Článek
Vždycky říkala, že nepotřebuje papír k tomu, aby s někým žila. Osud to ale nakonec zařídil jinak. Kdyby Iva mohla vrátit čas, s největší radostí by to udělala. Veselku si sice nakonec užila, ale v podstatě tak sklapla past, ze které se jen tak nedostane. A pokud ano, tak bude muset začít úplně od začátku. Její rodina totiž trvá na tom, aby z manželství neodcházela. Pokud by to přeci jen udělala, neuvidí ani korunu z poměrně rozsáhlého majetku svých rodičů.
S jeho milenkami se potkala doma
Na jednu stranu je strašně jednoduché říct, že je přeci lepší žít bez peněz, ale s čistou hlavou. Iva to tak ale nevidí. „Mám malou dceru. Zůstat s ní bez prostředků, to si prostě neumím představit. Ve své rodině mám zázemí a jistotu, že se moje holčička jednou bude opravdu hodně dobře. Bude zajištěná do konce života,“ vysvětlovala Iva. Proto zůstává ve vztahu, který já nic nepřináší. Dobře si uvědomuje, že její milovaná dcerka jednoho dne zdědí nejen hodně peněz, ale třeba i několik lukrativních nemovitostí. Každý si asi musí sám rozhodnout, co je ochoten obětovat a kde je linie, přes kterou už nepůjde.
Iva zatím hranici nenašla. Její manžel ji podvádí prakticky od okamžiku, kdy se vzali. Zřejmě to dělal i předtím, jen o tom nevěděla. Po svatbě ji však dokonce několikrát svou milenku představil. Stalo se to ve chvíli, kdy ji potkala u nich doma. „Nebylo to žádné drama. Ona tam stála, on mi ji představil a já jí podala ruku. Pak jsme si šly každá po svém. Já neřešila je, oni zase mě.“ Někdo by mohl namítnout, že když má Iva tak bohaté rodiče, mohla by se v klidu rozvést a útočiště by měla u nich, případně by ji podporovali finančně. Tak to ale není.
Nesmí podat žádost o rozvod
Během svého svatebního dne se totiž Iva dozvěděla nejen to, že z ní mají maminka s tatínkem obrovskou radost, protože se konečně provdala a dle jejich slov nedělá rodině ostudu. Zároveň jí ale sdělili, že jestli chce někdy vidět z jejich jmění byť jedinou korunu, tak se manželství nikdy nesmí rozvést z jejího popudu. „Zkrátka nesmím podat žádost o rozvod. Jsou tam nějaké výjimky, jako kdyby mě manžel fyzicky týral a tak. Což on nedělá. Ovšem o jeho milenkách se nikdo nezmínil jako o něčem „závadném“. Takže je musím trpět, pokud chci, aby se má dcera měla jednou dobře.“
Její manžel to samozřejmě moc dobře ví. Byl přitom, když rodiče jeho partnerky odříkávali své podmínky. Iva si už tehdy všimla, jak mu radostí svítila očička. „Za prvé si představoval, že si z jejich majetku taky kousek uloupne. A za druhé mu došlo, že si může dělat prakticky co chce. Žádné následky to mít prostě nebude,“ kroutila hlavou Iva.
Vlastně už si na to zvykla
Několikrát přemýšlela, jak by se mohla z manželství vyvléct. Žádný nápad, který by ji spasil, ale bohužel nepřišel. Dokonce ji napadlo, že si najde milence a manžel se s ní pak třeba rozvede. Neklaplo to, bylo mu to úplně jedno. „Žijeme v manželství, které ne naprosto nesmyslné. Oba vidíme jen peníze. Jenže bez nich bych neměla nic, vůbec nic. Musela bych začít pracovat, do toho dítě. Prostě ne, do toho se mi nechce,“ uzavřela Iva s tím, že už si vlastně na manželství plné partnerových milenek zvykla.
Je otázka, jestli se vůbec někdy odhodlá k tomu, aby ze svazku odešla a začala žít po svém. Sázet na to by asi bylo hodně velké riziko. Ona i její manžel až příliš milují pocit, že jsou zajištěni a nemusí hnout prstem.
