Článek
Nikdy by nevěřila tomu, že mohou být lidé tak necitliví. Tím spíš muž, se kterým několik let žila a myslela si, že je na stejné vlně jako ona. Přesto, že jí někteří jejich známí říkali, že má Tomáš pravdu, Marta se s tím nehodlala smířit. Své psi milovala natolik, že jakékoli vyjádření radosti, když jeden z nich odešel na věčnost, pro ni bylo jako rána do srdce. „Vnímala jsem to jako zradu vše, co jsme spolu dělali a jak jsme se o naše zvířata starali. S takovým člověkem jsem prostě nemohla dál být,“ vysvětlovala sympatická černovláska.
Tvářil se, že je obě miluje
Marta měla dva psi, taková „kapesní“ zvířátka. Fenky jorkšírského teriéra pro ni byly splněný sen. Jakmile se odstěhovala od rodičů, pořídila si je. Doma jí je totiž nedovolili. „Nejprve jednu holčičku, rok potom druhou. Když jsem se seznámila s Tomášem, tvářil se, jak strašně je miluje. Po několika letech se ale vybarvil,“ stěžovala si rodačka z Havlíčkova Brodu. Jenomže ono to možná není tak černobílé, jak to předkládá. Ale o tom až později. Faktem je, že Marta s Tomášem se do sebe zamiloval a začali spolu chodit. I přes několik nepříznivých okolností si svou lásku nakonec dokázali obhájit a vybojovat.
Marta ke svému vyvoleném dost vzhlížela. Mimo jiné i proto, že se o její psy staral jako o vlastní. Když byla potřeba operace, neváhal a všechno zaplatil. Ona by si to tehdy mohla jen těžko dovolit, nevydělávala ještě tolik peněz. Zdálo se, že je všechno zalité sluncem. Obě fenky se dostaly ze všech nemocí a nepříjemností, které je postupem času potkaly. Ovšem je jasné, že čas zastavit nejde a stáří nikdo „neoblafne“.
Prostě se mu ulevilo!
Stalo se tedy to, že starší z fenek zemřela. Bojovala dlouho, několikrát jí veterináři předpovídali maximálně pár týdnů. Nakonec dostala „bavíc“ sedm měsíců. V poslední fázi života však příliš nespala, trpěl tím rodinný život a vlastně i plány, které Marta a Tomáš měli. Přesto se oba snažili, aby se fenka měla co nejlépe až do poslední chvíle. „Když dostala injekci, byl to nejhorší den v mém životě. A manžel večer v posteli řekne, že se konečně vyspí. Prostě si oddechl, že je to zvíře pryč. Hrozně jsem ho v tu chvíli nesnášela.“
Do partnera se okamžitě pustila. Začala mu nadávat, že je hrozné, co říká a že to nemůže myslet vážně. „On se mi snažil vysvětlit, že se nám přeci ulevilo, když už tu s námi není. Tvrdil že na ni bude vždy vzpomínat, ale teď můžeme realizovat věci, které jsme odkládali. Jakoby na tom záleželo! Mě teda rozhodně ne,“ rozčilovala se ještě po čase Marta.
Hádky skončily rozvodem
Ráno se sebrala a odjela k rodičům. Chtěla vše rozdýchat a přijít na jiné myšlenky. Setkala se s kamarádkou, která ji ale šokovala. „Řekla mi, že Tomáš má pravdu a že mám vzít věci tak, jak jsou. Věci! Copak ten pes byl nějaká věc? Zjistila jsem, že podobně smýšlejí i další moji přátelé. Odjela jsem zase domů, neměla jsem na to.“ S manželem se nechtěla vidět, bohužel pro ně se to ale stalo. A Marta na něj opět spustila, že je hrozný člověk apod. Pro Tomáše to ale už bylo moc.
Pro změnu tedy odjel její manžel, byl pryč necelý týden. Když se vrátil, Marty se zeptal, zda se už uklidnila. Jenže ta spustila další přival slov. „Nedokázali jsme se normálně bavit, už to prostě nešlo. Najednou jsme si začali vyčítat věci, které byly dávno pryč. A po měsíci prakticky neustálého křiku a hádek jsme se dohodli, že se raději rozvedeme.“
Zdroj: autorský článek
