Článek
Když se v roce 2016 dostala do kin Lída Baarová režiséra Filipa Renče, bylo jasné, že nepůjde o obyčejný životopisný film. Příběh herečky, která se ve třicátých letech prosadila v německém filmu a jejíž jméno se spojilo s Josephem Goebbelsem, je sám o sobě natolik kontroverzní, že filmaři měli o pozornost postaráno ještě před první klapkou.
Renč na projektu pracoval řadu let. Výsledkem je výpravné drama, které se soustředí především na Baarové berlínské období, vztah s Gustavem Fröhlichem a následný románek s ministrem propagandy nacistického Německa. Film zároveň ukazuje její návraty k rodině a poválečné důsledky toho, co se v Berlíně odehrálo. Historická přesnost ale nebyla vždy hlavním cílem.
Potrat se ve filmu odehrál jinak
Jedním z příkladů je příběh těhotenství Lídy Baarové. Ve filmu je událost podána jako součást konfliktu mezi herečkou a Gustavem Fröhlichem. Skutečnost však byla podle dostupných životopisných materiálů odlišná. Baarová skutečně těhotná byla, o svém těhotenství ale podle vlastních vzpomínek nevěděla. O těhotenství se dozvěděla až v souvislosti se spontánním potratem a převozem do nemocnice.
Podobné úpravy nejsou u životopisných dramat ničím výjimečným. Scenárista Ivan Hubač ostatně nestavěl film jako dokumentární rekonstrukci. Některé dialogy naopak vycházejí přímo z Baarové autobiografie Života sladké hořkosti, takže film místy kombinuje skutečné vzpomínky s dramatizovanými scénami. Rozdíl mezi filmem a realitou se týká také věku některých postav. Joseph Goebbels byl v době svého vztahu s Baarovou výrazně starší než mladá herečka. Filmové obsazení proto přirozeně pracuje nejen s historickou podobou postav, ale také s věkem současných herců.
Ivan Hubač a Gedeon Burkhard na premiéře filmu Lída Baarová
Pauhofová nebyla jedinou výraznou hereckou volbou
Zajímavou součástí obsazení byla také Zdenka Procházková. Ta Baarovou osobně znala a ve filmu ztvárnila herečku v pozdějším věku. Její pohled proto nebyl pouze nastudovanou interpretací historické postavy. cí, ale také s němčinou. Ve filmu proti ní stojí rakouský herec Karl Markovics jako Joseph Goebbels a německý herec Gedeon Burkhard jako Gustav Fröhlich. Pro české diváky přitom nebyli oba představitelé neznámými tvářemi – Burkharda i Markovicse si řada lidí spojovala především s německy mluvenými televizními produkcemi.
Zajímavou součástí obsazení byla také Zdenka Procházková. Ta Baarovou osobně znala a ve filmu ztvárnila herečku v pozdějším věku. Její pohled proto nebyl pouze nastudovanou interpretací historické postavy. „Znelíbila se mi tím, že byla povýšená,“ říkala o slavné herečce. Označila ji za „velkou kariéristku“, která podle ní pro svou kariéru udělala cokoli. Tento osobní vztah dodává její účasti ve filmu další zajímavý rozměr.
Pavel Kříž se raději držel ve svém karavanu
Pozornost vzbudilo také obsazení Adolfa Hitlera. Této role se ujal Pavel Kříž, kterého si čeští diváci dlouhá léta spojovali především s postavou Štěpána Šafránka z Básníků. Proměna byla natolik výrazná, že se Kříž během natáčení raději příliš nepohyboval mimo svůj karavan. Sám to později vysvětloval tím, že nechtěl děsit lidi kolem. „Je pravda, že z karavanu vlastně moc nevycházím, abych neděsil lidi kolem,“ řekl tehdy Kříž.
Na roli se přitom připravoval samostudiem a šlo pro něj o zajímavou hereckou výzvu. Zároveň právě jeho obsazení dobře ukázalo, jak moc může dobová maska změnit pohled na herce, kterého má publikum zařazeného do úplně jiného typu rolí.
Na šatníku se rozhodně nešetřilo
Pokud je na filmu něco, co je těžké přehlédnout, pak je to výprava. Lída Baarová je stylizovaná jako hvězda své doby a značnou část práce odvedly kostýmy, účesy a doplňky. Tatiana Pauhofová během natáčení vystřídala 85 kostýmů a 35 klobouků. Celková hodnota garderoby se pohybovala kolem 1,7 milionu korun. Jedním z nejdražších jednotlivých kusů byla kožešinová pelerína za přibližně 50 tisíc korun.
Zita Kabátová s Lídou Baarovou (vlevo)
Nešlo přitom jen o množství oblečení. Tvůrci se snažili vytvořit vzhled odpovídající prostředí filmového Berlína třicátých let a postavení Baarové, která se v té době pohybovala mezi filmovými hvězdami, producenty a lidmi z nejvyšších pater nacistické společnosti. Výprava tak patřila k oblastem, kde byly peníze na filmu vidět nejvíce.
Spor o patnáct milionů
Rozpočet snímku se pohyboval kolem 80 milionů korun. Zhruba 15 milionů získal projekt od Státního fondu kinematografie. Rozhodnutí ale vyvolalo značnou debatu a několik členů rady se od něj následně distancovalo. „Ten film udělá České republice neuvěřitelnou reklamu a jsem přesvědčen, že je naprosto zřejmé, že si plně zaslouží finanční podporu, kterou mu Fond kinematografie poskytl,“ obhajoval krok producent Peter Kovarčík.
Film nakonec skutečně překročil české hranice. Do zahraničí zamířil mimo jiné pod anglickým názvem The Devil's Mistress. V roce 2017 se stal prvním českým titulem dostupným na Netflixu, což mu zajistilo další mezinárodní publikum.
Úspěch u diváků, rozpaky u kritiků
Lída Baarová je zajímavým případem filmu, který měl u diváků a kritiků poněkud rozdílnou pověst. Zatímco návštěvnost v kinech byla důvodem k určité spokojenosti tvůrců, kritická reakce byla podstatně méně příznivá. Část recenzentů filmu vytýkala především způsob vyprávění. Příběh se pohybuje mezi Berlínem třicátých let, poválečnými událostmi a pozdějším obdobím života Baarové, přičemž jednotlivé časové roviny podle kritiků ne vždy fungují jako kompaktní celek.
Na druhou stranu právě téma zůstává dodnes atraktivní. Baarová nebyla pouze „Goebbelsovou milenkou“. Už před svým vztahem s nacistickým ministrem patřila mezi výrazné herecké osobnosti a v Německu si vybudovala pozici filmové hvězdy. Do Berlína přišla jako velmi mladá žena a během několika let se ocitla v prostředí, kde se filmový průmysl přímo propojoval s mocí nacistického režimu.
Její vlastní vzpomínky jsou navíc dodnes předmětem sporů. Baarová například o Goebbelsovi v pozdějších letech mluvila velmi odlišně, než by odpovídalo jednoduchému obrazu vypočítavé kolaborantky. V jednom ze svých pozdějších vzpomínkových vyjádření dokonce uvedla, že jeho lásce podlehla. V tom je celý příběh komplikovanější než samotný film.
Zdroje: autorský článek s využitím
