Článek
Magda Vášáryová (78) jako Maryška, Jaromír Hanzlík (78) coby Pepin a Jiří Schmitzer (77) v roli Francina. Trojice, bez které si dnes Postřižiny snad ani nelze představit. Jiří Menzel převedl na filmové plátno Hrabalovu stejnojmennou knihu a vznikla komedie, která měla premiéru v roce 1981. Děj nás zavádí do pivovaru, kde se zaběhnutý pořádek začne měnit s příjezdem Francinova hlučného bratra. Vedle známých scén a hlášek se ve filmu objevuje také několik chyb, které stojí za povšimnutí.
Na komíně se mění počasí i počet hromosvodů
Maryška s Pepinem na pivovarském komíně, to je jeden z obrazů, které si diváci s Postřižinami spojují nejčastěji. Při natáčení ale nebylo všechno tak úplně uhlazené, jak by se mohlo zdát. V několika záběrech je vidět, že se nad herci mění počasí. Chvíli mají nad hlavou téměř jasno, vzápětí se obloha zatáhne a objeví se tmavé mraky. Při střídání záběrů je rozdíl docela dobře patrný.
Rozdíl je také v počtu hromosvodů. Při pohledu na skutečný komín jsou vidět dva, zatímco v detailních záběrech s herci se objevuje pouze jeden. Pozornosti neunikne ani samotná konstrukce. V okamžiku, kdy se po komíně pohybuje kominický mistr, se maketa viditelně zachvěje. A ještě jedna věc: v pozadí lze zahlédnout betonové sloupy elektrického vedení. Ty se do tehdejší krajiny příliš nehodí, protože příběh se odehrává o několik desetiletí dříve.
Komín dalešického pivovaru, na kterém se odehrávala slavná scéna, se stalo útočištěm čápů
Maryščin účes odkazuje na Josephine Bakerovou
Rozhodnutí Maryšky ostříhat si vlasy vyvolá v pivovaru pořádný rozruch. Členové správní rady v něm vidí symbol změny po rozpadu monarchie. Jenže účes, který si Maryška vybere, má jeden háček. Inspirací jí má být Josephine Bakerová, americká tanečnice narozená v roce 1906. Do Paříže, kde se z ní stala hvězda, přijela až v roce 1925. V době, kdy se rozpadalo Rakousko-Uhersko, jí tedy bylo teprve dvanáct let. S její módou se Maryška nemohla setkat v době, do které film tuto událost zasazuje.
Další problém je s rádiem. Když se podíváme na skutečnou historii rozhlasového vysílání, narazíme na nesoulad. Z pražského Petřína se první pokusný přenos uskutečnil 28. října 1919. Pravidelný program začal až 18. května 1923 z Kbel. V roce 1918, kdy se odehrává část příběhu, si tedy obyvatelé pivovaru rádio s běžným vysíláním pustit nemohli.
Dveře jako nové a mizející turban
Správce Francin v podání Jiřího Schmitzera už má dost Pepinova nočního hluku. Vezme proto prkno a zatluče dveře do ložnice hřebíky. Dřevo po jeho zásahu zůstane viditelně poškozené. Když se ale dveře objeví v dalších záběrech, vypadají zase jako nové. Po hřebících ani stopa.
Filmaři si příliš neohlídali ani jednu z večerních scén s Maryškou. Při koupání jí vítr odnese turban z hlavy. Pokrývka zmizí ze záběru, ale v následujícím okamžiku ji má žena znovu nasazenou. Jde o drobnost, kterou při běžném sledování člověk snadno přehlédne. Při opakovaném přehrávání už ale podobné detaily začnou bít do očí.
Kouřící motorka prozradila filmový trik
Jiří Schmitzer má ve filmu také scénu, při níž se vydává na motocyklu kontrolovat pivovarské hospody. Jeho cesta se ovšem pořádně zkomplikuje. Kabát se mu zamotá do zadního kola a motocykl začne vydávat hustý kouř. Ten ale nevychází ze stroje. Při jednom záběru jsou na zemi vidět dýmovnice, které měly kouřící efekt vytvořit. Filmový trik tak zůstal v obraze o něco déle, než by si tvůrci přáli.
Jedním z hlavních motivů film jsou Maryščiny dlouhé vlasy. Když se rozhodne pro radikální změnu účesu, přichází na řadu slavné stříhání. Ale v některých záběrech má Maryška vlasy sčesané na opačnou stranu než v následujících scénách. Pozornost si zaslouží také ustřižené lokny, které si odváží na kole. Při jízdě po silnici se v jednom záběru ztratí, aby se vzápětí znovu objevily připevněné na bicyklu.
Nádvoří pivovaru v Dalešicích
Jméno Donutila je napsáno špatně
Přes všechny drobné nedostatky zůstávají Postřižiny jedním z výrazných titulů československé filmové tvorby. Zajímavé je i místo natáčení. Pivovar, který ve filmu tvoří hlavní kulisu, se nachází v Dalešicích na Vysočině. S Hrabalovým příběhem je ale spojen také Nymburk, kde spisovatel prožil část dětství a kde jeho otec pracoval v pivovaru.
O natáčení po letech vyprávěla také představitelka Maryšky Magda Vášáryová. V roce 2019 se vrátila do Dalešic a zavzpomínala na některé náročnější okamžiky. „Herečky jezdí na kole do kopce, koupou se v zimě a skáčou z výšky, takže točit zabijačku nebyl problém.“
Mimochodem, na konci filmu čeká diváky ještě jedna nesrovnalost. V závěrečných titulcích je totiž u role kočího Martina chybně uvedeno jméno Miroslava Donutila. Místo Miroslav se objevuje Miloslav. I taková maličkost dokazuje, že ani slavné filmy nejsou bez chybičky.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.kinobox.cz/clanky/filmy/44881-chyby-z-komedie-postriziny-ktera-slavi-45-let-motorka-elektricke-vedeni-i-vlasy
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/po-temer-40-letech-zpatky-v-postrizinach-magdu-vasaryovou-jsme-vzali-na-misto-jeji-legendarni-role-63913
https://tv.nova.cz/clanek/56593-praseci-krev-vydesila-herecku-nataceni-filmu-postriziny-se-neobeslo-bez-problemu
https://www.filmovyprehled.cz/cs/revue/detail/zakladem-komedie-je-rychle-tempo-rozhovor-s-jirim-menzelem-o-filmu-postriziny
https://informace.rozhlas.cz/pripomente-si-historii-rozhlasu-7738396
https://guides.loc.gov/feminism-french-women-history/famous/josephine-baker
https://www.ceskatelevize.cz/porady/20191-postriziny/
