Článek
Po úspěchu filmu Můj brácha má prima bráchu se tvůrci rozhodli vrátit k oblíbeným postavám. V pokračování s názvem Brácha za všechny peníze se ale místo bezstarostných klukovských dobrodružství řeší mnohem dospělejší témata. Honza a Zuzana už mají malou dceru, jejich manželství se dostává do krize a patnáctiletý Martin přezdívaný Prcek se znovu pokouší zachránit rodinnou pohodu. Zároveň však bojuje i za vlastní sen , protože chce pracovat se zvířaty, zatímco rodiče pro něj plánují úplně jinou budoucnost.
Dospívání změnilo plány filmařů
Stejně jako první díl vsadil režisér Stanislav Strnad na kombinaci rodinného humoru, sportovního prostředí a tehdy aktuálních témat. Důležitou součástí příběhu zůstává plochá dráha, která filmu dodává svižnou atmosféru a odlišuje ho od většiny tehdejších rodinných komedií.
Jedna z největších změn se odehrála ještě před začátkem natáčení. Tvůrci původně počítali s tím, že se vrátí i Ivana Maříková, která v prvním filmu hrála Pavlínu. Jenže během tří let výrazně vyrostla a dospěla, zatímco Roman Čada zůstal drobnější postavy. Vzájemně už nepůsobili jako stejně staří kamarádi, puberta je zkrátka proměnila a značně změnila původní plán natáčení.
Štáb se pokoušel situaci řešit, ale nakonec padlo rozhodnutí postavu Pavlíny úplně vypustit. Místo ní vznikla nová role Magdy, kterou ztvárnila mnoha rolemi prověřená Magda Reifová. Objevila se například ve filmech jako Ať žijí duchové!, Hop – a je tu lidoop nebo Páni kluci. Právě ona se stala Martinovou novou parťačkou při snaze usmířit rozhádané manžele.
Libuše Šafránková a nenápadná zajímavost
Ve filmu se objevuje i drobná kuriozita spojená s Libuší Šafránkovou. Tady hraje Zuzanu Vránovou, pozdější manželku Honzy Pavelky. O několik let později si ve filmu Vrchní, prchni! zahrála Helenu Vránovou. Shoda příjmení je čistě náhodná, ale fanoušci českých filmů si jí často všímají.
Pozorné oko zachytí i další dobové detaily. Honza, kterého ztvárnil Jan Hrušínský, jezdí ve sportovním kupé Škoda 110 R, jednom z nejžádanějších československých automobilů své doby. Natáčelo se mimo jiné na pražské Markétě, v Pardubicích i na dalších místech spojených s plochodrážním sportem.
Roman Čada se slávy dobrovolně vzdal
Přestože byl Roman Čada jednou z nejvýraznějších dětských hvězd druhé poloviny sedmdesátých let, herectví ho příliš nelákalo. „Herectví jsem nikdy nebral jako životní poslání. Mnohem víc mě bavila technika,“ vzpomínal. Když dostal možnost připravovat se na přijímací zkoušky na FAMU, nabídku odmítl a rozhodl se zkusit štěstí na ČVUT.
Později přiznal, že počítal s tím, že kdyby neuspěl na umělecké škole, stihne ještě přijímačky na technickou vysokou. Jenže systém se tehdy změnil a talentové zkoušky se přesunuly na červen, takže musel vsadit všechno na jedinou kartu. „Do té doby se dělaly talentované zkoušky v měsíci únoru. A tak jsem si říkal, že se vlastně nic neděje, když zjistí, že opravdu nejsem talent, pak půjdu v běžném termínu na zkoušky ČVUT. No ale tento rok poprvé přesunuli talentovky až na červen,“ usmíval se. Nakonec uspěl v technickém oboru a herectví definitivně opustil.
Jeho rozhodnutí se ukázalo jako správné. V devadesátých letech patřil mezi průkopníky českého internetu, podnikal v oblasti informačních technologií a později se začal věnovat biomedicínským technologiím. Dnes se specializuje mimo jiné na diagnostiku srdeční variability, kterou využívají i vrcholoví sportovci.
Zdroje: autorský článek s využitím
