Článek
Film …a zase ta Lucie! z roku 1984 dodnes patří k nejoblíbenějším rodinným snímkům české kinematografie. Pokračování příběhu malé Lucie a kouzelných formeláků Ferdy a Ferdy vzniklo z původně šestidílného seriálu, který režisér Jindřich Polák natočil v koprodukci se západoněmeckou televizí. Díky tomu se film dostal nejen k československým divákům, ale i do zahraničí, kde slavil velký úspěch.
Hvězda vedle hvězdy
Vedle dětského dobrodružství zaujal i hvězdným obsazením. Lucii ztvárnila tehdy už zkušená dětská herečka Žaneta Fuchsová, která s Polákem spolupracovala také na seriálu Chobotnice z II. patra. Její rodiče hráli Daniela Kolářová a Jaromír Hanzlík, dědečka ztvárnil Jiří Pleskot, Osvaldovu maminku Hana Maciuchová a v menších rolích se objevili také Jiří Krampol, Luděk Kopřiva, František Filipovský nebo tehdy ještě malá Mahulena Bočanová. Kouzelným formelákům propůjčili hlasy Jiřina Bohdalová a Josef Dvořák.
Michael Hofbauer hrál Osvalda, zemřel v roce 2013 na selhání plic
Šeď ulic za komunistů moc možností nedávala
Koprodukce se západním Německem ale znamenala i jednu komplikaci. Tvůrci věděli, že německé publikum by jen těžko uvěřilo obchodům s poloprázdnými regály a jednotnými obaly typickými pro socialistické Československo. „Například exteriéry se natáčely v Kolíně nad Rýnem. Ulice, pěší zóny, parky, to všechno se dělalo v Německu,“ vypočítávala Zuzana Poláková, spolutvůrce filmu a manželka režiséra Poláka. „Ale i v Čechách jsme dělali exteriérové obhlídky okolo moderní architektury. Točili jsme v pražských Vokovicích u tehdejšího Tuzexu. Jinak šedost tehdejších ulic nedávala žádné možnosti.“
A třeba když přišlo na natáčení scén v pražském obchodním domě Kotva, bylo potřeba vytvořit iluzi západního supermarketu. Řešení bylo stejně jednoduché jako bizarní. Rekvizitáři přivezli z Německa prázdné obaly od potravin, plechovky od nápojů, krabice od pracích prášků nebo kosmetiky. Zkrátka když nejde štáb na Západ, musí Západ za štábem. Tak „jednoduché“ to bylo.
Stejnou péči filmaři věnovali i automobilům. V záběrech se objevovala především západní auta, zatímco běžné škodovky nebo žigulíky mizely mimo kameru. Cílem bylo vytvořit prostředí, které bude působit věrohodně jak pro české, tak především pro západoněmecké publikum.
Žaneta Fuchsová přišla o kus dětství
Pro tehdy osmiletou Žanetu Fuchsovou znamenalo natáčení obrovský zážitek, ale také řadu omezení. Režisér Jindřich Polák byl známý svou pečlivostí a nechtěl riskovat, že se hlavní dětská hvězda zraní. Rodiče proto museli souhlasit s přísnými pravidly. Malá herečka nesměla jezdit na kole, lyžovat ani dělat jiné aktivity, při nichž by si mohla přivodit úraz. Jakékoli zranění by totiž mohlo zastavit nákladnou mezinárodní produkci.
Na druhou stranu právě díky filmu měla možnost cestovat do západního Německa, což bylo pro většinu lidí v tehdejším Československu téměř nepředstavitelné. Faktem ale je, že natáčení s formeláky zase až tak humorné nebylo. „Kostra byla z drátků, které se obalovaly modelínou. V ruce a v záběru jsme je měli jen tehdy, když byly v klidu. Jinak jsem mluvila do prázdna a musela si je představovat,“ vzpomínala.
Jiří Hrzán zemřel v září 1980 po pádů z pátého patra
Smutný osud Jiřího Hrzána
Ve filmu se objevil také skvělý Jiří Hrzán jako profesor hudby Hartmann. Diváci ale často netuší, že premiéry se už nedožil. Oblíbený herec tragicky zemřel v roce 1980 po pádu z okna. Proto nestihl natočit postsynchrony a jeho hlas musel být dodatečně nahrazen. Dabingu se ujal Jan Hrušínský, kterému se podařilo Hrzánův charakteristický projev napodobit natolik přesvědčivě, že si většina diváků změny ani nevšimne.
I po více než čtyřech desetiletích si snímek …a zase ta Lucie! drží své kouzlo. Děti baví rozpustilí formeláci, dospělí zase oceňují chytrý humor, nápadité triky a výborné herecké obsazení. A když dnes člověk zná příběhy z natáčení, začne si všímat i detailů, které dříve považoval za samozřejmé, třeba regálů plných zboží, za nimiž se ve skutečnosti skrývaly jen pečlivě naaranžované odpadky dovezené ze Západu.
Zdroje: autorský článek s využitím
