Článek
Najít si partnera jí nikdy nedělalo problémy. Ovšem větší oříšek už byl, jak to udělat, aby se k ní nechoval jako hulvát. Daniela měla na muže smůlu. Zřejmě i proto, že prostě „lovila“ ve špatných vodách. „Bary, různé společenské akce. To nejsou ideální předpoklady k tomu, aby si holka našla hodného kuka,“ vzpomínala sympatická brunetka. Několik nepovedených vztahů na ní ale nenechalo žádné následky. Brala to prostě jako součást života, nikdy si moc nestěžovala. Stále však doufala, že ten pravý na ni někde čeká.
Začalo to úplně nevinně
S Martinem se seznámila v době, kdy vlastně ani nečekala, že by se z toho mohl vyklubat plnohodnotný vztah. Začali se spolu bavit ve chvíli, kdy se jejich cesty protly ve frontě před květinářstvím. Zatímco ona chtěla koupit nějakou pozornost mamince, on sháněl pugét pro přítelkyni. Daniela sice věděla, že je jí sympatický, nijak víc to ale neřešila. Přesto si stihli vyměnit maily, ovšem ryze z pracovních důvodů. „Organizoval různé akce, já měla pod palcem hostesky. Takže jsme se dohodli, že mu někdy nějaké dohodím. Ale moc jsem tomu nedávala a za pár hodin to vypustila z hlavy,“ vysvětlovala Daniela.
Jaké bylo její překvapení, když se Martin asi za měsíc ozval s tím, že by se mohli potkat na kafe, aby probrali spolupráci. „Šla jsem, proč také ne. Netušila jsem, že je to vlastně naše první rande.“ Pracovní věci probrali během pár minut, všechno bylo v pohodě. Pak z něj ale vypadlo, že se rozešel s přítelkyní, takže si začali povídat i na poněkud soukromější témata. Slovo dalo slovo, tentokrát si vyměnili i čísla na mobil. A za dva dny už seděli na večeři, Daniela v šatech, on v košili a s okouzlujícím úsměvem na tváři.
Sousedka byla celkem kočka
Vypadalo to, že si tohle dva naprosto vyhovují. Podobné zájmy, nekonfliktní povahy a touha po klidném, rodinném životě. Když spolu začali bydlet po necelém měsíci, někteří přátelé Daniely si klepali na čelo. Ovšem brzy museli uznat, že pro pochyby nebylo místo. Alespoň zatím ne. „Bylo to báječné, já si vše moc užívala. Věřila jsem, že jsem opravdu našla toho pravého chlapa.“ Vzali se zhruba po roce od chvíle, kdy spolu poprvé večeřeli. Další rok pak pokračovala idylka tak, jak si ji Daniela vysnila. Pak se ale věci začaly kazit. Přestěhovali se do nového bytu, což byla začátek jejich konce.
Aniž by to Daniela tušila, její manžel se začal potají scházet se sousedkou, která s nimi bydlela na patře. „Musím uznat, že to byla kočka. Ale přišla mi hrozně fajn, normálně jsme se bavily. Kdybych tenkrát tušila, že mi za ní chodí chlap, oči bych jí vyškrábala. I když, vlastně ani ne. Jednou nevěrník, vždycky nevěrník, ať si klidně nechá,“ glosovala to po nějaké době Daniela. I z jejích slov je jasné, že se s Martinem nakonec rozvedli. Ovšem na jeho románek přišla způsobem, na který by nejraději zapomněla. Což se jí ale asi nikdy nepovede.
Manžel ležel na sousedce
Daniela tušila, že se něco děje. Změna chování jejího manžela byla naprosto patrná. Změnil také parfém. „Značka, kterou nikdy nepožíval, evidentně na doporučení. vyměnil si oblečení, změnil styl a tak. Bylo mi jasné, že je v tom jiná ženská. Ale doufala jsem, že je to jen krátký úlet, který půjde vyřešit.“ Nechtěla po ničem pátrat, možná právě proto se ale osud rozhodl, že ji vše odhalí v momentě, kdy to čekala nejméně. Jít před zimou do sklepa zkontrolovat, jestli jsou brusle v pořádku, je pro někoho naprosto běžný úkol.
Pro Danielu se to ale změnilo v noční můru. Když se blížila ke sklepu, slyšela podivné zvuky. Nepřikládala jim ale váhu. „Otevřela jsem dveře a rozsvítila, čímž bylo světlo nad všemi kójemi. V jedné z nich ležel můj manžel na naší sousedce. Zvuky byly v tu chvíli vysvětleny. Koukaly v tom náhlém světle jak dva angoráci po mrtvici.“ Daniela v tu chvíli zapadly všechny střípky mozaiky. To, co tušila, se potvrdilo. Byť o sousedce měla jiné mínění.
Zdroj: autorský článek
