Článek
Karel Roden (64) patří k českým hercům, kteří si své soukromí hlídají možná stejně pečlivě jako svou práci. O to zajímavější je, že jeho život mimo filmové kamery je ve skutečnosti poměrně pestrý. Už dvě desetiletí je spojený se Skrýšovem na Příbramsku, kde postupně proměnil zanedbaný historický areál v místo, které dnes funguje jako jeho rodinné zázemí, statek i prostor pro nejrůznější aktivity. Přitom když Roden v roce 2006 zámek kupoval, rozhodně nešlo o hotové reprezentativní sídlo. Objekt byl ve špatném stavu a jeho oprava se měla stát dlouhodobým projektem. Zámek původně pořizoval především kvůli koním.
Mít zámek není žádný luxus
Skrýšov má samozřejmě podstatně starší historii, než je posledních dvacet let. Barokní zámek nechal v roce 1762 postavit Norbert Kfelíř ze Zakšova. Později byl Skrýšov spojen s lobkovickým panstvím Vysoký Chlumec a v 19. století sloužil také jako příležitostné sídlo šlechtických majitelů. Po pozemkové reformě v roce 1926 se jeho využití změnilo a zámek později sloužil například Národnímu muzeu jako depozitář.
Postupně však chátral a kolem přelomu tisíciletí byl v havarijním stavu. Karel Roden ho koupil v prosinci 2006 a pustil se do rozsáhlé obnovy. Herec přitom nikdy netvrdil, že by si pořizoval zámek kvůli nějakému okázalému životnímu stylu. Naopak. „Není žádný luxus mít zámek. To je práce a zase práce. Nervy a znovu nervy. Ale něco tady zůstane,“ vysvětloval před časem. To je možná nejlepší způsob, jak Skrýšov chápat. Ne jako kulisu k životu slavného herce, ale jako místo, které Roden postupně přizpůsobuje skutečnému životu.
Karel Roden se věnuje hospodaření
Na Skrýšově se hospodaří
Dnes areál zdaleka není pouze obytným místem. Roden se na Skrýšově věnuje zemědělství a chovu zvířat. Historicky zde choval především koně, postupně ale přibyl také skot plemene Dexter. Ten je původem z Irska, přičemž Roden své první kusy nechal podle oficiálních stránek dovézt z Dánska.
K herectví má tak Roden poněkud netypický druhý pracovní svět. Místo aby po návratu z natáčení zamířil pouze domů, má kolem sebe stáje, pastviny, techniku a zemědělskou práci. To se zdá být jedním z důvodů, proč mu život mimo město vyhovuje a proč se pustil do rekonstrukce zámku. „Nechtěl jsem ho zakonzervovat, chtěl jsem, aby žil. Je to tam dost drsná romantika. Ale mně to těší – dělat s půdou, sednout si za volant traktoru,“ tvrdil. Nejde tedy jen o zálibu majitele pozemků, který si nechá hospodářství obsluhovat někým jiným.
Největší překvapení? Borůvky!
Představa, že vlastnit zámek znamená především pohodlí a prestiž, se v Rodenově případě poněkud rozchází s realitou. Historická budova vyžaduje neustálou péči a rekonstrukce Skrýšova rozhodně neskončila krátce po jeho koupi. „Luxus může být možná v nějakém domečku, ale ne na zámku, který opravujete. Tam ani být nemůže. To je na celý život práce. Na celý život. Navíc já to ani nemám nastavené tak, že tam za každou cenu musím bydlet. Důležité pro mě je zámek zachránit,“ popsal, proč se do projektu pustil.
Největším překvapením posledních let jsou ale pro mnohé lidi borůvky. Roden se pustil do jejich pěstování ve velkém a ze zdánlivě obyčejného nápadu postupně vznikla skutečná borůvková farma. Na šesti hektarech má kolem 25 tisíc keřů. „To moje hospodářství nemá zase tolik hektarů, abych dělal třeba pšenici. S borůvkami tu zase tolik lidí nemělo zkušenosti, navíc mi to ovoce je sympatické, není alergenní a dá se pěstovat i v našich podmínkách,“ popisoval. V tom se jeho projekt postupně posunul od koníčku k poměrně rozsáhlému zemědělskému podnikání.
Na pohled může velká borůvková plantáž působit idylicky. Ve skutečnosti jde o poměrně náročnou zemědělskou disciplínu. Roden v rozhovorech popisoval problémy se zavlažováním, plevelem i škůdci a připouštěl, že kdyby věděl předem, co všechno pěstování obnáší, možná by si začátek rozmyslel. A třeba v roce 2025 se ve Skrýšově konaly také samosběry kanadských borůvek.
Karel Roden a jeho bratr Marian žijí blízko u sebe
Skrýšov ve znamení jazzu
Přestože si Roden soukromí velmi hlídá, Skrýšov není uzavřeným světem, do kterého by se veřejnost vůbec nedostala. Nejznámější jsou jazzové večery. Jazz tak představuje poměrně zajímavý kontrast k tomu, co člověk od zemědělského statku očekává. „Mám rád jazz a mám kamarády jazzové muzikanty, proto vznikla tato akce. Nechci ale, aby lidi přijeli jen poslouchat jazz u mě ve stodole, chci, aby si to užívali. Procházeli se, jedli, pili nebo i tancovali… Chci, aby to byl takový příjemný večírek s dobrou muzikou.“ Roden navíc se Skrýšovem spojil také své vinařské aktivity. Už před lety mluvil o vlastních vinných sklepech a vlastní edici vína.
Skrýšov je také místem, kde Roden žije se svou rodinou. Herec se nikdy netajil tím, že soukromí je pro něj důležité, a veřejnost proto o samotném rodinném životě ví podstatně méně než o jeho filmových rolích. V srpnu 2020 se oženil s Laurou Čekanovou, matkou svých dvou dětí. Svatba proběhla v úzkém kruhu a Roden ji stejně jako většinu osobních událostí nijak veřejně nepropagoval.
Skrýšov není kulisa hollywoodské hvězdy
Když se dnes mluví o Skrýšovu, není jednoduché zařadit ho do jediné kategorie. Je to historická památka, rodinné bydlení, zemědělský areál, chov koní a skotu, borůvková farma, místo pro kulturní akce a také zázemí pro vinařské aktivity. To je na Rodenově příběhu možná zajímavější než samotný fakt, že slavný herec bydlí na zámku.
Před dvaceti lety si totiž nekoupil hotové reprezentativní sídlo. Koupil objekt, který potřeboval obrovské množství práce. Z původního záměru vytvořit zázemí pro koně postupně vzniklo soběstačné hospodářství. Skrýšov tak dnes nepůsobí jako kulisa k životu hollywoodské filmové hvězdy. Spíš jako jeho druhá, podstatně méně nápadná profese. Karel Roden sice dál natáčí filmy a objevuje se na divadelních scénách, ale mimo ně se věnuje půdě, zvířatům a domu, který si před dvaceti lety vzal za svůj.
Zdroje:
