Článek
Když se dnes mluví o nejslavnějších českých režisérech, většina lidí si okamžitě vybaví jména jako Miloš Forman nebo Jiří Menzel. Jen málokterý český tvůrce ale dokázal ovlivnit světovou kinematografii tak výrazně jako Karel Zeman (†78). Režisér, výtvarník a průkopník filmových triků vytvořil vlastní filmový jazyk, který fascinoval publikum po celém světě. Jeho snímky dodnes obdivují režiséři jako Steven Spielberg, Terry Gilliam nebo Tim Burton.
Vánoční sen uspěl i v Cannes
Karel Zeman se narodil v roce 1910 v Ostroměři. Už od mládí ho fascinovalo kreslení, reklama a technické novinky. Po studiích pracoval v reklamních agenturách a nějaký čas strávil také ve Francii, kde se poprvé setkal s moderním výtvarným stylem a animací. Právě zkušenosti z reklamního světa později výrazně ovlivnily jeho filmovou tvorbu.
Do světa filmu vstoupil krátce po druhé světové válce ve zlínských ateliérech, kde tehdy působil také Hermína Týrlová. Zeman zde začal experimentovat s loutkovou animací a velmi rychle zaujal mimořádnou fantazií i technickou precizností. Prvním velkým úspěchem se stal krátký film Vánoční sen, který získal ocenění na festivalu v Cannes.
Speciální efekty vytvořené Karlem Zemanem vzbuzovaly údiv.
Skutečný průlom ale přišel až v padesátých letech. Zeman tehdy začal kombinovat hraný film, animaci, miniatury a optické triky způsobem, který do té doby prakticky nikdo neviděl. Jeho nejslavnější díla jako Cesta do pravěku, Vynález zkázy nebo Baron Prášil působila jako oživlé ilustrace starých dobrodružných knih.
V zahraničí měl obrovský respekt
Právě Vynález zkázy z roku 1958 se stal jedním z největších úspěchů československé kinematografie v zahraničí. Film inspirovaný romány Julese Verna byl prodán do desítek zemí a získal řadu mezinárodních ocenění. Kritici i diváci byli fascinováni tím, jak Zeman dokázal propojit hraný obraz s rytinami připomínajícími původní verneovské ilustrace.
V době, kdy ještě neexistovaly počítačové efekty, vytvářel Zeman své fantastické světy ručně. Používal malované kulisy, miniatury, dvojexpozice, animaci i komplikované optické triky. Natáčení jeho filmů bylo mimořádně náročné a často připomínalo spíše laboratorní experiment než běžnou filmovou produkci.
Právě tím si získal respekt i v zahraničí. Americký režisér Terry Gilliam o něm později prohlásil: „Dělal to, o co se pořád snažím i já, tedy kombinovat hraný film s animací.“ Jeho filmy obdivoval také Tim Burton a Steven Spielberg. Když legendární hollywoodský režisér dával v roce 1993 rozhovor k premiéře svého Jurského parku, o Zemanovi mluvil s úctou a respektem. Dokonce tehdy vyjádřil přání mít videokazetu s filmem Cesta do pravěku. Zemanův vizuální styl zkrátka inspiroval celou generaci tvůrců fantasy a dobrodružných filmů.
Práce v totalitě nebyla snadná
Přestože jeho filmy slavily úspěch po celém světě, v Československu nepracoval v jednoduchých podmínkách. Musel se vyrovnávat s omezeními komunistického režimu, nedostatkem techniky i složitým financováním. Zároveň ale dokázal využít tehdejšího státního filmového systému, který umožňoval vznik náročných projektů bez okamžitého komerčního tlaku.
Busta Karla Zemana před filmovými ateliéry ve Zlíně.
Velkou část života strávil ve zlínských filmových ateliérech, kde vznikala většina jeho nejslavnějších filmů. Kolegové na něj vzpomínali jako na člověka posedlého detailem. Dokázal trávit dlouhé hodiny nad jediným trikem nebo záběrem, dokud nebyl výsledek přesně podle jeho představ.
Zeman přitom nikdy neusiloval jen o technickou dokonalost. Důležitá pro něj byla především fantazie a schopnost vrátit divákům dětský úžas. Jeho filmy nepůsobily realisticky ani v době svého vzniku. Naopak otevřeně pracovaly s poetikou dobrodružných ilustrací, snů a fantazijních světů.
Zeman zemřel, jeho práce ale žije dál
Právě díky tomu nestárnou ani po desítkách let. Cesta do pravěku dodnes fascinuje děti i dospělé svou atmosférou a Baron Prášil bývá pravidelně označován za jeden z vizuálně nejoriginálnějších filmů evropské historie. Karel Zeman ale ovlivnil i českou pohádkovou tvorbu. Bez jeho průkopnických triků a fantazijní estetiky by pravděpodobně nikdy nevznikly filmy Václava Vorlíčka nebo Juraje Herze v podobě, jak je dnes známe.
Navzdory světovému uznání zůstal Zeman po většinu života skromný. Vyhýbal se velkým mediálním vystoupením a mnohem více než popularita ho zajímala samotná práce. V posledních letech života se věnoval hlavně kreslení a přípravám dalších projektů. Zemřel v roce 1989 ve věku 78 let.
Jeho odkaz ale žije dál. Filmy Karla Zemana se pravidelně restaurují, vycházejí na nových nosičích a promítají na festivalech po celém světě. V Praze vzniklo také Muzeum Karla Zemana, které připomíná nejen jeho tvorbu, ale i revoluční filmové postupy, jež předběhly svou dobu.
Zdroje: autorský článek s využitím
