Článek
Pro manželství obětovala hodně. Vzdala se dobře rozjeté kariéry jen proto, aby se mohla věnovat manželovi a následně i dětem. Nevadilo jí to, Mirka do toho šla s chutí, takto se zkrátka s partnerem dohodli. V té době ale ještě samozřejmě nemohla tušit, co přijde, kam až jejich manželství dospěje. Dnes je to bohužel tak, že je rozvedená, nemluví s nikým z rodiny a je naštvaná na celý svět. Nejprve obviňovala sebe, pak prakticky každého, kdo jí přišel do cesty. I když tyto negativní emoce částečně vyprchaly, stále neví, co bude dělat dál. Pravdou však je, že se jí nikdo nemůže příliš divit.
Zamilovala se až po uši
Žila ve spokojeném manželství, alespoň tak Mirce připadalo. Když se s Antonínem seznámila, byla to láska v podstatě na první pohled. Zamilovali se do sebe, začali spolu chodit. Choval se k ní nádherně, nic takového nikdy nezažila. „Moji partneři byli spíš gauneři. Jeden dokonce okradl vlastní rodinu a pak někam zmizel. Z toho plyne, že když přišel Tonda a ukázal mi, že ne každý chlap je zmetek, byla jsem jako v jiném světě,“ vzpomínala půvabný plavovláska. Vznášela se na obláčku a doufala, že to nikdy neskončí. Mladý pár cestoval po světě, užívali si jeden druhého. A dělali obyčejné věci, které Mirce přišly naprosto neuvěřitelné.
Když ji tedy její pan dokonalý požádal o ruku, nadšeně souhlasila. Nebrala ohledy na varování, že je na něm cosi zvláštního a že by se do ničeho neměla vrhat po hlavě. Měla na očích růžové brýle, užívala si každý okamžik se svou láskou. „Přišel mi úplně normální. Vlastně ne, přišel mi dokonalý. Až příliš pozdě jsem zjistila, že dokonalost neexistuje.“ K tomu ale bylo ještě poměrně daleko. Zatím se připravovala svatba a Antonín skvěle zapadl do její rodiny. Snad až příliš dobře.
Všimli si jich sousedé
Pro Mirku se její přístup k manželství nezměnil po svatbě a nezměnil se ani po dalších dvou letech. Stále byla zamilovaná a věřila, že se dočká i kompletní rodiny, po které vždycky toužila. Chtěla alespoň dvě děti, ale stále víc se zdálo, že se na to její partner příliš netváří. „Uzavíral se spíš do sebe, na což jsem u něj nebyla zvyklá. Pořád něco kutil, visel na telefonu. Prostě zvláštní. Ale netoulal se po nocích a nepřišlo mi, že by někoho měl. Byla jsem naivní.“ Když její manžel jezdil za její mámou, aby jí tu opravil dřez, tu se podíval po nové vrtačce, kterou zrovna nutně potřebovala apod., nepřišlo jí to divné. Proč také, vždyť šlo o její vlastní matku!
Její rodiče byli rozvedeni. Když byla u táty, ten jí říkal, že máma asi někoho má. Prý mladšího, že to říkali sousedé, kteří je viděli se objímat a líbat. „Pořád na mě tak divně pokukoval. Až jsem na něj vyjela s tím, ať nekouká a vybalí, co má na srdci. Tehdy mi sdělil, že podle sousedů za mámou chodí můj manžel. Začala jsem se smát, fakt mě to pobavilo. Přišlo mi to naprosto neuvěřitelný drb. Navíc jsem věděla, že za ní opravdu chodí. Ale líbání a objímání? Přeci blbost.“ Její táta ale přidával detaily, postřehy sousedů, které jí začaly vrtat v hlavě.
Tajně ho sledovala a dozvěděla se pravdu
Několik další dní manžela sledovala. A hlavně jeho mobil. Neviděla obsah zpráv, ale všimla si, že mu píše Petra. Tak se jmenuje i její máma. „Začala jsem mít hrozné nervy. Co když je to pravda? Nenapadlo mě nic jiného, než ho jednou sledovat.“ A tehdy se dozvěděla pravdu. Manžel opravdu dorazil k její máme, dali si pusu a zmizeli v jejím bytě. Byla to pro ni obrovská rána. Chtěla na ně vlétnout hned, ale ovládla se. Počkala do včera, až se Antonín vrátí domů. Okamžitě na něj začala křičet a chtěla, aby se ke všemu přiznal a řekl jí, proč to dělá.
Čekala, že bude zapírat, kroutit se. To se však spletla. „Řval na mě, že se chovám jako dítě a že to je důvod, proč se mnou nevydrží. Podle něj narozdíl od mém mámy, která je dospělá, zkušená žena, které nesahám ani po kotníky. Prý mu otevřela oči.“ Pro Mirku to byla poslední rána z milosti. Otočila se utekla. Pár dní byla u kamarádky, než našla odvahu vrátit se do bytu s alespoň si sbalit věci. Jestli někdy uvažovala o tom, že by manželovi odpustila jeho úlet, nevěru s vlastní mámou odpustit nedokázala. A jí také ne, nemluví s ní a neumí si představit, že by se to někdy změnilo.