Článek
S dcerou nikdy neměla zrovna ideální vztah. V poslední době se ale zdálo, že se to mezi Jarkou a třicetiletou Denisou zlepšilo. „Dlouho mě vinila za své neúspěchy. Myslela jsem si ale, že už jí došlo, že svůj život žije ona, ne já,“ kroutí hlavou seniorka, která se hodně upínala ke své malé vnučce. Jenomže poslední měsíce trpí nesmí ji totiž vídat. Její dcera totiž přišla s tím, že když je dívenka s babičkou, má z toho špatné návyky. A někdy prý i noční můry. „Je to hloupost. Dcera si vše vymýšlí, prostě lže. Trestá mě za věci, za které si může jen ona sama.“
Čeká na ni před školkou
Podle Jarky její dcera otěhotněla neplánovaně a uvažovala, že půjde na potrat. Nakonec si to rozmyslela i proto, že na ni část rodiny včetně Jarky tlačila, aby to nedělala. „To je pravda. Zároveň jsem jí ale říkala, že udělám všechno proto, abych pomohla a byla jí k ruce. Svůj slib jsem čtyři roky plnila. Najednou to nejde, najednou jsem ta zlá.“ Když chce vidět vnučku, musí čekat před školkou a doufat, že ji alespoň na chvíli zahlédne. Sama tvrdí, že si přitom připadá hloupě, což se jí asi nikdo nemůže divit.
Mezi oběma ženami přitom nejde o první konflikt. Mnohokrát se pohádaly, na hodně věcí měly a mají odlišné názory. „To ale přeci neznamená, že mi bude zakazovat vídat se s Karolínkou. Vždyť jsme dospělé, měly bychom si to vyříkat.“ Faktem je, že i když mezi sebou v minulosti pročistily vzduch, trvalo jen chvíli, než se našel nějaký další důvod, proč si vjely do vlasů. Tak to probíhá vlastně už od doby, co byla Denisa v pubertě.
Sociálka? Raději ne!
V poslední době to však došlo do fáze, že Denisa odmítla s komunikovat. Mámě nebere telefon, neodpovídá na zprávy. „Nedostala jsem z ní reálné důvody, proč nechce, abych za vnučkou chodila. Pořád jen tvrdí, že na ni mám špatný vliv, že ji kazím, že jsem špatný vzor. V čem konkrétně, mi ale nesdělila.“ Jarka už se k vnučce zkoušela dostat i přes manžela své dcery. Ovšem marně. Nechce mít nic společného s jejich spory, navíc má hodně práce, domů se chodí prakticky jen vyspat.
Jarka už dokonce uvažovala, že půjde na sociálku a bude žádat, aby zodpovědní pracovníci prověřili, jak rodina funguje. Nakonec od toho ale upustila. Došlo jí, že nejvíc by tím trpěla právě malá Karolínka. „Nedej bože by úřad něco zjistil. A holčička by šla do nějakého ústavu. To opravdu nemohu riskovat. Nemohla bych se pak na sebe podívat do zrcadla.“
Zatím bude čekat
Zatím není jasné, jak to bude dál. Jarka nechce být v situaci, kdy nevídá vnučku. Maminka holčičky odmítá, aby se její dcera s babičkou vídala. Ustoupit nehodlá. „Zatím alespoň posílám dárky, prý jí je dává. Ale nevím to jistě. Také to může být tak, že mi sice tvrdí, že je malá dostává, mohou ale končit kdoví kde.“ Bohužel se zdá, že situace nemá řešení.
Seniorka se asi bude muset obrnit trpělivostí a doufat, že její dcera jednoho dne povolí. „Jsem z toho hodně špatná. Nikdy jsem si nemyslela, že to může dojít až takhle daleko. Ale vzdát se rozhodně nehodlám. Vždyť už nikoho jiného na světě nemám. A času a trpělivosti mám snad ještě dost.“
Zdroj: autorský článek
