Kdo je manžel Anny Polívkové: Italského manažera vydávala za kamaráda, měli krásnou svatbu

Herečka Anna Polívková (46) dnes žije po boku italského manažera Giuseppeho Meleho. Muže, který nemá se světem showbyznysu prakticky nic společného. A možná právě proto jejich vztah funguje. Giuseppe pochází z jihu Itálie a už několik let pracuje v Praze pro nadnárodní pivovarskou společnost Anheuser-Busch InBev. Mluví několika jazyky a s herečkou se doma nejčastěji dorozumívají anglicky.

Dlouho přitom nikdo netušil, že jsou víc než jen přátelé. Polívková ho totiž na společenských akcích představovala jako kamaráda. Až v roce 2024 vyšlo najevo, že jejich vztah je mnohem vážnější. „Anča je odmalička introvert, zvlášť, když jde o její soukromí. Showbyznys nemá ráda, i když v něm pracuje. O své práci mluvit dokáže, ale o osobním životě mlčí jako hrob. Kolikrát i přede mnou,“ okomentovala to její maminka, herečka Evelyna Steimarová (80).

V září 2024 se Anna Polívková ve svých pětačtyřiceti letech poprvé vdala. Svatba proběhla poměrně nenápadně na pláži u Jaderského moře nedaleko města Bari. Nešlo o žádnou okázalou veselku, spíš o komorní obřad s několika nejbližšími lidmi. O to krásnější celý akt byl. Dorazil její otec Boleslav Polívka (76), který prý během obřadu dojetím neudržel slzy. Steimarová se bohužel ze zdravotních důvodů zúčastnit nemohla. Herečka si své soukromí střeží i dnes. Přesto se občas s manželem objeví ve společnosti a na první pohled je vidět, že jim to spolu funguje.

Než potkala italského manažera, měla Polívková několik známých vztahů. Nejvíc se mluvilo o jejím partnerství s tanečníkem Michalem Kurtišem, s nímž v roce 2013 vyhrála soutěž StarDance. Jejich vztah působil velmi vážně, nakonec se ale rozešli. Dříve randila také s hudebníkem Jakubem Xavierem Barem nebo s finalistou soutěže Muž roku Jiřím Matouškem. Dnes to vypadá, že právě muž mimo uměleckou branži jí sedl nejvíc.

Když se Anna Polívková narodila, bylo skoro jasné, že se kolem umění bude pohybovat. O jejích slavných rodičích už byla řeč. Z matčiny strany navíc patří do známého hereckého rodu, její babičkou totiž byla filmová hvězda meziválečné éry Jiřina Steimarová (†91) a strýcem herec Jiří Kodet (†67).

Přesto ji rodiče od herecké dráhy spíš zrazovali. Mysleli si totiž, že na to nemá dost průbojnou povahu. Polívková je totiž v soukromí spíš introvert a publicitu nikdy moc nevyhledávala. „Nejsem herečka, která by úchvatně vládla slovem jako některé jiné kolegyně,“ uznala i sama Polívková. Nakonec se jí ale zastala právě babička Jiřina Steimarová, která měla s mladými herci velké zkušenosti. Ta byla přesvědčená, že její vnučka talent má a měla by ho zkusit rozvíjet.

Anna Polívková odešla studovat do Francie na prestižní hereckou školu Jacquese Lecoqa, která je známá především důrazem na fyzické herectví a práci s tělem. Tam poznala úplně jiný přístup ke studiu herectví než doma. Nikdo studenty nehodnotil podle toho, jestli mají „správný typ“ nebo jestli se hodí do nějaké škatulky. Každý dostal prostor experimentovat a hledat vlastní styl. Tenhle přístup jí byl velmi blízký a nějakou dobu dokonce uvažovala, že by ve Francii zůstala.

Nakonec se ale rozhodla vrátit do Česka, a to hlavně kvůli rodině. Po návratu se postupně prosadila především v divadle, které dodnes považuje za svou hlavní doménu. Nejlépe se cítí v komediálních rolích a v projektech, kde může využít svůj klaunský talent, což je ostatně dědictví po otci.

Filmoví diváci ji znají například z komedie Účastníci zájezdu, z filmů Po čem muži touží, Špindl nebo Poslední aristokratka. Objevila se také v seriálech Špunti na vodě nebo Einstein, kde vytvořila výraznou dvojici s Vojtěchem Kotkem. Naopak dlouhodobým seriálům se spíš vyhýbá.

I když má za sebou řadu úspěšných rolí, Polívková o sobě někdy pochybuje. Sama říká, že si není jistá, jestli má opravdu talent. Možná i proto nechává hodnocení své práce raději na ostatních. „Existuje um, který se asi jen tak nevytratí, ale pak jsou jiskry, které jsou hrozně křehké. Nevím, jestli úplně věřím na nadání,“ tvrdila.

Velkou oporou je jí především její otec. Když přijde do divadla na premiéru, prý ji dokáže uklidnit už jen svou přítomností. A právě rodina je pro ni dodnes velmi důležitá. Přestože dnes často pendluje mezi Českem a Itálií, snaží se organizovat rodinná setkání a udržovat kontakt se svými sourozenci.

Zdroje: super.cz, blesk.cz, idnes.cz, novinky.cz, radiozurnal.rozhlas.cz