Článek
Herečka, která září třeba v seriálu Kamarádi, patří k lidem, u nichž má člověk pocit, že jejich úsměv není společenská maska. Když Iva Hüttnerová (77) mluví o štěstí, nejsou to jen prázdné fráze. Ona totiž ví, jak štěstí chutná stejně, jako pád na dno. Její cesta zkrátka nebyla přímočará, ale pořádně klikatá. Její život se skládal z oklik, zvratů i období, kdy musela spoléhat hlavně sama na sebe.
Vychovávala ji babička
Dětství prožila Iva Hüttnerová převážně s babičkou na pražské Letné. Právě ona ji vychovávala, vedla k samostatnosti a dala jí pocit zázemí. „Když jsem se narodila mojí mamince, tak jí bylo sedmnáct let. Myslím, že víc se k tomu nemusí vysvětlovat, opravdu si nedovedu představit, co bych s děťátkem v sedmnácti letech dělala. Takže mě maminka logicky umístila k babičce, nehledě k tomu, že se velmi brzy rozvedla s mým tatínkem a já jsem měla u babičky moc pěkné dětství,“ vysvětlovala herečka. Hüttnerová na ni dodnes vzpomíná jako na ženu, která byla přísná, ale spravedlivá a praktická.
Když babička zemřela, přišel pro dospívající Ivu otřes. „Když zemřela, utrhla jsem se ze řetězu,“ přiznala. Zmizela jistota a s ní i dřívější spořádanost. Sama později přiznávala, že tehdy hledala svobodu možná až příliš divoce. Opustila gymnázium a rozhlížela se po cestě, která by jí dávala větší smysl než klasické studium. Tou cestou se pro ni nakonec stalo herectví.
Iva Hüttnerová našla štěstí u Jiřího Pracného
Nikdy se neměli brát
Přijetí na DAMU pro ni znamenalo nový signál, že někam patří. Pedagogové v ní rychle rozpoznali komediální talent a temperament, který se hodí na jeviště. Škola jí dala nejen profesi, ale i řád. Divoké období postupně vystřídala soustředěnost na práci a tvorbu. A také první velké lásky.
Jejím prvním manželem byl režisér Ivan Rajmont. Z jejich vztahu se narodil syn Matouš. Manželství ale nevydrželo. „Nikdy jsme se neměli brát, vždycky jsme byli spíš vynikající kamarádi,“ komentoval to kdysi Rajmont. Rozchod byl bouřlivý, jak to u dvou silných osobností bývá, nicméně časem mezi nimi převládl respekt. Hüttnerová nikdy neměla potřebu ze svého života někoho vymazat, spíš se snažila vztahy proměnit do podoby, která je únosná pro všechny zúčastněné.
Po rozvodu prožila ještě jeden výrazný vztah, který byl plný emocí, ale ne dlouhodobé stability. A tak se ocitla v roli samoživitelky. Bylo to náročné období, ale zvládnutelné. Právě tehdy zazářila v legendárních Postřižinách, kde ztvárnila strýce Pepina. Role, která mohla být jen komickou figurkou, se v jejím podání proměnila v nezapomenutelný zážitek. Představení se hrálo stovky repríz a publikum se vracelo.
Druhý manžel se na ni chodil dívat
Mezi diváky sedával i muž, který se později stal jejím životním partnerem, stavební inženýr Petr Mändl. Jejich vztah stojí na kontrastu, který překvapivě funguje. Ona je nápaditá, intuitivní, trochu snílek. On je systematický, technický typ, který věci plánuje a dotahuje. Místo aby se tyto světy tříštily, doplňují se. „Zjistili jsme, že máme podobný smysl pro humor a zajímají nás stejné věci,“ usmívala se herečka. Společně vychovali dceru Kláru a vybudovali domov, který je odrazem obou povah.
Velkou kapitolou jejich života je zahrada. Hüttnerová miluje zákoutí, staré předměty, kameny, květiny i drobné dekorace s příběhem. Její muž má zase trpělivost a technické dovednosti, aby její nápady proměnil v realitu. Někdy prý kroutí hlavou nad tím, co si zase vymyslela, ale nakonec se do realizace pustí. Dárky v jejich domácnosti tak klidně mívají podobu zajímavého balvanu nebo staré lavičky, která zapadne do kompozice.
Malování jako únik od reality
Podobnou filozofii mají i uvnitř domu. Oba mají slabost pro staré věci a nostalgii. Sbírají předměty, které nesou příběh, ať už spojený s historií, literaturou nebo osobními vzpomínkami. Domov tak připomíná trochu galerii, trochu kabinet kuriozit, ale hlavně místo, kde se dobře žije.
Speciální místo v jejím životě má i malování. K obrazům se dostala nenápadně, původně jako k odreagování. Postupně se z koníčku stala druhá profesní linka. Její obrázky jsou laskavé, hravé, plné poetiky starých časů. Lidé na nich mají červené tváře, domy křivé komíny a svět působí o něco vlídněji než realita. Možná je to způsob, jak si kousek vlídnosti vytvářet i pro sebe.
Syn jako Zoro mstitel
Herečka má dvě děti, které však nemohou být rozdílnější. „Přestože jsou obě dvě narozené ve stejném znamení a dva dny od sebe, tak nejsou na světě dva rozdílnější lidé, než je můj syn a dcera. Matouš je daleko ctižádostivější a dravější, dcera je největší pohodář, kterého si umíte představit,“ tvrdila. Ostatně to, že je Matouš docela pruďas, dokumentuje i incident z října 2024.
Herec měl vtrhnout do barber shopu v Říčanech a baseballovou pálkou zdemolovat výlohu i vybavení salonu, který podle něj vlastnil či do kterého měl právní nárok, což on sám opakovaně zdůvodňoval sporem s bývalým obchodním partnerem. „Já se jen potřeboval vybít, protože mě o ten barber okradl. Řekl mi, že už mi nic dávat nebude, že tam nejsem napsaný. Tak jsem neadekvátní reakcí, a to vím, že to bylo neadekvátní, udělal něco, co mě ale svým způsobem vnitřně hrozně uspokojilo,“ vysvětloval. Vše zachytila bezpečnostní kamera a Rajmont se sám přihlásil na policii.
Soud mu za toto jednání uložil peněžitý trest ve výši 22 500 Kč a odebral baseballovou pálku jako důkazní nástroj činu, přičemž škoda na salonu se vyšplhala na zhruba devadesát tisíc korun. Rajmont se s poškozenými dohodl na narovnání a škodu uhradil, a zároveň byl zproštěn obžaloby z nebezpečného vyhrožování.
Zdroje: prozeny.cz, stream.cz, blesk.cz, idnes.cz, extra.cz, vlasta.cz, novinky.cz
