Článek
Její rodiče měli krásný vztah. Bohužel je rozdělila smrt Alenina tatínka před dvěma lety. Mladá žena je přesvědčená, že si její máma už žádného jiného muže nenajde, tak moc svého manžela milovala. Pohledná brunetka byla vychována v prostředí, které bylo plné lásky, porozumění, ale také vzájemného respektu. Byla tak skvěle připravená na vlastní život. Sice o sobě tvrdila, že nikdy nebude tak silná jako její rodiče, protože má úplně jiné plány, přesto měla pocit, že má před sebou hezkou budoucnost.
Na rande nechtěla, nakonec se zamilovala
Když na oslavě dvaadvacátých narozenin poznala sympatického Radka, rozhodně by si nikdy nemyslela, že se tenhle chlapík jednou stane jejím manželem. Byl sice fajn, ale to bylo z jejího pohledu všechno. On se do ní ale zamiloval prakticky na první pohled a dokázal být hodně urputný. Tři měsíce odmítala jeho pozvánky na rande. „Pak jsem kývla jen pod podmínkou, že to bude poprvé a naposledy. On souhlasil s tím, že až si s ním vyjdu, nebudu chtít jiného. Tehdy jsem zbystřila, to sebevědomí se mi líbilo,“ vzpomínala s úsměvem Alena. Takže aniž by to původně plánovala, rande nakonec přeci jen pojala vážně.
Dobře udělala. Radek byl totiž velmi šarmantní a stalo se to, co předpokládal. První rande si Alena moc užila, hned toužila po tom, aby ji pozval na další, což také s radostí udělal. Opravdu pak už nechtěla na schůzky s nikým jiným. Byť nabídek měla docela hodně. „Tehdy jsem byla v kurzu,“ směje se a dodává, že to bylo hlavně díky její kamarádce, která byla velmi krásná a Alena ji často doprovázela. Ale ať už to bylo jakkoli, s Radkem začala oficiálně randit. Zdálo se, že ti dva si byli souzeni. Měli spoustu společných zájmů.
Všechno bylo jinak
Alena prožívala krásné časy. Ne, že by její předchozí vztahy byly fiasko, ale s Radkem se cítila naprosto báječně. Uměla si představit, že se stane vdanou paní, k čemuž brzy dostala příležitost. Když ji požádal o ruku, nadšeně souhlasila. „Vzali jsme se, plánovali spoustu věcí. Chtěli jsme cestovat, užívat si, pak založit rodinu. Jenže z toho sešlo, protože Radek dostal velmi lukrativní práci. Nestěžovala jsem si. Dohodli jsme se, že na rodinu bude čas za pár let a na cestování v důchodu.“ Alena byla svému partnerovi k ruce, starala se o domácnost a vytvářela podmínky, aby on se mohl soustředit jen na práci.
Někteří jejich známí tvrdili, že to dlouhodobě nebude fungovat, protože mají krátce po stavbě a měli by řešit jiné věci, než mít takto nevyvážený vztah, kde jeden „posluhuje“ a druhý dělá kariéru. Jenže oni dokázali, když se dva lidé milují, tak jde všechno. „Brala jsem to jako výzvu. A navíc jsem to dělala ráda,“ měla jasno Alena. Její manžel to uměl ocenit. Často jí dával dárky a nakonec přišel i s něčím, co ji naprosto odrovnalo a vykolejilo.
Sedl si k nám ke stolu
Společná večeře se totiž změnila v něco, co absolutně nečekala. Když k jejich stolu přišel pohledný mladík, myslela si, že jde o číšníka. Představil se jako Robert. „Sedl si k nám. A manžel mi řekl, že je můj na tak dlouho, jak budu chtít. Tvrdil, že je připraven udělat cokoli, co mi uvidí na očích a o co si řeknu. Podle manžela je to jeho díky za mé služby, které každý den bez remcání dělám. A také jeho omluva za to, že se mnou nespí tak často, jako bych chtěla, protože bývá hodně unavený.“ Alena samozřejmě koukala, jako když jí ulétnou včely.
Věděla, že to manžel myslí dobře. Tušila, že se ten večer něco stane, ale tohle bylo něco, co by ji nenapadlo ani v nejdivočejším snu. Netušila, jak reagovat. Neřekla nic, omluvila se a odešla na záchod. „Nakonec jsem se vrátila a řekla, že chci domů. Tohle jsem musela vstřebat.“ Nakonec manželovu nabídku přijala, s Robertem si začala nejen intimní vztah, chodila s ním ale také na nákupy, měla ho jako parťáka. „Jediná podmínka manžela byla, že nesmím mít někoho jiného. Což by mě ani nenapadlo, vždyť jsem původně nechtěla žádného milence. I když mi to nejprve přišlo divný, pak jsem si řekla, že život je krátký na to, abych si ho neužila. A světě, div se, ono to funguje.“
