Článek
Když se Adéla Gondíková (53) a Jiří Langmajer (60) v roce 2019 brali, dům v Pyšelích už dávno nebyl novinkou. Herečka a moderátorka si ho nechala postavit před více než dvaceti lety, stavbu financovala sama. Langmajer se tedy nestěhoval do společně vybudovaného domu. Přicházel do prostoru, který měl svou podobu, historii i jasný rukopis už dávno před jejich vztahem. Dům je vzdušný, světlý a výrazně propojený se zahradou. Velká okna byla ostatně jedním z požadavků Gondíkové už při stavbě.
Vila stojí na otevřeném pozemku a zeleň kolem domu tvoří důležitou součást celého bydlení. Výhled do zahrady je jedním z prvků, který interiér opticky rozšiřuje. Místo ostrého předělu mezi domem a okolím tak vzniká dojem, že zahrada pokračuje až dovnitř. „Všichni mi teď říkají, jak to máme doma s Jirkou hezký, a ptají se, jestli fakt máme pod barákem kryt,“ smál ase herečka.
Přírodní materiály a hodně světla
Interiér se drží spíše přirozeného stylu. Objevuje se dřevo, len, kůže a tlumenější barevnost. V přízemí je hlavní společenská část domu – kuchyň s jídelnou a navazující obývací pokoj. Z této části mají obyvatelé domu nejlepší kontakt se zahradou. V patře se nacházejí dvě ložnice, jedna pro manžele a druhá pro Adélinu dceru Nelu.
Jiří Langmajer s manželkou Adélou Gondíkovou na premiéře pokračování seriálu Lajna
Na bydlení je sympatické především to, že se nesnaží působit dokonale za každou cenu. Základem je praktické rozdělení prostoru: dole se odehrává společný život, nahoře je více soukromí. A protože Gondíková dům vytvořila ještě v době, kdy Langmajer nebyl jeho součástí, není překvapivé, že její představa o bydlení je v hlavní části stále nejvýraznější. Langmajer si ale postupně našel způsob, jak do domu dostat i kus svého světa.
Ze zahradního domku vznikl kutloch
Jedna z nejzajímavější částí jejich bydlení totiž neleží přímo ve vile, ale je na zahradě. Původně zahradní domek se postupně proměnil v Langmajerovu pracovnu a soukromý prostor. Herec mu říká „kutloch“ a jeho vznik nebyl spontánní nápad. „Potřebu mít vlastní prostor a jakousi pracovnu mám odjakživa,“ vysvětloval. Když po společném nastěhování s Gondíkovou přišel o předchozí podobné zázemí, napadlo ho využít právě zahradní domek. „Dřív jsem míval takový malý ateliér v Divadle pod Palmovkou, to bylo fajn. Ale od té doby, co jsme se sestěhovali s mou nynější ženou, jsem žádné takové místo neměl. Řekl jsem si, že si tu radost udělám a dopřeji si krapet soukromí.“
Proměna přitom nebyla jen kosmetická. Z prostoru, který dříve sloužil jako sklad, se stalo místo určené především k práci, odpočinku a hudbě. Langmajer zde má gramofon, vinylové desky, knihy, pohovku a také pracovní stůl. Součástí vybavení je široká postel, kterou dostal od manželky. Langmajer se ve svém útočišti učí role, může kombinovat sezení u stolu s chůzí či ležením. A samozřejmě má tu svůj klid.
Místo, kde hraje jazz a nikdo mu do toho nemluví
Hudba je v Langmajerově „kutlochu“ důležitá. Herec si zde dal dohromady gramofon Denon a uspořádal svou sbírku desek. Tady si může pustit jazz, na který doma podle vlastních slov není vždy stejná nálada. „Budu se tu učit a taky občas jen tak lelkovat,“ popsal ostatně on sám velice jednoduše účel svého prostoru.
Zajímavé je také to, že do výsledné podoby interiéru zasahovala designérka Ema Traplová. Langmajer přiznal, že obvykle potřebuje, aby věci byly podle něj, tentokrát jí však nechal poměrně volnou ruku. Sám pak plánoval už jen drobné změny, které měly prostor ještě více přiblížit jeho představám. Výsledek je proto trochu jiný než hlavní dům. Zatímco vila působí světle a přirozeně, zahradní pracovna má osobnější, výraznější charakter.
O zahradu se nestará jen zahradník
Velký pozemek samozřejmě znamená také poměrně dost práce. Langmajer ale není typ člověka, který by se jí úplně vyhýbal. Sekání trávy, pletí nebo zastřihování rostlin patří mezi činnosti, do kterých se podle zveřejněných informací také zapojuje. Zahrada tak není jen dekorací, která má dobře vypadat na fotografiích. Pro jejich bydlení má praktický význam. Dává domu odstup od okolí a zároveň vytváří další obytný prostor, byť ne v klasickém smyslu. Nakonec, Langmajerův domek je toho dobrým příkladem. Z původního skladu vznikla místnost, kterou herec používá při práci, poslouchání hudby i odpočinku.
Bydlení manželů tak vlastně docela přesně odráží jejich společné soužití. Hlavní dům vznikl podle představ Adély Gondíkové ještě v době, kdy žila svůj vlastní život. Jiří Langmajer se do něj později přidal a místo toho, aby se snažil celý interiér přetvořit podle sebe, vytvořil si na pozemku vlastní malý svět.
Zdroje: autorský článek s využitím
