Článek
Kdyby mohla vrátit čas, bez váhání by to udělala. Sedm let po boku Milana bylo pro Magdu naprosto ztraceným časem. Uvědomovala si, že dnes mohla být úplně jinde, kdyby se kdysi nenechala doslova ukecat k tomu, aby si ho vzala. Navíc věděla, že ji spousta známých varovala, aby si s ním nezačínala s tím, že to špatně skončí. Nevěřila, že to bude tak horké. Čekala hodně, ale dá se říct, že chování jejího partnera nakonec všechna její očekávání předčilo. Bohužel negativně.
Věřila, že bude jeho jediná
Když se s Milanem potkala, měla za sebou ošklivý rozchod. On se k ní choval moc hezky, dal jí zase pocit, že je chtěná a žádoucí. To jí stačilo. Věřila tomu, že takový chlap nemůže být zlý, natož aby jí nějak ublížil. Ať už fyzicky, nebo psychicky. „Nějakou dobu jsem se opravdu vznášela na obláčku. Doufala jsem, že jsem poznala skvělého chlapa, který to se mnou myslí vážně,“ vzpomínala sympatická blondýnka. Dozvídala se na něj sice z nejrůznějších stran to i ono, ale říkala si, že každý má nějaký ten škraloup. Takže to neřešila. Šlo jí zkrátka jen o to, jak se Milan chová k ní. Dnes už samozřejmě ví, že měla být opatrnější.
O jejím vyvoleném kolovaly zvěsti, že je na ženské. Podle různých drbů prostě nevydržel s jednou partnerkou. „Brala jsem to tak, že se ještě opravdu nezamiloval, takže neměl důvod s jednou jedinou zůstávat. A věřila jsem, že já budu tak, kdo všechno změní.“ Nějakou dobu to tak vážně vypadalo. Milan byl jako dokonalý princ, chyběl mu snad jen pověstný bílý kůň. Magda byla šťastná a získala pocit bezpečí v tom smyslu, že ji její drahoušek určitě nikdy nepovede. Jenomže člověk míní a osud si často rozehraje svoji vlastní hru.
Stačilo zapátrat a hned věděla o všem
Milan po necelém roce požádal Magdu o ruku, ta s radostí souhlasila. U jejích přátel se to sice nesetkalo s příliš velkém pochopením, ale nijak zásadně to neřešila. „Alespoň jsme utratili méně peněz za veselku. Čím méně hostů, tím nižší náklady,“ snažila se v tom tehdy najít něco pozitivního. Měla se víc ptát, více si všímat. Dnes už s tím ale nic nenadělá. Každopádně svatební den si moc užila, pak s partnerem vyrazili na svatební cestu do Maroka. Všechno se zdálo být zalité sluncem. Když se vrátili, život běžel dál. Mladé ženě bylo divné, že se manžel příliš nehrne do potomka. Ale říkala si, že to určitě přijde.
Poměrně brzy se ale ukázalo, že pravda je trošku jinde. K blondýnce se stále častěji dostávaly zvěsti, že její manžel vídá i jiné ženy. Nejprve si toho nevšímala, vždyť přeci pomluvy byly všude. Postupem času se ale přeci začala zajímat. Konečně! „Byla jsem naivní a hloupá, uznávám. Ve chvíli, kdy jsem začala pátrat, jsem měla vše naservírované jako na zlatém podnose. Vždyť Milan se ani moc nesnažil, aby své úlety zamaskoval.“ Buď jak buď, Magda to nehodlala tolerovat. Dala manželovi vybrat - pokračuj v tom, co dělá, ale rozvedeme se, nebo toho okamžitě nech.
Dali mi hodně divnou nabídku
Vypadalo to, že Milan si vybral druhu možnost a víc než rok se nedělo nic, s čím by Magda měla problém. Začala si říkat, že se vše špatné v dobré obrátilo, partneři začali pracovat na miminku. V té době se ale dozvěděla o jeho mladé kolegyni. „Bylo jí jedenadvacet. Dlouhé nohy, krátká sukně, přifouknutá prsa. Co mi říkali jeho kolegové, tak s ní začal spát hned, jak k nim nastoupila do práce.“ Magda manžela konfrontovala, ten nezapíral. Jen ji požádal, ať mu dá pár dní, že všechno vyřeší ke všeobecné spokojenosti.
Magda byla téměř rozhodnutá, že se rozvede. Chtěla si však vyslechnout, co jí manžel nabídne. Čekala, že si bude sypat popel na hlavu a prosti, aby ho vzala zpět. To se ale nestalo. „Přišel i s tou svojí nádherou. Usmívala se jak měsíček na hnoji. A Milan úplně v klidu řekl, že bychom mohli žít ve třech. Podle něj by bylo fajn si najít společný domek, kde bude mít každý svůj klid, když bude potřebovat. Jinak bychom si ale mohli žít docela spokojeně. To bylo něco pro mě, vyhodila jsem je okamžitě z bytu, nehorázné, drzé.“ Pro Magdu to byla pomyslná poslední kapka, rozvod už nebylo možné jakkoli zastavit.
Zdroj: autorský článek
