Článek
Ještě pár dní a v některých částech republiky bude s houbařením utrum. První mrazíky na sebe nenechají dlouho čekat. Houbaření už se pak stává velkým rizikem. „Po zmrznutí a následném rozmrznutí dochází k rozkladu bílkovin a jíst takové houby je to samé, jako byste pozřeli zkažené maso,“ vysvětlil nám zkušený houbař Jaroslav Pařízek s tím, že pokud si někdo myslí, že si pomůže vařením, tak se plete. „Na takové houby se podívejte, ale běžte dál. Opravdu je nesbírejte a nekonzumujte,“ varuje důrazně.
Houbové žně stále trvají
Zatím je ale čas, několik dní houbaření ještě máme určitě před sebou. A podle mapy růstu hub je v celém Česku docela slušná šance, že najdeme plné košíky. „Jestli chcete na hřiby, tak doporučuji nízká mlází. Je tam tepleji, houby mají větší šanci vyrůst. Mluvím samozřejmě o jehličnanech, v listnatých lesích ale teď narazíte například na velmi dobrou čirůvku fialovou,“ uvedl Pařízek. On sám má prochozené zejména lesy na Vysočině a ve Středočeském kraji. „Žďársko, to jsou teď opravdové houbové žně. Už několik týdnů tam jezdím, a i když procházím i stále stejná místa, pořád nacházím, je to neuvěřitelné,“ pochvaloval si.
Upozornil také na to, že kromě hojně se vyskytujících hřibů smrkových a borových o sobě dávají vědět i jiné houby. „Hřib hnědý je nyní v podstatě všude. Pokud se tedy bavíme o jehličí, případně mechu či trávě. Opět nemysleme na listnaté lesy. Najít se stále dají kozáci a křemenáče, i když tyto houby už pomalu končí. Zima jim nesvědčí. Pomalu ustoupí i hřiby, dávám jim jednotky dní.“
Ryzec je moc dobrá houba
Houbaře překvapil hojný výskyt kotrčů kadeřavých, a hlavně pak ryzců smrkových a borových. „Pro mě jsou to po ryzci syrovince nejchutnější houby. Příprava je jednoduchá, stačí osmahnout na másle, posolit, pokmínovat a máte hotovo. Dokonalé jsou na rozpečené bagetě, opravdu lahoda. Dávají se i do směsí na topinky. Hodně lidí je ale nesbírá, protože je neznají,“ měl jasno Pařízek. Přitom v podstatě nejde „šlápnout“ vedle. „Pokud najdete oranžového ryzce, který roní oranžové mléko, pak si můžete být jisti, že jde o ryzce jedlého,“ upozornil houbař.
Najít se podle něj dají klidně i na cestách. „V trávě, poblíž smrků nebo borovic. Podle toho určujeme, zda jde o smrkového či borového, při konzumaci je to ale jedno. Oba jsou jedlé a chutné. Klobouky mají vice či méně nazelenalé. Ale jak jsem říkal, oranžové mléko je jistota, nemůžete se splést.“