Článek
Když se řekne Harry Potter, většině lidí se vybaví mladý čaroděj s jizvou na čele. Jenže dávno předtím, než se jeho jméno proslavilo díky knihám J. K. Rowlingové, žil ve Spojených státech muž, který se jmenoval úplně stejně. A i když nechodil do Bradavic, létat uměl také.
Místo kouzel létal na dvouplošníku
Harry W. Potter se narodil v roce 1898 v Iowě. Už jako malý se ale s rodinou přestěhoval do Severní Dakoty, kde vyrůstal na ranči. Jeho životní cesta se nakonec nevydala směrem k farmaření, ale k tehdy ještě velmi mladému letectví. Během první světové války nastoupil k americkému letectvu jako mechanik. Přestože vojenská služba netrvala dlouho, fascinace letadly ho už neopustila. Po návratu domů pracoval jako letecký mechanik a brzy si pořídil vlastní letoun.
V době, kdy bylo létání pro většinu lidí spíš atrakci než běžným dopravním prostředkem, se věnoval takzvanému barnstormingu. Šlo o populární letecké show, při nichž piloti předváděli odvážné akrobatické kousky. Harry Potter zvládal přemety, vývrtky i chůzi po křídle za letu. To, co dnes připomíná filmové triky, tehdy sledovaly tisíce diváků přímo na letištích.
Pomohl vybudovat letiště
Harry Potter nebyl jen odvážným pilotem. Uvědomoval si také, že rozvoj letectví potřebuje kvalitní zázemí. Výrazně se zasloužil o vznik městského letiště v Bismarcku a v roce 1937 se stal jeho prvním správcem. Díky lidem, jako byl on, se civilní letectví ve Spojených státech začalo rychle rozvíjet. Místo kouzelnické hůlky měl v ruce řízení letadla a místo koštěte moderní stroj, který byl na svou dobu technologickým zázrakem.
Když dnes někdo v archivech narazí na novinový titulek „Harry Potter přiletěl do Bismarcku“, může to znít jako reklama na kouzelnickou ságu. Ve skutečnosti šlo o zprávu z konce dvacátých let minulého století.
Nicolas Flamel nebyl výmyslem Rowlingové
Ještě zajímavější je ale příběh Nicolase Flamela. Fanoušci Harryho Pottera ho znají jako tvůrce Kamene mudrců, který dokáže vyrábět zlato a propůjčuje svému majiteli nesmrtelnost. Historický Nicolas Flamel skutečně existoval. Narodil se kolem roku 1330 ve Francii a živil se jako písař a obchodník s knihami. Až dlouho po jeho smrti se kolem jeho osoby začaly šířit legendy, že ovládl alchymii a dokázal vytvořit Kámen mudrců. Vyprávělo se také, že objevil elixír života a nikdy doopravdy nezemřel.
Pro tato tvrzení ale neexistují žádné důkazy. Přesto se Flamel stal jednou z nejslavnějších postav evropských alchymistických legend. Jeho jméno se objevovalo ještě v 17. a 18. století v textech lidí, kteří tvrdili, že přežil vlastní smrt nebo že se s ním někdo osobně setkal. Právě tuto historickou legendu Rowlingová využila ve svém prvním románu Harry Potter a Kámen mudrců. Na rozdíl od většiny ostatních postav si tak Nicolas Flamel ponechal své skutečné jméno.
Flamel je označován za autora alchymistické knihy Kniha hieroglyfických obrazů
Inspirace najdeme i jinde
Autorka nikdy netvrdila, že by hlavního hrdinu vytvořila podle skutečného Harryho Pottera. Přiznala ale, že při psaní čerpala z lidí, které znala. Často se zmiňuje její dětský soused Ian Potter, jehož příjmení jí podle některých zdrojů utkvělo v paměti už v dětství.
Silnou inspirací byl také učitel chemie John Nettleship, kterého mnozí považují za předobraz profesora Severuse Snapea. Sám Nettleship později přiznal, že ho spojování se slavným profesorem překvapilo, přestože Rowlingová nikdy nepotvrdila, že by šlo o doslovnou předlohu. „Myslím, že jsem byl trochu jako postava profesora Snapea v knihách – náročný, netrpěl by rád hlupáky, byl náročný,“ říkal.
Řada prvků z Harryho Pottera má kořeny ve skutečné historii nebo lidových pověrách. Mandragora byla po staletí součástí evropského léčitelství a magie, zatímco bezoár – tvrdý útvar vznikající v žaludku některých zvířat – byl ve středověku považován za ochranu proti jedům. Podobné detaily dodávají kouzelnickému světu uvěřitelnost. Vedle čisté fantazie totiž stojí skutečné osobnosti, historické legendy i reálné předměty, které Rowlingová přetavila do jednoho z nejúspěšnějších knižních příběhů moderní doby.
Zdroje: autorský článek s využitím
