Článek
Když jsou rodinné vztahy na bodu mrazu, není to nic příjemného. V případě Radka a jeho tchyně se však dá říct, že se nemohli cítit ani na několik stovek metrů. Kvůli nim se například oslavy dělaly nadvakrát. Zkrátka proto, že ti dva spolu nevydrželi v jedné místnosti bez toho, aby během chvíle nedošlo na hádky, osočování a v mnoha případech i vyhrožování. Pro mladé muže to však nebylo nic, na co by nebyl zvyklý. Se svou manželkou byl celkem osm let. Celou tu dobu mu tchyně dělala ze života peklo a za každou cenu se ho chtěla zbavit.
Radkova partnerka to naštěstí brala s nadhledem. Nebyla na svou mámu přehnaně fixovaná a zároveň věděla, že má stavy, kdy věci hodně přehání. „Doma jsme byli v pohodě, to je pravda. Přesto to nebylo nic příjemného, když se prakticky nemůžete vídat s rodiči své partnerky. Jakékoli pokusy o usmíření končily vždycky stejně - pohádali jsme se a poslali kamsi,“ vysvětloval sympatický chlapík. Přitom původ jejich sporů byl naprosto banální. Radek s tchyní prostě a jednoduše často nesouhlasil. A ona to nedokázala přenést přes srdce. Postupem času to přerostlo v osobní válku.
Nikdo už nevěřil tomu, že se vztahy mezi těmito dvěma lidmi spraví. Radek už se o usmíření ani nepokoušel, nechával věcem volný průběh. Doufal, že bude svou tchyni potkávat co nejméně. „Kdybych to řešil, zbláznil bych se z toho. Důležité pro mě bylo, že jsme s manželkou spokojeni. Nic pro mě nebylo důležitější.“ Někdy se však věci mohou změnit prakticky ze dne na den. Navíc v době, kdy to člověk nejméně čeká. Život Radka i jeho tchyně se pak změnil. A vlastně i celé rodiny.
Objevil její tajemství
Vždycky, když tchyně věděla, že má Radek přijet, „uklidila“ se. Nikdo nevěděl, kde je, nikdo to ale raději neřešil. Byl klid, to bylo podstatné. To se ale ten inkriminovaný den změnilo. Radek házel psovi míček na zahradě, tenisák se ale kamsi zakutálel. Hledal ho, když si všiml malého zamřížovaného okénka jen kousek nad zemským povrchem. Později zjistil, že to byl sklep. Když nakouknul dovnitř, nevěřil vlastním očím. „Stará paní tam seděla a sledovala lechtivé filmy. Nebudu zacházet do detailů. Každopádně jsem se rozhodl, že tohle je moje šance.“
Podle polohy okna v domě po usilovném pátrání našel místnost, ve které jeho tchyně byla. Musel po schodech dolů a pak na úplný konec neosvětlené chodby, kde to zrovna vábně nevonělo. Nikdo se nemohl divit tomu, že ji tam nikdo nehledal. „Otevřel jsem dveře a zahulákal „překvapení“. Trhla sebou tak, že jsem měl chvíli strach, jestli nemá infarkt. Naštěstí byla v pořádku. Nejprve mi nadávala, pak prosila, abych nic neříkal. Neměl jsem v plánu na ni práskat. Ale něco za něco.“
Velké usmíření
Mladý muž věděl, že má v ruce hodně silné karty. Přistoupil na to, že nikomu nic neřekne, a dokonce dáme nabídl, že jí doporučí nějaké pěkné pokoukáníčko. Ovšem pod podmínkou, že se k němu přestane chovat jako ke kusu hadru. Jinak jí pohrozil, že se každý dozví o tom, co ve sklepě dělá. Ostatně, natočil si na video alespoň pár vteřin, na kterých bylo vše jasně vidět. Ten den došlo na velké usmíření dvou znepřátelených lidí.
Radkova tchyně předstoupila před rodinu a oznámila, že už nechce dělat rozbroje a od teď bude vše jinak. „Byla velice přesvědčivá. Musím říct, že od té doby se ke ě chová hezky, je jako beránek. Nikomu jsem nic neřekl tak, jak jsem slíbil. Tedy, skoro. Manželka vše ví, nemohl jsem si to nechat ujít.“
