Článek
Nikdy by ji nenapadlo, že se všechno zhroutí tak rychle. Měla velké plány, toužila po rodině. Všechno se ale brzy zvrtlo takovým způsobem, že spousta jiných žen by do vztahu „hodila vidle“ a začala si budovat nový život. Petra se však rozhodla zabojovat. Jestli o manžela, v tom si tak jistá nebyla. Rozhodně však o svou důstojnost. Nehodlala vyklidit pole jiné ženě bez boje a bez toho, aby jí alespoň trochu nezkomplikovala život a „převzetí“ chlapa, kterého si teprve nedávno vzala.
Čekal, až pro něj bude volná
Přitom nějakou dobu nic nenasvědčovalo tomu, že by se Petra s manželem měli dostat do bodu, ze kterého téměř není východisko. Když se brali, bylo to z lásky. On si ji vyčekal. Když se totiž poznali, Petra byla zadaná a František trpělivě čekal, až vztah ukončí. „Byl mi vždycky na blízku. Jako kamarád, nikdy se o nic nepokusil. Ale já věděla, že se na něj mohu spolehnout. Postupně jsem se do něj zamilovala,“ vzpomínala sympatická plavovláska. Když se rozešla s bývalým partnerem, František to věděl jako první. A tehdy poprvé jí došlo, že svého pana dokonalého měla tak dlouho přímo před sebou.
Ještě nějakou dobu si „hráli“ pouze na kamarády. Hlavně proto, že Petra nechtěla skočit rovnýma nohama do dalšího vztahu. Trvalo to ale asi jen dva měsíce. „Vzal mě na hory a bylo jasné, že pokud se nic nestane teď, tak už asi nikdy. No, byl to krásný víkend,“ usmívala se. Od té doby se od sebe prakticky nehnuli. Jakoby chtěli dohnat čas, kdy nebyli spolu. Cestovali, plánovali budoucnost. Zkrátka to vypadalo, že se dali dohromady dva lidé, kteří si byli souzeni. Všechno vyvrcholilo jeho žádostí o její ruku a následnou veselkou.
Její manžel s našel milenku
Svatbu sice neměli velkou, o to víc si ji ale všichni užili. Novomanželé se přímo z ní vydali na svatební cestu na Kanárské ostrovy. Úžasným týdnem potvrdili svoji lásku. Tehdy by si málokdo vsadil na to, že se mezi nimi něco pokazí. A pokud ano, tak za hodně, hodně dlouho. Osud tomu ale chtěl jinak. „Mohla za to změna práce. Franta byl nešťastný, nedařilo se mu. Začal trochu pít, což mu také moc nepomáhalo. A já tlačila, abychom měli co nejdřív děti. Věřila jsem, že by mu to pomohlo. Ale místo toho jsme se začali hádat, nemluvili jsme spolu. A věci, které jsme předtím bez problémů řešily, nám teď začaly přerůstat přes hlavu.“
Nebylo to tedy tak, že by se ze dne na den odcizili. Bylo to plíživé a možná o to nebezpečnější. Vrcholem všeho pak bylo, když se Petry manžel začal vídat s kolegyní z práce. „Byl s ní častěji než doma. Tvrdil že jsou jen kamarádi. Ale já věděla, jak balil mě, lépe řečeno, jak uměl být trpělivý.“ Její předtuchy se naplnily. Manžel se jí dokonce sám přiznal k tomu, že má poměr. Měl k tomu však důvod. Mimochodem také své manželce oznámil, že jeho milenka bude brzy jejich sousedka. Prý jí domluvil prohlídku volného bytu a jí se moc líbil.
Bojovala po svém
Petra měla chuť křičet a vztekat se. Neudělala to. Místo toho začala pracovat na tom, aby jejich románek co nejdřív skončil. „Nikdy jsem neměla problém namazat schody někomu, kdo mě štval. Začala jsem šířit nejrůznější historky o tom, jaká je,“ vysvětlovala. V první fázi ji potřebovala dostat z bytu. Což nebyl až takový problém. Její manžel si totiž myslel, že Petra neví, že má od své „krasotinky“ klíče. „Nasadila jsem jí tam různá malinkatá zvířátka. A pak šla za správcem, dílo se pak dokonalo v podstatě samo.“ Vsadila na to, že s bytem skončí deratizátor, tak se tam její sokyně nebude chtít vrátit. Odhadla to moc dobře.
Bylo to jen jedna vyhraná bitva. Brzy následovala další, když Petra napnula všechny síly k tomu, aby manželova milenka skončila v práci. „Detaily si nechám pro sebe. Trvalo to asi měsíc, než sama skončila.“ Dobře však věděla, že to není konec. Částečnou výhrou však pro ni je, že manžel se zatím neodstěhoval a že začínají řešit, jak by možná šly věci napravit. Jestli se to nakonec povede, je zatím ve hvězdách. Ovšem Petra má vždy v rukou karty, o kterých nemá nikdo ani tušení.
Zdroj: autorský článek