Článek
Když Michaela Nosková (43) pokřtila knihu Už se tě nebojím, nešlo jen o společenskou událost spojenou s vydáním její prvotiny. Zpěvačka a muzikálová herečka v ní otevřela jednu z nejbolestnějších kapitol svého života. Popisuje vztah, který se postupně změnil v prostředí psychického i fyzického násilí, manipulace a strachu.
Kniha vyšla v nakladatelství 103 media a podle vydavatele zachycuje nejen osobní zkušenost autorky, ale také její cestu k rozhodnutí z nebezpečného vztahu odejít. Součástí publikace jsou odborné komentáře, přepisy soudních výpovědí a fotografie.
Psala si poznámky hned po útěku
Nosková nezačala na knize pracovat až s odstupem několika let. První poznámky si pořizovala krátce poté, co z toxického vztahu odešla. Zpočátku pro ni mělo psaní především praktický význam, prostě si chtěla zaznamenat události, které by později mohly posloužit i při soudním řízení.
Rozhodnutí svůj příběh zveřejnit přišlo později. Jedním z impulzů bylo oslovení televize Nova kvůli projektu Láska nebolí. Tehdy si Nosková řekla, že by svůj původní text mohla proměnit v knihu. „Vždycky jsem měla tendenci psát příběhy a knihy. Ale až když mě oslovili z TV Nova s tím, jestli bych se stala součástí projektu Láska nebolí, měla jsem pocit, že by bylo fajn knihu dopsat a nechat celý příběh vyjít na povrch. Poslední kapitoly jsem ale dopisovala až poté, co proběhly všechny výslechy, odborné posudky,“ říkala zpěvačka na křtu své publikace na střeše Divadla Hybernia.
Michaela Nosková je dnes jinde a už nemá strach o těžkých chvílích mluvit
Na vzniku knihy spolupracovala také s forenzní psycholožkou Ludmilou Čírtkovou. Její odborné komentáře mají osobní výpověď zasadit do širšího kontextu domácího násilí a manipulace. „Snažily jsme se, aby kniha měla přesah a nebyl to jen můj příběh,“ uvedla Nosková. O tom, jak intenzivní byl dohled v domácnosti, svědčí i skutečnost, že některé události zachytily domácí kamery a tyto videozáznamy byly později využity také v soudním řízení.
Bezpečné místo našla až v dětském pokoji
Nejtěžší část příběhu se přitom netýkala pouze samotné Noskové. V napjaté domácí situaci byly i její dcery. Starší Eliška už podle zpěvaččina vyprávění dokázala chápat, co se doma děje, a Nosková se proto snažila najít způsob, jak s ní komunikovat mimo dosah partnera. „Potřebovala jsem chránit i své děti. Malá byla miminko, ale starší Eliška už byla velká. Posledního půl roku jsem prosila Elišku, aby to ještě vydržela, že situaci řeším. Hodně jsme se spolu domlouvaly a expartnerovi dělaly spoustu věcí za zády.“
Jenže i běžný rozhovor mezi matkou a dcerou mohl být problém. V domácnosti totiž byly zmíněné kamery. „Nebylo to lehké. Pak jsem Elišce předělávala pokoj a měla jsem jistotu, že tam není žádná kamera a že pokoj je možné zamknout. Věděla jsem, že když se s ní potřebuji na něčem domluvit, její pokoj je bezpečný.“
Nosková se k této části svého života vrací také v samotné knize. Podle jejích pozdějších slov pro ni bylo velmi těžké psát o tom, čím si v té době prošla její dcera. V knize se objevují také snímky z domácích kamer, přičemž identita osob na záběrech je kvůli ochraně soukromí zakryta.
Zpěvačka se změnila v ombudsmanku
Téma domácího násilí pro Noskovou vydáním knihy neskončilo. Naopak se stalo jednou z oblastí, kterým se veřejně věnuje. V květnu 2026 byla jmenována ombudsmankou Ministerstva práce a sociálních věcí. V nové funkci se zabývá ochranou práv dětí i dospělých, podněty občanů a komunikací mezi veřejností a úřady. „Moje osobní zkušenost mi ukázala, že systém někdy nefunguje tak, jak by měl. Právě proto cítím silnou motivaci poukazovat na jeho slabá místa a přispět k jeho zlepšení,“ uvedla při svém nástupu do funkce.
Sama Nosková dnes říká, že její minulost už nechce nechat určovat současný život. Kniha jí podle vlastních slov pomohla některé věci definitivně uzavřít. „Myslím, že už je to za mnou. I ta kniha mi pomohla uzavřít tuhle neblahou etapu mého života. Odpověděla jsem si na některé otázky. Moje působení na ministerstvu se částečně také týká problematiky domácího násilí. Pokud to jde, řeším ochranu ohrožených dětí a snažím se toto téma zviditelnit ve veřejném prostoru.“ Její vlastní zkušenost tak dnes propojuje veřejnou práci s tématem, které zná nejen z odborných materiálů, ale také z osobního života.
Po bolestivé zkušenosti znovu našla lásku
Přestože kniha popisuje velmi temnou část jejího života, Nosková se dnes nachází v jiné životní situaci. V roce 2026 se provdala za Jana Kolmana a používá občanské jméno Michaela Kolman. O svém současném manželství mluvila v posledních měsících s výrazně větším optimismem a přiznala, že ani po předchozí zkušenosti nepřestala věřit v lásku. „Myslím, že už je to za mnou,“ říká dnes o období, které ještě před několika lety zásadně ovlivňovalo její každodenní život.
Její kniha proto není pouze popisem toho, co se stalo. Má být také svědectvím o cestě ven ze vztahu, v němž člověk postupně ztrácí pocit bezpečí a vlastní kontroly nad životem. Proto jsou v publikaci vedle osobních vzpomínek také odborné komentáře a informace, které mohou být užitečné lidem prožívajícím podobnou situaci.
Nosková navíc naznačila, že Už se tě nebojím nemusí být její poslední knihou. Do budoucna dostala nabídku věnovat se příběhům lidí odsouzených za domácí násilí. „Mělo by to být něco jako hovory z vězení, příběhy a zpovědi lidí odsouzených za domácí násilí. Podle mého zjištění muži sedí častěji za to, že páchali domácí násilí, a ženy za to, že násilí páchané na nich vyřešily radikálním způsobem, třeba nožem,“ popsala svůj záměr.
Zdroje:
