Článek
Když Spojené království 3. září 1939 vyhlásilo válku nacistickému Německu, panovala v britském letectvu obrovská nervozita. Piloti očekávali, že první střet s Luftwaffe přijde každou chvíli. Moderní radarový systém Chain Home byl sice považován za revoluční technologii, ale stále se nacházel v rané fázi provozu a řada postupů ještě nebyla dokonale odzkoušena. Právě tato kombinace očekávání, technických omezení a nedostatku zkušeností vedla 6. září 1939 k události, která vešla do historie jako Battle of Barking Creek, přestože k samotným sestřelům došlo nad oblastí Suffolku.
Nefungovalo prakticky vůbec nic
Krátce po sedmé hodině ráno zachytil radar údajný svaz německých letadel blížících se od Severního moře. Ve skutečnosti však šlo o falešný odraz způsobený britskými letouny vracejícími se nad pevninu. Tehdejší radar ještě nedokázal vždy správně rozlišit skutečný směr letu a obsluha pracovala s technologií, jejíž limity nebyly plně známé. Přesto byl vyhlášen poplach a do vzduchu odstartovaly stíhací Hawker Hurricane z 56. a 151. perutě i Supermarine Spitfire z několika dalších jednotek.
Ve vzduchu však zavládl chaos. Radiová komunikace byla stále nedokonalá, piloti neměli bojové zkušenosti a většina z nich nikdy předtím německou stíhačku ani neviděla. Navíc tehdy ještě prakticky neexistoval spolehlivý systém elektronické identifikace vlastních letadel (IFF – Identification Friend or Foe). Rozpoznávání probíhalo převážně vizuálně, což při vysokých rychlostech a stresu představovalo značný problém.

Letka letounů Hawker Hurricane Mark Is ze 151. perutě RAF vzlétá z North Weald v Essexu
Piloti slavné 74. perutě, vedené jihoafrickým letcem Adolfem „Sailorem“ Malanem, zahlédli dvojici Hurricane letících odděleně od hlavní skupiny. V napjaté atmosféře je vyhodnotili jako německé Messerschmitty Bf 109. Dva Spitfiry zahájily palbu.
První padlý britský pilot
Jedním z napadených byl Pilot Officer Frank Rose. Jeho Hurricane utrpěl těžké poškození, ale Rose dokázal vyskočit padákem a přežil. Druhý pilot, Pilot Officer Montague Leslie Hulton-Harrop, takové štěstí neměl. Kulky zasáhly jeho letoun i samotného pilota. Hurricane se zřítil poblíž Manor Farm v hrabství Suffolk a šestadvacetiletý Hulton-Harrop zahynul. Stal se prvním britským stíhacím pilotem padlým během druhé světové války – paradoxně rukou vlastních spolubojovníků.
Tragédie okamžitě vyvolala vyšetřování. Piloti John Freeborn a Paddy Byrne byli postaveni před vojenský soud. Velkou kontroverzi vyvolala role velitele formace Adolpha Malana. Ten tvrdil, že útok na poslední chvíli odvolal rozkazem „Friendly aircraft – break away!“, tedy „Přátelská letadla – přerušte útok!“.
Oba piloti však vypověděli, že žádný takový rozkaz neslyšeli. Spor mezi Malanem a Freebornem pokračoval ještě dlouhá desetiletí a Freeborn až do konce života tvrdil, že se Malan snažil odpovědnosti vyhnout. Přesný průběh komunikace už dnes pravděpodobně nebude možné definitivně objasnit.
Incident vyvolal horečné změny
Vojenský soud nakonec oba piloty zprostil viny. Dospěl k závěru, že nešlo o úmyslné pochybení, ale o důsledek souběhu technických nedostatků, nedokonalých předpisů a nulových bojových zkušeností. RAF si zároveň uvědomila, že podobná chyba se nesmí opakovat. Incident u Barking Creek významně urychlil změny v britské protivzdušné obraně.
Byla zpřesněna práce radarových operátorů, zdokonalily se postupy navádění stíhačů ze země a velkou pozornost začal RAF věnovat výcviku rozpoznávání vlastních a nepřátelských letadel. Postupně se také rozšířilo vybavení letounů systémem IFF, který se během bitvy o Británii stal jedním z klíčových prvků britské obrany. Historikové se shodují, že bolestná zkušenost z Barking Creek přispěla k odstranění slabin systému ještě před rozhodující leteckou bitvou roku 1940.
S nadsázkou šlo první leteckou bitvu války
Událost bývá někdy označována za první leteckou bitvu druhé světové války, což je ale poněkud zavádějící. Ve skutečnosti totiž nešlo o střet s nepřítelem, nýbrž o tragickou ukázku toho, jak nebezpečná může být kombinace technologických omezení a lidského faktoru. Ironií osudu první Spitfiry, které během války sestřelily jiné letadlo, nezničily německý stroj, ale vlastní Hurricane.
Dnes je incident u Barking Creek připomínán především jako důležitá lekce vojenského letectví. Připomíná, že ani nejmodernější technologie sama o sobě nestačí. Stejně důležité jsou spolehlivá komunikace, jasné postupy a dostatečný výcvik lidí, kteří je používají. Právě tyto poznatky pomohly RAF během následujících měsíců vybudovat obranný systém, který se stal jedním z rozhodujících faktorů britského vítězství v bitvě o Británii.
Časová osa události
- 3. září 1939 – Velká Británie vyhlašuje válku Německu.
- 6. září 1939, ráno – Radar Chain Home mylně hlásí přilétající německé letouny.
- 6. září 1939 – Do vzduchu startují Hurricanes a Spitfiry RAF.
- 6. září 1939 – Piloti 74. perutě omylem napadají vlastní Hurricanes.
- 6. září 1939 – Pilot Officer Montague L. Hulton-Harrop je zabit, Frank Rose přežívá seskok padákem.
- Říjen 1939 – John Freeborn a Paddy Byrne stanou před vojenským soudem, který je zprostí obžaloby.
- 1940 – RAF zavádí zdokonalené postupy identifikace letadel a využívání systému IFF, které se osvědčí během bitvy o Británii.
Zdroje: autorský článek s využitím





