Článek
Vždycky byla hodně divoká. Zatímco její vrstevnice dělaly všechno proto, aby měly stálý vztah, kterým se budou chlubit, pro Irenu to bylo nepřijatelné. Samozřejmě zkoušela žít s jedním mužem, dříve či později to ale vždycky skončilo její nevěrou. Ne, že by to plánovala, ale prostě si nemohla pomoct. Na jednu stranu si užívala život plnými doušky. Na stranu druhou ji to ale drásalo. Jednou chtěla chlapa, se kterým jí bude dobře. A snad budou mít i děti. K tomu ale potřebovala jediné - zamilovat se a zůstat věrná.
Zamilovala se, chtěla s ním zůstat
Když potkala Davida, hned věděla, že jestli má s někým opravdu žít, tak to bude on. Byl jiný než muži, které do té doby potkávala. Měl přehled, dalo se s ním bavit prakticky o čemkoli. Nemachroval, měl práci, na kterou mohl být pyšný. A byl také velmi pohledný. „Když jsme spolu začínali chodit, říkala jsem si, jaké mám štěstí, že jsme na něj narazila. Byl opravdu můj první kluk, kterého jsem neměla potřebu podvádět,“ vzpomínala sympatická plavovláska. Byla zamilovaná a zdálo se, že její vyvolený to cítí stejně. Brzy bez sebe neudělali prakticky ani krok. A Irena si plnila další sen, začali spolu totiž cestovat po světě.
Poznávali nejen různé země, ale také jeden druhého. Pro mladou slečnu to byla úžasná doba. Každý den víc a víc věřila, že s chlapem, kterého má po svém boku, bude mít rodinu a jednou s ním zestárne. „Vznášela jsem se na obláčku, byla jsem opravdu šťastná. Přísahala jsem si, že mi to nikdo nikdy nezkazí.“ Jenomže člověk míní a věci se často dějí úplně jinak. Navíc to byla Irena, která si nakonec své štěstí pokazila sama. I když, jak se to vezme, zatím není nic ztracené.
Od manžela k milenci a naopak
Irena za sebou nechala svoji minulost, odstřihla se od lidí, kteří by ji mohli přivést na „scestí“. Jenomže to nestačilo. Úplnou náhodou se jí totiž do života vrátil chlapík, se kterým kdysi moc ráda trávila čas. „Řeknu to upřímně, Marek byl skvělý v posteli. Proto jsem se k němu ráda vracela. Ani tentokrát to nebylo jinak, stačilo mu pár vět a toužila jsem po něm.“ Doma si vymýšlela celou řadu výmluv. Ostatně, byla v tom dobrá, z dřívějších dob měla v zásobě hodně poměrně uvěřitelných historek o tom, co musí, kde potřebuje být, nebo kdo zrovna potřebuje její pomoc na druhém konci republiky.
Nějakou dobu to tedy fungovalo. Jezdila za svým milencem a pak se vracela domů za manželem, kterého stále milovala. „To na tom bylo jiné. Dřív jsem kohokoli neváhala opustit. Tentokrát ne. Davida jsem moc chtěla, toužila jsem po životě s ním. Zároveň jsem se ale nemohla nabažit Marka. Miluji ho, jen jinak než manžela. On to dobře věděl,“ tvrdila Irena. Tušila, že to takhle dlouho nevydrží. Zjistila, že má svědomí, které jí „hryže“ pořád víc. Když to ale s Markem chtěla ukončit, vždy řekl nebo udělal něco, co ji znovu „donutila“, aby mu skočila kolem krku.
Souhlasil, pokud založíme rodinu
Nakonec jí nezbylo nic jiného, než vše vsadit na jednu kartu. Rozhodla se, že bude žít oficiálně s oběma, ideálně pod jednou střechou. Marek s tím neměl problém. „Řekl mi, že zhruba za půl roku plánuje odjet do USA na nějakou dobu, ale že do té doby s námi klidně bude žít.“ Teď už tedy zbývalo dát stejnou nabídku manželovi. Irena se odhodlávala dlouho. Znamenalo to samozřejmě také přiznat, že měla nějakou dobu poměr. Neměla ale co ztratit, takže sebrala odvahu a Davidovi vše řekla a požádala ho, jestli by nemohla mít jak jeho, tak i Marka. Dočasně, protože za pár měsíců odletí pryč.
Čekala, že David udělá scénu. To se ale nestalo. „Sdělil mi, že za určitých podmínek je ochoten do toho jít. S tím, že jakmile Marek odletí, budeme spolu mít dítě. A já že zůstanu doma, nebudu chodit do práce, do společnosti jen pod jeho dohledem. Tvrdil, že jsem nemocná, ale on že mě vyléčí, že mu za to stojím.“ Irena nečekala takovou odpověď. Vzala si čas na rozmyšlenou. Není si jistá, jestli se dokáže vzdát svobody. Jak už to tak bývá, i tentokrát je to něco za něco.
Zdroj: autorský článek
