Článek
Erbenovy balady dostaly ve filmu Františka Antonína Brabce podobu, která se od představ mnoha čtenářů dost lišila. Vodník, Polednice nebo Svatební košile už nebyli jen postavami z povinné četby. Na plátně dostali konkrétní tváře a jejich příběhy místy připomínaly pořádně temný horor. Kytice měla premiéru v prosinci 2000 a dodnes se o ní mluví také kvůli některým neobvyklým okolnostem natáčení.
Vše se nemělo tvářit stejně
Brabec sáhl po sedmi básních ze sbírky, kterou Karel Jaromír Erben vydal v roce 1853. Vybral titulní Kytici, Vodníka, Polednici, Svatební košili, Zlatý kolovrat, Dceřinu kletbu a Štědrý den. Původní texty přitom nepřeváděl na filmové plátno verš po verši. Některé situace upravil a větší prostor dostaly obrazy, které by na divadle nebo v rozhlasové dramatizaci vynikly jen těžko.
O kameru se postaral sám režisér. Při natáčení využíval skutečné lokace a měnil podobu jednotlivých příběhů podle ročních období. Na výsledku je znát, že nechtěl mít všech sedm balad vizuálně stejné. Nejvíc práce si vyžádaly scény ve vodě. Linda Rybová v nich musela zvládnout natáčení pod hladinou v dlouhých šatech, zatímco Dan Bárta dostal nezvyklou filmovou roli vodníka.
František Antonín Brabec a Dan Bárta na premiéře Kytice
Vodník se natáčel pod vodou
Asi největší pozornost při natáčení přitahovala balada Vodník. Lindu Rybovou v ní čekaly scény, které se nedaly jednoduše natočit na suchu a potom upravit v počítači. Brabec chtěl, aby vodní prostředí působilo co nejpřirozeněji, a proto se rozhodl pro skutečné podvodní záběry.
Rybová hrála dívku, kterou vodník stáhne do svého světa. Jejím filmovým protějškem byl Dan Bárta. Natáčení komplikovaly především dlouhé šaty, které se ve vodě chovaly jinak než při běžném hraní před kamerou. Herci museli zvládat pohyb pod hladinou a štáb musel každou scénu pečlivě připravit. Rybová se chvílemi topila a samozřejmě i to bylo třeba vyřešit.
Mimochodem, Bárta nebyl profesionální herec, do té doby byl známý především jako zpěvák. Jeho obsazení do role vodníka patří k rozhodnutím, která filmu dodala nezvyklou podobu.
Aňa Geislerová hrála dvě sestry
Zajímavé obsazení nabídla také balada Zlatý kolovrat. Aňa Geislerová v ní ztvárnila Dorničku i její zlou sestru Hátu. Dvě rozdílné postavy tak dostala na starost jediná herečka. Její filmovou macechu hrála Nina Divíšková a krále Karel Dobrý.
Natáčelo se mimo jiné na hradě Točník. Právě prostředí historických staveb pomohlo vytvořit atmosféru příběhu, který se od ostatních balad odlišuje středověkým zasazením. Ani tady se ovšem tvůrci nedrželi Erbenovy předlohy do posledního detailu. Ve filmu se například objevuje světlý kůň, přestože básník v původním textu píše o černém vraníku.
Deana Horváthová a Marian Roden na premiéře Kytice
Ve filmu zůstaly i další drobné odchylky
Kytice je poměrně věrnou adaptací Erbenových básní, několik změn ale přece jen obsahuje. V úvodní baladě například místo mateřídoušky, kterou básník spojuje s matčiným hrobem, uvidíme vřes. Nešlo o náhodu, ale o praktické rozhodnutí filmařů. Změna se týká také balady Štědrý den. V původní básni se osudy dívek odvíjejí jinak než ve filmové verzi, kde závěr patří staré ženě. Tvůrci si tak některé části příběhů přizpůsobili vlastnímu pojetí.
Zajímavostí je i propojení všech sedmi částí. Erbenova sbírka obsahuje dvanáct básní, filmaři z nich vybrali sedm. Každá epizoda má vlastní atmosféru, přesto je spojují opakující se motivy. Patří k nim česká krajina, lidové obřady, chlapec s píšťalkou a sedm zapálených svící. Po skončení každého příběhu jedna z nich zhasne.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/kytice-po-sto-letech-v-nove-forme.A001204_170248_filmvideo_cfa
https://www.vtelce.cz/kytice-potapecsky-kurz-zdravotni-riziko-historicke-preslapy-a-rodinna-vypomoc/
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/10010
https://regiony.rozhlas.cz/reziser-a-kameraman-v-jedne-osobe-je-f-a-brabec-jak-funguje-na-place-7423931
