Článek
Naposledy byla na diskotéce nebo nějakém pořádném mejdanu v době, kdy jí bylo sedmnáct. Ani plnoletost neoslavila tradičním způsobem. Místo toho se sebrala a s jedním mužem odjela do Paříže. „Byly to nejlepší narozeniny v mém životě. Měla jsem se jako královna,“ vzpomínala Lenka, která se narodila v jedné malé moravské vesnici.
Už v patnácti se ale rozhodla, že chce do Prahy. Rodiče ji samozřejmě samotnou nepustili. Přemluvila ale staršího bratra, aby si ji vzal pod svá křídla. „Bráchovi je skoro třicet. V Praze už nějakou dobu žil. A jelikož byl tenkrát sám, nechal mi pokoj a staral se o mě,“ vysvětlovala mladá žena. Mělo to být jen dočasné, nakonec to ale dopadlo úplně jinak. Život v metropoli se jí natolik zalíbil, že už se odmítla vrátit domů. Ovšem ne proto, aby se stala hvězdou večírků. Měla od začátku jiné plány.
Setkání s osudovým mužem
Když její kámošky „pařily“, ona se učila jazyky. Vždycky si přála žít v cizině. Takže kromě angličtiny už v jedenadvaceti ovládala i němčinu a a španělštinu, měla i základy arabštiny. „Upřímně přiznávám, že jsem si malovala, že potkám bohatého cizince, se kterým se odstěhuju na jeho překrásné sídlo někde v tropech. Jasně, uznávám, že to je zvláštní motivace, proč se učit cizí jazyky, ale mě to vyhovovalo.“ Ovšem jak už to tak bývá člověk míní a osud si dělá, co chce. I když, jak se to vezme. V některých věcech se Lence sny splnily.
Ráda chodila do vybrané společnosti (neplést s večírky jejích vrstevníků). často byla v divadle, na koncertech vážné hudby, dopřávala si „potěšení ducha“, jak tomu říkala. A vlastně ani není překvapivé, že jednoho dne narazila na chlapíka, který jí naprosto změnil život. „V podstatě jsem do něj narazila, když jsem si upravovala šaty. Zachytil mě, abych nespadla a nerozplácla se. Bylo to od něj hezké,“ smála se Lenka. Dala se s ním do řeči. Jen ze zdvořilosti, neměla zájem zrovna s ním navázat jakýkoli vztah. To ale netušila, co bude následovat.
Svoboda a volnost
Velmi záhy se totiž dozvěděla, že dotyčný je je poměrně velké zvíře, pokud jde o byznys. A Lenka si také začala všímat detailů. Hodinky v ceně auta, oblek na míru za peníze, které by nasytily vesnici, dva vkusné prsteny s drahými kameny, zvláštní přívěsek na krku atd. V mladé ženě začala blikat světýlka. Znamení, že by se měla začít více zajímat, s kým má tu čest. Její nový objev však neměl příliš času. Ale dohodli se, že se ještě uvidí, vyměnili si čísla. „Ozval se ještě ten večer. Následujícího dne jsme šli do jedné vybrané restaurace.“
Lenka se dozvídala další a další detaily a byla unešená. Co na tom, že muž byl o téměř čtyřicet let starší. „Věk je jen číslo. Asi byl o něco starší, než jsem si představovala. Ale zase ne o tolik. Měl vše, po čem jsem toužila. Od chvíle, kdy jsme si spolu začali, mi dává pocit svobody, volnosti. Nemusím nic dělat, užívám si výsad jeho postavení i dalších možností.“ Na druhou stranu nazvat ji zlatokopkou by nebylo úplně fér. Není přelétavá, stará se o domácnost, řeší i některé věci v rámci byznysu svého partnera.
Splnil si sen
Ovšem je jasné, že to, co ona považuje za štěstí, je pro některé lidi trnem v oku. Její kamarádky se na ni dívají skrz prsty. Smějí se jí, že je její partner ve věku jejich dědečků. „Vysnila jsem si to takto. Ony nemají tušení, jaký je to život. Tolik věcí se mi otevřelo, mohu toho tolik dělat, tolik začít. Tohle by mi prostě normální chlap nedal.“ Jediné, s čím se Lenka musela rozloučit, je vidina stěhování do zahraničí. I když často létají po světě a její vyvolený má byt v Dubaji a dům v Dominikánské republice, stěhování rozhodně nepřipadá v úvahu.
Lenka netuší, jestli jim vztah vydrží. Nijak to ale neřeší. Užívá si života tak, jak přichází. „Na to, aby se zabývala dalekou budoucností, nemám kapacity. A popravě řečeno, nevidím ani důvody, proč bych to měla dělat. Žiju tady a teď. Všechno ostatní se uvidí.“
Zdroj: autorský článek
