Článek
Nepatřil sice mezi prvoplánové krasavce, alespoň si to o sobě nikdy nemyslel. Přesto si Jiří rád užíval svobody, nechtěl se vázat. Představa vztahu s jednou jedinou ženou ho popravdě řečeno dost děsila. Brzy však přišel na to, že přeci nikde není psáno, že o sobě jeho přítelkyně či milenky musí navzájem vědět. Na druhou stranu chtěl mít oficiální partnerku, už proto, že to mělo dobrý ohlas mezi jeho přáteli. Nedělalo zkrátka dobrotu, když pokaždé přišel s někým jiným. Ovšem zároveň se nabízela nejrůznější úskalí.
Žádné neslibuji, že si ji vezmu
Kdyby se ho někdo zeptal, jestli se někdy ožení, klepal by si prstem na čelo a o dotyčném si myslel cosi nepěkného. Prostě to nebyl jeho životní styl, nikdy ho to nelákalo. „Byl jsem rád svým pánem. Navíc naši rozvedení, teta se strýcem rozvedeni, nejlepší kamarád rozveden. To zkrátka není prostředí, které by přálo budování vztahu,“ usmíval se sympatický chlapík. Ženy měl ale rád, o tom nemohlo být sporu. Jednu chvíli žil v domnění, že s upřímností nejdál do jde a když se s nějakou pohlednou slečnou seznámil, oznámil jí, že nebude jeho jediná. Většinou ani nestihl říct další větu.
Pravdomluvnost tedy dočasně „odložil“ a rozhodl se na to jít jinak. „Prostě jim neříkám, jak se věci mají. Když jsem s jednou, jsem stoprocentně její. Když s další, tak mě má pro sebe ona a tak dále. Nemyslím si, že bych dělal něco špatného. Ani jedné jsem nikdy neslíbil, že si ji vezmu, že s ní zůstanu navždy nebo tak něco.“ Člověk zabývající se partnerkou etikou by na to mohl mít jiný názor, ale co už. Nicméně v rámci takových „vztahů“ jsou situace, které zavání pořádným průšvihem a pořádnou fackou. Přinejmenším.
S milenkou se srazili ve dveřích
Jiří tak nějak počítal s tím, že dříve či později dojde k náhodného setkání jeho „přítelkyň“. Ovšem ten večer na to připravený nebyl. S Karolínou, kterou jen pár hodin předtím několika přátelům představil jako svoji oficiální partnerku, se vraceli z kina. Vládla uvolněná nálada. Dohodli se, že si ještě dají nějaký drink. „Ve dveřích baru jsme se doslova srazili s Olgou, se kterou jsem byl den předtím. Samozřejmě jedna o druhé neměla ani tušení.“ Je třeba říct, že mladý muž měl pořádnou kliku. Olga totiž zvládá český jazyk jen na základní úrovni. A Karolína nevládne ruštinou vůbec.
Stalo se tedy to, že pohotový Jitka Olze vysvětlil, že Karolína je jeho sestřenice. Samozřejmě v ruštině, kterou díky několika měsícům po boku pohledné studentky narozené v Moskvě oprášil tak, že mu konverzace nedělala problém. „Karolíně jsem pak sdělil, že je to kamarádka dcery mého bývalého učitele na střední škole, kterou jsem doučoval češtinu. Schválně jsem to říkal co nejsložitěji, a hlavně rychle, aby tomu Olga nestihla porozumět. Povedlo se mi to, obě se na sebe usmály a Olgu jsme pak dokonce pozvali na koktejl.“
Ani jedna na nic nepřišla
Když se pak Olga k dvojici přidala, pro Jiřího to znamenalo být stále ve střehu. „manévrovat“ by nezvládl každý. Ale také je fakt, že Jiří má nervy z ocele a z každého náznaku problému v pojodě vybruslil. „Ten večer byl skvělý, moc jsem si ho užil. Když šla jedna na záchod, líbal jsem se s druhou. Vždy jsem jim vysvětlil, že je to naše tajemství, aby z toho nebyly problémy. Bavilo mě to.“ Povedená trojice spolu strávila tři hodiny, aniž by jedna z mladých žen cokoli prokoukla. Jirka zároveň dělal tlumočníka a náramně se bavil.
Když se pak Olga rozloučila s tím, že už musí jít, protože ráno brzy stává, Karolína konstatovala, jak báječná holka to je. Jirka jen přikyvoval, věděl i o jiných kvalitách sympatické blondýnky. To si ale samozřejmě nechal pro sebe.
