Článek
Půvabná Sandra Nováková (43), která momentálně září v seriálu Ulice, se chtě nechtě musí smířit s nálepkou „protekční herečky“. Její manžel, režisér Vojtěch Moravec (38), stojí za řadou seriálů jako Lež na pláži, Banáni, Einstein – Případy nesnesitelného génia, 1. Mise či Pod hladinou a dalšími. A právě v nich si větší či menší roli zahrála i Nováková. Možná jen náhoda. Buď jak buď, zvenku to může působit jako učebnicový příklad propojení práce a rodiny. A vlastně se tomu nedá úplně divit.
Řeči o protekci asi jen tak nezmizí
Jejich profesní i osobní život se totiž přirozeně prolínají. Moravec režíruje, Nováková hraje a společně tvoří projekty, které mají jasný rukopis. Nálepka protekce se tak nabízí skoro automaticky. Na druhou stranu ruku na srdce, pokud bychom měli například stavební firmu a někdo z příbuzných pracoval jako zedník, nedostával by od nás zakázky? Dlouhodobá spolupráce často stojí spíš na sehranosti a důvěře než na jednoduchém „přihrávání“. Faktem ale zůstává, že Nováková se zkrátka musí smířit s tím, že řeči o protekci jsou a pravděpodobně i budou.
Sandra Nováková patří mezi nejkrásnější české herečky
Navíc se ukazuje, že tenhle model má další pokračování. Do hry totiž vstupuje jejich syn Mikuláš. Ten na sebe aktuálně upozorňuje v pokračování seriálu Pod hladinou, kde dostal prostor. „Hraje i v seriálu Zoo mého syna. Je pro mě lepší, že se o něj někdo postará, když hraju, abych se i já mohla soustředit na práci. Zároveň agentura dohlíží i na to, aby pracoval správný počet hodin,“ vysvětlovala Nováková.
Když syna režíruje vlastní táta
Nutno říct, že před kamerou se Mikuláš pohybuje přirozeně, bez zbytečné stylizace, a v některých momentech dokáže strhnout pozornost víc než dospělí herci. Talent u něj působí autenticky, i když je fér dodat, že vyrůstá v prostředí, kde je natáčení každodenní realitou.
Zajímavé přitom je, že doma z něj nikdo nedělá dětskou hvězdu. Nováková spíš brzdí očekávání a popisuje syna jako klidnější typ, který víc než samotné herectví fascinuje zákulisí. „Paradoxně jsme my s manželem komedianti, zato Mikuláš je introvert. Někdy tu pozornost vyhledává, jindy mu stačí být jen sám se sebou. Myslím, že mu to prospěje, ale pokud zůstane u filmu, tak asi spíš za kamerou, nebo bude psát. Má rád to dění za tím vším, tak uvidíme.“
Přesto nelze přehlédnout, že v začátcích měl Mikuláš výhodu, kterou většina dětí nemá, protože ho režíroval vlastní otec. Na druhou stranu, to samo o sobě nestačí, pokud by před kamerou nefungoval, tak by měl podle všeho prostě smůlu.
Další dítě? Určitě ne
Rodinný princip se ostatně osvědčil už dřív. Ve filmu Matky se sešla celá trojice, Nováková napsala scénář, hrála hlavní roli, Moravec režíroval a jejich syn se objevil v menší roli. V jejich případě nejde o náhodu, ale o dlouhodobý způsob fungování, kde se práce a soukromí přirozeně prolínají.
Sandra Nováková zároveň říká, že další dítě neplánuje. „Tohle máme vyřešený. Vzhledem k tomu, že je mi jednačtyřicet let, tak já vlastně nechci bejt pro to mladý dítě stará máma,“ tvrdila už před časem. Chce mít dost energie na práci i na syna a nemá potřebu znovu procházet náročným začátkem mateřství. V tomhle směru působí její přístup poměrně střízlivě.
Mateřství ji ale změnilo víc, než čekala. Sama přiznává, že najednou vnímá dítě jako zásadní životní bod, i když se snaží držet výchovu nohama na zemi. Žádné rozmazlování, spíš důraz na normální fungování a hranice. Možná i proto působí Mikuláš na obrazovce tak přirozeně, bez manýr a bez snahy „být hvězdou za každou cenu“.
V seriálu Bylo nás pět se Nováková objevila se svým bratrem Adamem
Herecké geny má Mikuláš v krvi
Že má k herectví blízko, není překvapení. Nováková se před kameru dostala už jako dítě a diváci si ji dodnes pamatují ze seriálu Bylo nás pět. Později zaujala i ve filmu Protektor, kde si vysloužila nominaci na Českého lva, a široké publikum ji zná především ze seriálů jako Ordinace v růžové zahradě, Modrý kód nebo ZOO.
V posledních letech se navíc posunula i k psaní scénářů, často právě ve spolupráci s Moravcem. Společně stojí například za filmem Hádkovi, kde se jejich pracovní symbióza znovu potvrzuje. Otázka protekce tak v jejich případě nezmizí. Je ale dost možné, že ji časem přehluší něco jiného, pokud se Mikuláš dokáže prosadit sám za sebe, přestane být důležité, odkud přišel.
