Článek
Když Kateřina Tučková v roce 2009 vydala román Vyhnání Gerty Schnirch, jen těžko mohla tušit, jak dlouhou cestu její příběh ještě urazí. Kniha získala cenu Magnesia Litera, dočkala se divadelní adaptace a nyní má za sebou také filmové zpracování. Česká televize ho uvede na podzim 2026. Nejde přitom o klasický seriál s desítkami epizod. Gerta Schnirch je dvoudílný televizní film, který vznikl v koprodukci České televize, společnosti Negativ, HBO a ARTE. Režie se ujal Tomáš Mašín, na scénáři spolupracovali Alice Nellis, Ondřej Gabriel a samotný Mašín.
Příběh jedné ženy uprostřed velkých dějin
Hlavní hrdinkou je Gerta, dcera Češky a Němce. Vyrůstá v Brně a konec druhé světové války pro ni neznamená vysvobození. Naopak. Kvůli svému německému původu se po válce stává jednou z těch, které zasáhne odsun německy mluvícího obyvatelstva. „Ve filmu kladu velký důraz na vztahy ženských postav a na leitmotiv dědičného traumatu, který se přenáší z matky na dceru,“ vysvětloval režisér Tomáš Mašín.
Příběh vychází z reálných historických událostí spojených s poválečným odsunem brněnských Němců. Samotná Gerta je však fiktivní postavou. Její životní osud má v adaptaci obsáhnout několik desetiletí – od dospívání až po pozdější věk. Vtom je jeden z důvodů, proč tvůrci potřebovali dvě představitelky hlavní role. Mladou Gertu hraje Barbora Váchová, starší verzi Milena Steinmasslová. Po jejich boku se objeví například Oskar Hes, Kristýna Badinková, Alena Mihulová nebo německý herec Johann von Bülow.
Projekce minisérie Gerta Schnirch
Z knihy na obrazovku, ale ne úplně doslova
Čtenáři Tučkové knihy by neměli čekat, že uvidí stránku po stránce převedený román. Filmová adaptace totiž některé věci mění a tvůrci se soustředili především na osobní rovinu příběhu. „Při filmových adaptacích se ale nedržím kostry, jdu spíše po esenci pocitu, který to ve mně vyvolalo,“ říkal Mašín. Mašín zároveň přirovnal adaptování silného příběhu k milostnému dopisu jeho předloze. Je to poměrně důležitá informace pro každého, kdo zná původní román. Film tedy není jen převyprávěním knihy, ale vlastním pohledem na její ústřední postavu.
Rozdíl mezi literární a filmovou Gertou vnímala také Barbora Váchová. Herečka knihu četla už během castingu a později popisovala, že filmová hrdinka musela být oproti té literární aktivnější. V knize na ni podle Váchové působila Gerta spíše jako člověk, který se nechává životem vláčet. Pro film ale tvůrci její charakter posunuli. „Filmová Gerta musí být trochu aktivnější hrdinkou, cílevědomější, svéhlavější, možná i razantnější.“
Váchová přiznala, že chvíli trvalo, než se s touto změnou srovnala. Nechtěla zradit původní Gertu Kateřiny Tučkové, postupně ale díky rozhovorům s režisérem a dalšími kolegy pochopila, proč tvůrci postavu pojali právě takto. Pro film je tak podstatné nejen to, co se Gertě děje, ale také způsob, jakým se s událostmi vyrovnává.
Dvě herečky, jedna životní cesta
Rozdělení hlavní role mezi dvě herečky nebylo jen praktickým řešením. Gerta se v příběhu mění společně s dobou, která ji obklopuje. Barbora Váchová představuje mladou Gertu v období, kdy se její život zásadně zlomí. Milena Steinmasslová potom přebírá postavu v pozdější fázi života. Film tak může sledovat nejen samotný poválečný odsun, ale také jeho dlouhodobé následky. Tvůrci příběh zasadili do několika historických období. Natáčení proto probíhalo mimo jiné v Brně, na jižní Moravě, v Děčíně a Teplicích, část scén vznikala také v ateliérech České televize.
Rozsahem šlo o poměrně náročný projekt. Producentka společnosti Negativ Kateřina Černá upozornila, že příběh prochází několika časovými obdobími a vyžadoval proto množství různých lokací a další věci. „Je to, jako bychom točili tři dobové filmy, takže výběr lokací byl velmi komplikovaný. Nikdy jsme při realizaci filmu neměli tolik stavebních úprav a takové množství kostýmů.“ Dobová věrnost ostatně byla podle tvůrců jedním z náročných aspektů celé výroby.
Kateřina Tučkové se pravidelně účastnila natáčení
Kateřina Tučková po premiéře brečela
Pro autorku původního románu muselo být setkání s filmovou podobou jejího příběhu zvláštní. Na scénáři se přímo nepodílela, na natáčení se ale byla podívat. A podle jejích slov ji výsledek nakonec potěšil. „Když jsem viděla první díl, tak v závěru jsem slzela, a to naprosto upřímně, ale ne kvůli tomu, že bych byla dojatá tím příběhem, se kterým jsem dlouhá léta žila, ale spíš úlevou, že Tomáš Mašín ten příběh uchopil, pochopil a přenesl k divákům tak, jak jsem ani nedoufala, že by se mohl podařit,“ usmívala se.
Přestože je historické pozadí pro Gertu zásadní, tvůrci nechtěli natočit pouze další film o dějinách. Mašín už při představování projektu mluvil o příběhu především jako o intimním dramatu. Historické události podle něj vytvářejí rámec, ale hlavní pozornost má zůstat u samotné Gerty a jejích pocitů. Důležitou linkou je také vztah matky a dcery.
Tím se může adaptace lišit od klasického historického filmu. Velké dějiny jsou v ní přítomné, ale jejich dopad se ukazuje především na jednom konkrétním člověku. Gerta totiž není politička, voják ani někdo, kdo by mohl rozhodovat o osudu ostatních. Je obyčejnou mladou ženou, která se ocitne v situaci, kterou sama nezpůsobila a kterou nemůže ovlivnit.
Zdroje: autorský článek s využitím
