Článek
Petr Kovář už dávno není středoškolák. Je mu čtyřicet, učí češtinu a má pocit, že mu v životě něco podstatného uteklo. Nejvíc ho mrzí vztah s Eliškou, které se kdysi nedokázal přiznat. Pak přijde nečekaná možnost vrátit se do minulosti. Petr se probudí v roce 1989 a znovu sedí ve škole. Jenže tentokrát už ví, co přijde. Ví také, koho chce získat. Jenže návrat do osmnácti let není tak jednoduchý, jak si původně představoval.
Mladého Petra si zahrál Jiří Mádl (39), jeho starší podobu Filip Blažek (53). Tohle obsazení je jedním z důležitých prvků filmu. Tvůrci potřebovali, aby divák bez problémů uvěřil tomu, že oba představují jednu osobu. Blažek kvůli tomu dostal hnědé kontaktní čočky. V reálném životě má totiž modré oči a tvůrci chtěli jeho vzhled co nejvíc přiblížit Mádlu.
Láska přímo na place
Před kamerou tvořili Jiří Mádl a Eva Josefíková (36) mileneckou dvojici. A tentokrát nezůstalo pouze u filmu. Zamilovali se do sebe začali spolu chodit i v reálném životě. Vydrželo jim to několik let. Dnes je Josefíková známá jako Eva Podzimková. Probudím se včera ale patří k filmům, které jí pomohly dostat se mezi výraznější mladé české herečky. Jejich tehdejší vztah se stal jednou z těch filmových historek, které se k filmu vracejí i po letech.
Jiří Mádl s Terezou Ramba na přemiéře filmu 6 gramů
Mimochodem, když se řekne filmové natáčení, člověk si většinou představí herce, kamery a světla. U Probudím se včera k tomu patřil také králík. Waldemar, kterého Petr ve filmu řeší, totiž nebyl jediný. Štáb měl k dispozici tři různá zvířata, každé se hodilo na něco jiného. Jeden králík byl vyloženě kliďas, další byl rychlý jako blesk. Nicméně u zvířat se nikdy nedá úplně spolehnout na to, že udělají přesně to, co po nich člověk chce. A nutno říct, že s králíkem vznikaly na natáčení i poměrně komické situace. Jiří Mádl totiž ke zvířatům nemá úplně vřelý vztah a králíci se před ním dokázali dát velmi rychle na útěk.
Ve třídě seděl budoucí milionář
Scenáristé do filmu schovali několik narážek, kterých si divák nemusí na první pohled všimnout. Jednou z nich je spolužák Radovan. Když se ve třídě mluví o budoucím povolání, prohlásí, že chce být milionářem. Jméno není náhodné. Jde o narážku na podnikatele Radovana Krejčíře.
V jedné z dalších scén se pak objeví motiv, který připomíná jeho útěk z domu v Černošicích. Pro diváka, který tehdejší události sledoval v médiích, jde o poměrně snadno rozpoznatelný vtípek. Podobných drobností je ve filmu víc. Tvůrci si mohli dovolit pracovat s věcmi, které hlavní hrdina zná, ale jeho spolužáci v roce 1989 ještě vůbec nemohli znát.
Chinaski se do roku 1989 nehodili, proto tam jsou
Časový posun se ve filmu neprojevuje jen prostřednictvím Petra. Občas ho připomíná také hudba. V jedné scéně Petr hraje spolužákům písničku, kterou oni neznají. Pro něj je přitom úplně obyčejná. Jenže z jeho pohledu jde o hudbu, která vznikla až v budoucnosti.
Takové situace dávají filmu jeho hlavní komediální princip. Petr ví věci, které ostatní ještě nemohou vědět, a občas se kvůli tomu dostane do poměrně trapných situací. Na výběru hudby se navíc podíleli i diváci. V internetovém hlasování vybírali skladby, které se měly ve filmu objevit. Mezi nimi byly například Severní vítr nebo Reklama na ticho.
Šebrleho první role
Školní prostředí je pro film zásadní a tomu odpovídá i obsazení učitelů. Zlata Adamovská si zahrála profesorku Pažitkovou, která vyučuje matematiku a chemii. Sama přitom k těmto předmětům podle dobových materiálů nikdy zvlášť netíhla. Možnost zahrát si učitelku proto brala spíš jako hereckou zkušenost.
Ve filmu se objevili také Viktor Preiss, Miroslav Táborský, Ljuba Krbová, Svatopluk Skopal, Nela Boudová, Milan Šteindler nebo Petr Nárožný. Menší roli dostal také desetibojař Roman Šebrle. Pro něj šlo o první výraznější zkušenost před filmovou kamerou. Zajímavé je i obsazení Milana Šteindlera. S Mádlem se totiž ve filmu znovu potkali v podobném vztahu učitele a žáka, který už si spolu vyzkoušeli i dříve.
Dobu museli vytvořit i tam, kde už dávno nebyla
Natáčet příběh odehrávající se v roce 1989 není jen otázka kostýmů. Problémem jsou i obyčejné ulice. Za více než dvacet let se totiž změnily domy, výlohy, reklamy i další detaily. V Litoměřicích proto filmaři museli některé současné prvky zakrývat. Pomáhal jim například umělý břečťan. Zní to trochu úsměvně, ale právě podobné drobnosti mohou rozhodnout o tom, jestli konkrétní záběr působí dobově, nebo divák okamžitě pozná, že vznikl o několik desetiletí později.
Náročný byl také školní večírek. Velká scéna s množstvím lidí se natáčela už druhý den. Štáb tedy neměl příliš času na to, aby se nejprve postupně rozehřál na menších scénách. Celkem při natáčení vzniklo téměř dva tisíce klapek.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://tv.nova.cz/clanek/59717-tajemstvi-filmu-probudim-se-vcera-vsimli-jste-si-znameho-miliardare-i-slavneho-sportovce
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-jiri-madl-mam-doma-ceduli-debile-usmivej-se-delas-praci-svych-snu-155235
https://www.vtelce.cz/probudim-se-vcera-skryty-vtip-o-odsouzenem-miliardari-necekane-jiskreni-na-place-a-velka-kamuflaz-ulic/
https://litomericky.denik.cz/zpravy-region/archiv-nataceni-probudim-se-vcera/
https://filmovamista.cz/2001-Probudim-se-vcera
