Článek
Známí jí často říkali, že si vzala pošuka. Lenka se jen usmívala, nevěřila spoustě věcem, které se o jejím manželovi říkali. Například kolovaly zvěsti, že doma vyráběl drogy, což mladá žena mohla s klidným svědomím vyvrátit coby očitý svědek. Takže i další věci brala s velkou rezervou. Když se tedy dozvěděla, že má její partner vztah s mužem, od srdce se tomu zasmála. Brala to jako naprostý nesmysl, něco takového by přeci musela hodně rychle poznat. Až příliš pozdě zjistila, že takové věci mohou vyplavat na povrch až za mnoho let.
Chtěla zjistit pravdu
Nutno říct, že Lenka nikdy nepatřila mezi ženy, které by seděly v koutku a nechaly si všechno líbit. Proti každé lži, kterou se dozvěděla, že snažila aktivně bojovat. Většinu z nich úspěšně vyvrátila. „Když se mi doneslo, že má Bedřich chlapa, tak jsem se fakt naštvala. V posteli nám to klapalo, neměli jsme ani jiné problémy. Rozhodla jsem se tedy, že těmto povídačkám učiním přítrž,“ vzpomínala sympatická brunetka. Jako vždycky se snažila získat co nejvíc informací, aby pak mohla snadno argumentovat. Tentokrát ale hned na začátku tvrdě narazila. Člověk, který jí informaci o jejím muži přinesl, totiž zarytě mlčel.
Pro Lenku to byla nová situace. Většinou se jí totiž stalo, že když na autora drbů udeřila, ten se začal kroutit a zamotávat do dalších a dalších lží, aby tu původní obhájil. To se ale teď nedělo. „Byla jsem z toho zmatená. Neřekl už vůbec nic, nevymlouval se, nekoktal blbosti. Prostě mi jen řekl, ať si dělám, co chci, že je mu to jedno. Tak proč s tím vůbec začínal, sakra!“ Každopádně Lenka na to musela jinak. Navíc v ní poprvé zahlodal červíček pochybností, i když je rychle zase zapudila. Stále jí to přišlo jako naprostý nesmysl.
Hledala důkazy o milence
Jako na většinu věcí šla i na toto přímo. Večer se zeptala manžela, jestli má milence. S vážnou tváří, nechtěla z toho dělat hned na začátku šarádu. „On se zarazil. Fakt se zarazil, neodpověděl hned. A pak se mě zeptal, odkud to mám. To byla hodně divná reakce. Neřekl totiž, že je to kravina. Ptal se, odkud je ta informace. A já najednou věděla, že něco nehraje.“ Lenka si nejprve myslela, že její partner má jinou ženu. O muži pořád nebyla ochotna vůbec ani uvažovat. Nicméně bylo zřejmé, že teď už nesmí polevit.
Ten večer byl u nich docela rušný. Lenka si „hrála“ na detektiva, manželovi stále pokládala nějaké otázky. Ten z toho byl nejprve značně vedle, nakonec se ale naštval, odešel z bytu a práskla za sebou dveřmi. Situace, která mladé ženě nahrávala. „Prohledala jsem mu věci. Nejsme na to hrdá, ale byla jsem ve fázi, že už mi bylo všechno jedno. Chtěla jsem najít důkazy o jeho milence. Nenašla jsem je. Našla jsem ale fotku, na které je s mužem. Drží se na ní kolem ramen, dotýkají se tvářemi a vypadají jako milenecký pár.“
Mám být ráda, že nejde o ženskou
Pro Lenku to byl obrovský šok. Najednou si začala dávat všechno dohromady. Uvědomovala si nejrůznější narážky, skládala si střípky do velké mozaiky, která jí přivodila hodně těžké okamžiky. „Začalo mi docházet, že tentokrát nešlo o fámy, ale je to pravda. Bylo to hrozné. Ta představa! Dotýkala jsem se těch míst, která…nechci na to vůbec myslet. Nemohla jsem tehdy a nechci ani dnes.“ Když se manžel vrátil, konfrontovala ho. Nakonec se přiznal. Ovšem nestalo se to, co Lenka čekala, nedošlo na omluvy. Právě naopak.
Bedřich se na ni totiž obořil, že se chová jako hysterka. „Tvrdil, že je přeci úplně normální, když má někoho jiného. A mám být ráda, že to není ženská.“ Lence to ale jedno nebylo. Nedokázala se přenést přes vědomí, že manžel spí s někým jiným. Kdyby měl milenku, dokázala by mu odpustit, poměr s mužem ale ne. Během několika dnů podala žádost o rozvod.
