce 1976 na české ambasádě v USA. O tři roky později se jim narodila dcera Linda (dnes zpěvačka Jana Fabiánová), který se stala jejím smyslem života. Přesto, že se manželé po osmi letech rozvedli.
Havlík na ni nasekal dluhy
Když už se zdálo, že zůstane sama, potkala lékaře Josefa Havlíka. V roce 1990 se vzali, Urbánková kvůli němu výrazně omezila pěveckou kariéru. Jenže ani s ním nenašla štěstí. Havlík ji hlídal, psychicky týral, nesměla na krok bez jeho svolení. Nakonec na jihu Čech založil sanatorium, které ale nevydělávalo. Jenže všechny půjčky a dokumenty byly na Urbánkovou, Havlík byl totiž Švýcar a neměl české občanství.
Takže všechny dluhy šly za zpěvačkou, jí i dceři byli neustále v patách exekutoři a Urbánková přišla téměř o všechno. Když bylo nejhůř a neměla kde bydlet, zachránili ji premonstrátští mniši, bydlela s nimi v klášteře Želiv. Zpěvačce se podařilo porazit i rakovinu prsu, kterou jí lékaři diagnostikovali v roce 2009.
Osudnou se jí stala až nemoc covid-19. Na komplikace spojené s tímto onemocněním zemřela 3. února 2023 v nemocnici v Praze.
