Článek
Když se řekne objev roku, jméno Kateřiny Falbrové (16) se nabízí skoro automaticky. Ještě donedávna o ní věděl jen málokdo, dnes má doma Českého lva a zkušenost, kterou si většina herců nese až po letech práce. Pokud vůbec. Paradoxně k tomu vedla role ve filmu Sbormistr, tedy snímku, který se nakonec dostal do centra kontroverzí a byl stažen z vysílání.
Sama je členkou Kühnova dětského sboru
Na konkurz šla jako třináctiletá dívenka bez větších ambicí. Herectví pro ni nebylo plánovanou kariérou, spíš náhodou. O to větší překvapení přišlo, když roli skutečně získala a ještě větší, když za ni porazila i zkušené herečky jako Aňa Geislerová nebo Elizaveta Maximová. Její výkon působí přirozeně, místy až znepokojivě autenticky. Možná i proto, že prostředí sboru dobře znala, sama je členkou Kühnova dětského sboru. Kamera tak jen zachytila něco, co jí vlastně bylo blízké.
Sbormistr ale není film, který by člověk jednoduše „odehrál“ a šel dál. Příběh inspirovaný kauzou Bohumila Kulínského otevírá téma zneužívání moci a manipulace v prostředí, které má být bezpečné. Falbrová sama přiznala, že jí dlouho nedocházelo, čeho je součástí. „Natáčeli jsme rok, během kterého jsem se do postavy vžívala, a pak jsem to všechno další rok zpracovávala. Až ke konci natáčení mi došlo, co jsem vlastně natočila. Opravdu jsem tou postavou žila dlouho a možná jí žiju dodnes,“ vysvětlovala sympatická mladá slečna.
Proč film nakonec zakázali?
Tenhle odstup je přitom pochopitelný, protože film je vyprávěný očima třináctileté dívky, která realitu spíš tuší, než chápe. A právě tahle perspektiva dává příběhu sílu. Není to moralita ani rekonstrukce kauzy, spíš skládání nepříjemné pravdy z drobných náznaků. Kontroverze kolem filmu nejsou překvapivé. Sbormistr se totiž dotýká reálné kauzy, která v Česku zanechala silnou stopu. A i když tvůrci pracují s fikcí, paralely jsou zřejmé.
Důvody, proč byl film stažen z vysílání, se pohybují na několika rovinách. Citlivost tématu, tedy sexuální zneužívání nezletilých v kombinaci s realistickým zpracováním vyvolalo obavy z dopadu na diváky. Pak je tu blízkost skutečné kauzy, když někteří lidé spojení s případem upozorňovali na možné znovuotevření starých traumat. A v neposlední řadě etická debata a otázka, kde končí umění a začíná exploatace reálných událostí
Režisér Ondřej Provazník se netajil tím, že chtěl jít za hranici černobílého vidění. Nesoudí, ale ukazuje mechanismy a právě to může být pro část publika nepříjemnější než samotná fakta.
Temné období po premiéře
Pro mladou Kateřinu Falbrovou nepřišel po úspěchu jen potlesk. S rostoucí pozorností přišla i kritika a tlak, který by byl náročný i pro dospělého. „Měla jsem takové temné období. Najednou mi začaly vyplouvat myšlenky na věci, které přišly s tou vší pozorností a pak i s negacemi, které kvůli zfilmování Sbormistra nastaly,“ zamýšlela se. To je možná méně viditelná stránka podobných projektů. Zvlášť když se do nich pustí někdo bez předchozí zkušenosti.
O jejím soukromí se zatím moc neví, a je to možná vlastně dobře. V době, kdy se z mladých talentů často stávají mediální projekty, působí Falbrová spíš nenápadně. Jestli ale něco ukázala, tak schopnost unést náročný materiál s přirozeností, která se nedá naučit. Ať už bude její další krok jakýkoli, jedno je jisté: tohle nebyla náhoda, kterou by už nezopakovala.
Zdroje: irozhlas.cz, kafe.cz, idnes.cz, extra.cz, reflex.cz
