Článek
Vypadali jako ideální pár. Adéla měla vždycky slabost pro starší muže. Přišlo jí, že její vrstevníci jsou nedospělí a nevybouření. Už jako sedmnáctiletá dospívající slečna randila s chlapíkem, kterému bylo o dvacet let víc. Někteří kamarádi se jí sice posmívali, že má partnera téměř ve věku svého otce, jí to ale nevadilo. Byla spokojená. Nijak se to nezměnilo ani v době, kdy už byla dávno dospělá. Přesto jí nakonec zůstaly jen oči pro pláč.
Vánoční večírek všechno změnil
Když charismatického Tomáše potkala, rozhodně se nedá říct, že by to byla láska na první pohled. Pracoval ve firmě, kam ona přišla jako stážistka během studia na vysoké škole. „Přišel mi arogantní a příliš zahleděný do sebe. Navíc měl manželku a tehdy malého syna, což pro mě bylo tabu. Nikdy bych nešla do ženatého chlapa,“ vzpomínala sympatická zrzka. Na druhou stranu si uvědomovala, že ve věkové kategorii, ve které hledá partnery, je většina mužů zadaných, mají vlastní rodiny. Přesto byla odhodlaná ze svého předsevzetí neslevit.
Čas běžel, Adéla a Tomáš se sice občas bavili, nic zásadního se ale mezi nimi neodehrávalo. Přesto, že jí byl sympatický. Vše se změnilo až na vánočním večírku. „Trochu se napil a uvolnil. Najednou jsem viděla chlapa, který má emoce, dokáže mluvit o všem možném, má přehled. Zajímal se o mě, bylo to upřímné, ne z povinnosti. A také jsem zjistila, že je v rozvodovém řízení.“ Z ničeho nic k sobě měli jakoby blíže. Začali se vídat i mimo práci a zjišťovali, že je jim spolu dobře. Adéla se rozhodla, že se nebude bránit ničemu, co přijde. A ono to opravdu přišlo, dokonce velice brzy.
Našel si novou partu
Začali spolu chodit, o půl roku později už u něj Adéla bydlela. Byla to opravdu velká láska. Nikoho tak příliš nepřekvapilo, že se o dalších několik měsíců později vzali. „Byla jsem šťastná. Moji rodiče sice na začátku Tomáše nebrali, nakonec se to ale poddalo. Přesvědčil je, že je správný chlap. A o to přeci šlo.“ Jsou ale věci, které Adéla ovlivnit nemohla. Její partner byl velmi společenský člověk. Dříve to tak nebývalo. Možná ho bývalá manželka držela zkrátka, těžko říct. Každopádně se zdálo, že si chce všechny ty roky vynahradit. „O sedmnáct let starších pařil jako puberťák. Nestíhala jsem s ním držet krok. An jsem nechtěla.“
Faktem je, že Tomáš byl rozumný člověk. Když si s ním Adéla promluvila, uznal, že by měl zvolnit, což se také stalo. Podle Adély ale získal dojem, že si to musí nějak vynahradit. Chodil ven s kamarády, našel si i nové kamarádky. A právě jedna z nich se nakonec stala osudnou i jejich manželství. „Věděla jsem, že se s někým vídá. Ale netušila jsem, že je to tak intenzivní. Vidíte, chci staršího chlapa, protože má být vybouřený. A dopadne to jako vztah dvou teenagerů.“
Zkusila si tipnout a bohužel se trefila
Nutno říct, že Adéla byla do poslední chvíle přesvědčena, že ji manžel nepodvádí. Ale hlodal v ní červíček pochybností, chtěla ho „zadusit“. Takže jednou večer prostě zkusila malou lest. Začala mluvit o obyčejných věcech, řeč pak stočila na kamarády svého manžela. „Byl uvolnění, normálně jsme se bavili. Pak jsem řekla, že s tou blondýnou by to měl ukončit. Jen tak mimochodem jsem to „hodila do placu“. Samozřejmě si jen tipla. A trefila přímo na komoru.“ Manžel se na ni podíval. Viděl, že se Adéla tváří vážně, ale nenuceně.
Sám tedy začal hovořit o tom, že to neplánoval, že to přišlo samo apod. Nakonec slíbil, že to ukončí tak, jak si jeho drahá polovička přeje. V té chvíli už byla Adéla brunátná vzteky. „Vpálila jsem mu, že se jako největší naiva usvědčil sám, že jsem o ničem neměla ani tušení. Koukal jak puk.“ Byl to poslední večer, který strávili spolu. Ráno, když si to pořádně promyslela, Adéla manžela požádala, aby se odstěhoval.
Zdroj: autorský článek
