Článek
Málokdo tušil, co se otevírá za „zavřenými dveřmi“. Zatímco před kamerou Jana Andresíková zářila v mnoha větších i menších rolí, její soukromý život rozhodně nebyl procházkou růžovou zahradou. Legendární čarodějnice z Arabely však byla alespoň v práci šťastná, proto má na kontě tolik filmů i dalších projektů. Alespoň na chvíli mohla nemyslet na trápení, která jí život přinášel.
Každodenní psychický teror
Přitom dlouho nic nenaznačovalo, že by to měla být až taková hrůza. Když jí bylo osmadvacet, provdala se za režiséra Jana Moravce. Jenže to nebyl vztah, který by měl vydržet déle, než pár let. Tři roky to trvalo, než se pár rozvedl. Ovšem stále by si nikdo nevsadil na to, že Andresíková míří vstříc osudu, který promění nejen její vnímání světa, ale vlastně i celou její osobnost. Druhé manželství herečky se totiž změnila v noční můru, což ale samozřejmě nemohla tušit ona, ani nikdo jiný.
Její druhý manžel Jiří Jirák byl bohužel chorobný žárlivec. A aby toho nebylo málo, tak ještě trpěl psychózami. Chudák herečka se tak prakticky každý den potýkala s nepředvídatelnou změnou jeho nálad i psychickým terorem. „Psychicky mě ničil, izoloval od lidí, přátel. Nesměla jsem nic. Dělala jsem jen z domova. Řadu let na mě téměř nemluvil,“ vysvětlovala. Mnohokrát od něj chtěla odejít, nikdy však nenašla odvahu. Za prvé proto, že vychovávala malou dcerku. A za druhé se zotavovala z těžkého úrazu, když jí pod kola vozu spadl opilec a ona ošklivě bourala. „Operovali mě a pak jsem musela rok ležet,“ uvedla později. S tyranem tak žila den za dnem a modlila se, aby ji osud vysvobodil.
Oblékla dceru a pustila plyn
Což se ostatně nakonec stalo. Vysvobození z noční můry se však dočkala způsobem, o který asi nikdo nestojí. Jednoho dne se její partner zeptal, zda by si dala kávu. Když souhlasila, manžel odešel do kuchyně, následně se ozval výstřel. Když Andresíková do místnosti vešla, spatřila muže s prostřelenou hlavou. Trvalo dlouho, že se se vším srovnala.
Deprese ji dokonce dohnaly tak daleko, že se chtěla zabít a vzít s sebou i dcerku. Opět ale zasáhl osud. „Pečlivě jsem se načesala, hezky oblékla, v bytě uklidila. Utěsnila jsem všechna okna. Dcerku jsem nastrojila. Vůbec mi nedocházelo, že to není panenka, ale živé dítě. A pak jsem pustila plyn,“ vzpomínala. Když herečka otočila kohouty na sporáku a byt se začal plnit charakteristickým zápachem, ozval se zvonek. Kamarádka zachránila jí i děvčátko.
Rodina ji o vše připravila
Jejím trápením ale nebyl konec. Posledních pět let svého života už nemohla pracovat, i když po tom moc toužila. Měla alzheimera, prodělala infarkt, a navíc i mrtvici. A i když herečka v životě vlastnila postupně dokonce dva domy, jeden v Davli a druhý později v Tišicích, skončila nakonec v domově pro seniory u Mělníka. „Moje vlastní rodina mě cíleně připravila o domov, o nemalé peníze, a dokonce se mě snažila a stále snaží psychicky úplně zlikvidovat a dostat na úplné dno,“ stěžovala si těsně před smrtí.
Děkovala, že má alespoň pár blízkých lidí, kterým na ni záleží a kteří se o ni starají. „Nebýt jich, dnes už bych tu asi nebyla,“ myslela si. Krátce na to životem těžce zkoušená Jana Andresíková zemřela ve věku 79 let. Osudnou se jí nakonec stala nemoc covid-19.
Zdroje: blesk.cz, zeny.iprima.cz, idnes.cz, ahaonline.cz, ct24.ceskatelevize.cz, lifee.cz