Článek
Její vztahy připomínaly jízdu na horské dráze. Nahoru, pak dolů, zase nahoru. Poté však následoval sešup, který už Denisa neukočírovala. I když šla do každého vztahu naplno s tím, že je to přesně ten, který si vysnila, nakonec odcházela zklamaná. „Ani nevím, proč mi to nevycházelo. Snad jsem až příliš chtěla,“ uvažovala sympatická černovláska. Každopádně odmítla slavit třicáté narozeniny, protože jí nepřišlo vhodné, aby se radovala. Měla pocit, že zklamala samu sebe a smiřovala se s tím, že zůstane sama.
Všechno bylo velmi rychlé
V tu chvíli jí však do cesty vstoupil Denis. Téměř doslova, protože na něj narazila během nakupování v supermarketu. „Rozbušilo se mi srdce. Toužila jsem po moc po tom, aby mě objal těmi svými silnými pažemi. A když se usmál, šla jsem do kolen,“ usmívala se Klára. Vždycky měla výhodu v tom, že neměla problém s lidmi komunikovat, už vůbec ne s muži. Takže rychle zavedla hovor a ukázalo se, že se sympatický chlapík začal chytat. Klára brzy zjistila, že je bez partnerky, což ji dodalo odvahy, aby ho pozvala na kávu. Souhlasil. Ještě ten večer si dali první pusu ve chvíli, kdy se loučili.
Klára si však uvědomovala, že na to jde až příliš rychle. Chtěla tomu tedy nechat čas. Jenže předsevzetí vzalo rychle za své. Denis se totiž následující den ozval s tím, že by ji chtěl vidět. Pozval ji na večeři, ona s nadšením přijala. „Nebylo to tak, že já tlačím na pilu. Převzal iniciativu, takže jsem si říkala, že je to tak v pořádku.“ Večer si moc užila. Měla velké nutkání přijmout jeho nabídku, aby si u něj dali ještě jeden drink. Nakonec ale odolala. Za prvé to bylo opravdu rychle i na ni a za druhé nechtěla vypadat jako žena, které jde k muži v podstatě na první opravdové schůzce.
Zásnuby, brzy svatba
Na druhou stranu vlastně jen o chvíli odložila to, co bylo stejně nevyhnutelné. Neuplynul ani týden a Klára skončila v ložnici muže, do kterého se bláznivě zamilovala. Vypadalo to ale, že on to má stejně. Začali spolu chodit, ani ne po dvou měsících se k sobě nastěhovali. „Známí mě varovali, tvrdili, že je to všechno až příliš rychle. Nabádali mě, abych si nechala odstup a napřed ho pořádně poznala, včetně jeho rodiny. Ale znáte to, když má člověk růžové brýle, nekouká nalevo ani napravo,“ vysvětlovala Klára. Stalo se tedy to, že ji Denis požádal o ruku. Přesně čtyři měsíce poté, co se poprvé viděli v obchoďáku.
Klára přiznává, že to nečekala, přesto radostně kývla. Začali plánovat svatbu. Opět to ale šlo ráz na ráz. Znali se něco málo přes půl roku, když si před oltářem řekli slavnostní „ano“. Novomanželka si malovala růžovou budoucnost. Jenže se spletla. Brzy se ukázalo, že Denis není muž, který by byl ochoten zůstat věrný jediné ženě. Navíc se tím ani nijak netajil. „Jednou mi suše sdělil, že být s jedním partnerem je nuda. Prý se mám také zařídit, jak uznám za vhodné.“
Zrovna byli v nejlepším
Klára to nějakou dobu rozdýchávala, nevěřila, že takto prožije své manželství. Jestli ale měla nějakou malou naději, že to změní, tak brzy vzala za své. Když jednou přišla dřív z práce, našla manžela, jak si užívá s jejich sousedkou. „Když řeknu, že jsem ho našla na ní, tak to přesně vystihuje daný moment. Byli prostě zrovna v nejlepším. Dle zvuků ona určitě,“ vrátila se k danému momentu. Klára něco zablekotala, když se k ní manžel otočila a zavolal, aby se přidala a nestála ve dveřích. „A ta můra, jak byla zadýchaná, tak k tomu dodala, ať si pospíším, že brzy bude po všem. Utekla jsem, tohle jsem prostě nemohla zvládnout.“
Došlo jí, že šlo o další vztah, který skončí fiaskem. S tím rozdílem, že tentokrát se bude muset řešit i rozvod. „Jinak to nešlo. Nemohla už jsem se ani vrátit do toho bytu. Všechno pro mě skončilo. Od té doby jsem sama.“
Zdroj: autorský článek