Článek
Kdyby mu někdo před pěti lety řekl, že si bude přát rozvod, klepal by si prstem na čelo a myslel si cosi o choré mysli dotyčného. Marek měl pocit, že si jsou s Bárou souzeni. Krásná brunetka byla jeho velká láska, zamiloval se do ní prakticky na první pohled. Maloval si, jak budou mít úžasný život. I když získat si její srdce nebylo snadné, nakonec to dokázal. „Byl jsem opravdu urputný a nenechal jsem se ničím odradit. Ani tím že měla jiný vztah,“ vzpomínal sympatický chlapík.
Počkal si na svoji chvíli
Byly samozřejmě chvíle, kdy chtěl všechno vzdát. Nicméně jeho trpělivost a ochota docela dost obětovat nakonec neslo ovoce. „Když se s tím svým rozešla, byl jsem tu pro ni. V té době jsme spolu nic neměli, nebyla to holka do větru. Ale konečně byla volná, což mi zase nabízelo jiné možnosti.“ Zval ji na výlety na večeře, do společnosti. Byli spolu třeba i v Římě. Všechno jen jako dva kamarádi. Marek trpělivě čekal na svoji příležitost. Když přišla, chytil ji za pačesy a nepustil. Začali spolu randit téměř dva roky od chvíle, kdy se do ní Marek zamiloval.
Pro Báru byl jako zjevení. Choval se úplně jinak, než byla zvyklá od svých předchozích partnerů. Dokázal ji vyslechnout, vžít se do jejích pocitů, debatovat o věcech, od kterých většina mužů s hrůzou utíká. Zkrátka byl tam pro ni vždy, když potřebovala. „Někteří kamarádi si ze mě dělali srandu, že jsem jak její poslušný pejsek. Tvrdili, že mě stejně jednou nechá. Nevěřil jsem jim. Měl jsem vysněnou holku a tím to pro mě končilo. A vlastně i začínalo.“
Asi se měl chovat jinak
Nutno říct, že Marek měl promyšlených několik „tahů“ dopředu. Třeba když spolu začínali oficiálně chodit, už myslel na to, jak s ní bude bydlet. Proto si „nenápadně“ pořídil větší byt, do jeho garsonky by se vešli jen těžko. A zase čekal. „Nastěhovala se ke mě po několika měsících. Prostě to tak vyšlo. Sama to navrhla, což bylo ještě lepší. V té chvíli jsem opravdu začal žít svůj sen.“ Už asi nikoho příliš nepřekvapilo, že se partneři po celkem krátké době zasnoubili a za dalších několik měsíců se konala svatba. Nejbližší přátelé, rodina. S tím si úplně vystačili. Ani jeden z nich netoužil po obří veselce.
V té chvíli už i ti největší pochybovači uznali, že Marek a Bára tvoří plnohodnotný pár a ona je s ním proto, že ho miluje. Jenže jak už to tak bývá, všechno hezké jednou skončí. I pohodové manželství se brzy začalo měnit. „Dával jsem jí pořád pocit, že je dokonalá a jedinečná. Možná jsem se měl chovat jinak,“ zamýšlel se Marek. Jeho drahá polovička se totiž po jeho boku začala nudit. Vymýšlela nejrůznější věci a co víc, začala chodit na nejrůznější akce. „Jedna party střídala druhou. Měl jsem toho plné zuby. Neposlouchala mě, najela na svou linku a té se držela.“
Neměla jen jeden poměr
Marek brzy pojal podezření, že mu je jeho žena nevěrná. Odmítala mu ale cokoli říct, jakoby pro ni život v manželství přestal existovat. „Rozhodl jsem se, že ji nechám sledovat. Najal jsem si chlapíka, který nebyl levný, ale prý byl moc dobrý v tom, co dělal. Lidé, co mi ho doporučili, měli pravdu. Po několika dnech mi bylo všechno jasné.“ Jeho drahá měla opravdu poměr. Ale ne jeden, ale rovnou tři. „Čekal jsem hodně. Ale tohle bylo vážně moc.“
Marek měl v ruce fotky, dokonce i některá videa a zvukové záznamy. Když přišla Bára jednoho dne domů, našla důkazy vyskládané na stole. Kdo by si ale myslel, že začala dělat scény, případně se bránit, spletl by se. „Oznámila mi, že je to moje chyba. Prý jsem se neměl chovat jako nějaké holka, ale jako pořádný chlap. Sbalila se a odešla ode mě. Rozvedli jsme se, nic jiného už se dělat nedalo.“
Zdroj: autorský článek
