Článek
Jako student Jiří Suchý nikdy příliš neexceloval. Z dnešního pohledu je to ale asi dobře. Díky tomu totiž začal pracovat v reklamních ateliérech a vyučil se grafikem. Začal také psát písně a vystupovat v legendární Redutě. A tam také došlo k osudovému setkání, když si ho vyhlédl Miroslav Horníček. Ten ho následně seznámil s Jiřím Šlitrem. Ještě s Ferdinandem Havlíkem pak založili v roce 1959 slavný Semafor.
Byli od začátku senzační, což vyděsilo tehdejší soudruhy natolik, že umělce na nějakou dobu dokonce vyhnali z jejich základny. Ovšem z dlouhodobého pohledu neměli šanci, veřejnost si totiž nový soubor naprosto zamilovala.
Dovolal se mu z obsazeného Československa
Dodnes se hraje celá řada písní, které v tehdejším Semaforu zněly a kterým tleskali už naši rodiče a u mnohých z nás i jejich rodiče. Duo Suchý - Šlitr vyprodávalo sály a sjížděli se lidé z celé republiky, aby je viděli na vlastní oči. Paradoxně přáteli se tihle dva stali až mnohem později, vlastně jen rok před Šlitrovou tragickou smrtí v době, kdy vystupovali v německém Stuttgartu. „Povídali jsme si o všem možném. O takových věcech, o nichž si kamarádi povídají, třeba o holkách. Najednou na mě to kamarádství zavanulo,“ přiznal později Suchý.
Jejich cesty se následně rozdělily, když Suchý emigroval do Anglie v době, kdy Československo obsadila „spřátelená“ vojska. Dodnes je tak trochu záhadou, jak se Šlitr dokázal svému parťákovi dovolat. V Československu totiž téměř nefungovalo telefonní spojení. Šlitrovi se to však povedlo a jen tak mimochodem mu oznámil, že už dva večery hraje sám a kdy se k němu hodlá připojit. Suchý si koupil letenku na nejbližší spoj a přiletěl zpět do vlasti. Bohužel na konci roku 1969 jeho kamarád zemřel i se svou milenkou za okolností, které dodnes nejsou úplně jasné.
Ani katastrofy ho nezlomily
Suchý chtěl se vším skončit, opustit divadlo a dělat něco jiného. Nakonec zůstal, ale v době normalizace se stal režimu nepohodlným. Jako principál divadla nesměl dělat režii a divadlo putovalo z místa na místo. Zřejmě proto, aby si lidé nestačili zvyknout, kam na své oblíbené umělce chodit. A co víc, Suchý měl „na krku“ státní bezpečnost, tajná policie ho sledovala prakticky na každém kroku. Dokonce i někteří jeho kolegové byli přesvědčeni k tomu, aby na něj donášeli. To, že odmítl podepsat Antichartu, mu samozřejmě u soudruhů kladné body nepřineslo. Jisté zlepšení přišlo až v osmdesátých letech.
Ani po revoluci ale neměl Semafor na růžích ustláno. Už ho sice nepronásledovali stoupenci zločinného režimu, své si ale řekla třeba příroda. Jen několik týdnů poté, co Suchý a jeho přátelé divadlo zprivatizovali, byl Karlín postižen obrovskou povodní. Ale ani tato pohroma Suchého nezlomila. Pět týdnů po povodních už se zase hrálo.
Osud k němu nebyl přívětivý
Bohužel i v soukromém životě Jiří Suchý také dostával jednu ránu za druhou. Jeho první manželce Běle Suché diagnostikovali leukémii, které podlehla. A ještě několik let předtím jim zemřel po narození syn. Dlouho si tak veřejnost myslela, že měli jen syna Jakuba. Suchému však nevyšlo ani druhé manželství. V roce 2006 si vzal o pětačtyřicet let mladší učitelku Markétu, po sedmi letech se jejich vztah rozpadl. Dnes mu tak většinou dělá společnost Jitka Molavcová, se kterou začal na jevišti excelovat po smrti Jiřího Šlitra.
