Článek
Toužila po dokonalé rodině, společenské prestiži, volnosti a penězích, které jí i jejím blízkým zajistí pohodový život. Když si v pubertě plánovala, co bude dělat a jak svých cílů dosáhne, roli v tom hrálo několik věcí. V první řadě dobrá práce, kterou si najde. A také partner, který nebude chuďas. Protože začínat s někým od nuly se jí prostě nechtělo. Nutno říct, že si za tím šla a víceméně se jí všechno splnilo. Až na tu dokonalost a společenskou prestiž. Lenka uznává, že dnes raději nevystrkuje nos, aby nemusela některé věci vysvětlovat.
Okouzlil ji na první dobrou
S budoucím manželem se seznámila na jednom večírku, který organizovala coby marketingová šéfka společnosti zabývající se výživovými doplňky. Zaujal ji, protože se, narozdíl od mnoha jiných, o danou problematiku opravdu zajímal. „Měl spoustu skvělých otázek. Nepřišel se jenom najíst a očumovat, bylo zřejmé, že ho to vážně baví a užívá si večer,“ usmívala se sympatická blondýnka. Začali se tedy bavit a zjistili, že mají hodně společného. Domluvili se, že se ještě chtějí vidět, ideálně co nejdřív. Oba byli v té době nezadaní, což jim věci dost usnadnilo.
Hned následující den si dali dostaveníčko na kávu, od té doby se vídali prakticky denně. Lenka si užívala jeho přítomnost, dokázal ji rozveselit a dodat energii, kterou tehdy tak zoufale potřebovala. „Dělali jsme na jedné kampani, která nebyla úplně jednoduchá. Lépe řečeno, klient byl vůl, co vám mám povídat. Takže pořád něco měnil, upravoval. Už mi z toho šla hlava kolem. Díky Markovi jsem se ale hned cítila mnohem lépe.“ Vlastně už po pár společných schůzkách si Lenka uměla představit, že s tím fajn chlapíkem zůstane a bude po jeho boku spokojená.
Navrhla mu, aby si někoho našel
Marek jí dával svobodu, nežárlil na její kolegy, na její práci. Dobře věděl, co její zaměstnání obnáší. A když se vyptával, tak z čistého zájmu, nic jiného za tím nebylo. „Většina mých bývalých partnerů pořád něco řešila. On byl úplně jiný.“ Nikdo se tak příliš nedivil, když se partneři o půl roku později zasnoubili a chystali veselku. Ta proběhla spíš v komornějším duchu, možná o to víc si ji ale všichni užili. „Nikdy jsem nechtěla velkou svatbu, stres a všechny ty věci kolem. Naprosto mi vyhovovalo, jak to nakonec dopadlo,“ pochvalovala si. Manželům se o rok později narodil syn, za další tři roky k němu přibyla holčička.
Všechno zkrátka běželo ideálně tak, jak si Lenka kdysi naplánovala. Postupem času se však stalo, že se Marek začal měnit. Lenka dlouho nemohla přijít na to, čím to bylo. „Zjistila jsem, že je to prostě věkem. Ztrácel sebevědomí, byl na tom bledě. Raději se zavíral doma, přestal sportovat. Nevěděla jsem, co s ním.“ Sama mu proto jednoho dne navrhla, jestli nepotřebuje zvýšit sebevědomí tím, že půjde a sbalí první ženu, kterou potká. „Vím, že by tohle ne každá manželka zvládla. Mě to ale nevadilo, věděla jsem, že mě miluje.“
Bude zase jen můj
Marek nejprve nesouhlasil, dokonce své partnerce vynadal. Pak se mu to ale rozleželo v hlavě a připustil, že by mu to mohlo pomoci. „První pokus jsme udělali spolu. Ale nefungovalo to. Sbalit ženu, když je někde s manželkou, není možné. Tak chodil sám a jednou přišel, že se zadařilo. Byl spokojený. Já s ním.“ S druhou ženou se začal stýkat, brzy si vytvořili milenecký poměr. Ona byla vdaná, takže to svým způsobem bylo bezproblémové. Šlo jen o to, aby na to nepřišel její manžel.
Nutno říct, že Marek se zase změnil. Tentokrát k lepšímu. „Věděla jsem, že to vyjde. Chlap je od přírody lovec, někdy mu to musíme dopřát. A dnes je to tak, že se s milenkou sice vídá, ale už ne tak, jako ještě před pár měsíci. Vím, že ji jednoho dne nechá a bude zase jen můj. Ovšem už zase jako ten starý dobrý Marek, do kterého jsem se zamilovala.“
