Článek
Převést na plátno jeden z nejslavnějších románů Bohumila Hrabala nebylo vůbec jednoduché. Obsluhoval jsem anglického krále se do kin dostal až v roce 2006, přestože se o jeho zfilmování uvažovalo už o mnoho let dříve. Než padla první klapka, vystřídalo se několik režisérských jmen, měnili se producenti a nechyběly ani ostré právní spory. „V Hrabalovi čte každý něco jiného. Musíte si umět vybrat,“ říkal o zfilmování Hrabalových knih režisér Jiří Menzel.
Menzel se cítil podvedený, tak vytáhl rákosku
Na konci 80. let chtěl román Obsluhoval jsem anglického král natočit Karel Kachyňa. Po sametové revoluci se ale situace zamotala, filmová práva několikrát změnila majitele a kolem projektu vznikl vleklý spor. Do hry se postupně dostali také Jan Svěrák, Jan Hřebejk nebo dokonce Miloš Forman, který nabídku odmítl. Nakonec se režie ujal Jiří Menzel, pro něhož šlo už o šesté setkání s Hrabalovým dílem.
Napětí mezi zúčastněnými bylo tak velké, že na festivalu v Karlových Varech došlo k dnes už legendární scéně. Menzel tam před zraky hostů švihnul producenta Jiřího Sirotka rákoskou. Oba měli spory už delší dobu a byla z toho kauza, který skončila obviněním Jiřího Menzela z výtržnictví. Režisér se nakonec omluvil a zaplatil pokutu 20 tisíc korun. Celá aféra jen potvrdila, jak komplikovaná byla cesta filmu do kin.
Jiří Menzel příkoří vyřešil po svém
Faktem je, že se Menzel mohl cítit podvedený. Domluvil se přímo s Hrabalem, že za práva na film zaplatí 50 tisíc korun a za tuto částku je koupil Sirotek. Pak ale práva prodal televizi Nova za 4,5 milionu korun. „Vydělal na tom čtyři miliony a já jsem na tom ztratil rok života. Tak se mně vyhýbal, ale asi tak za rok a půl jsme se potkali v Karlových Varech a on dělal jako by nic. A já jsem říkal, přece nemůžu dělat jako že se nic nestalo. Tak jsem si vzpomněl na jednu historii český kultury,“ uvedl později Menzel v dokumentu Komedie není legrace.
Historická věrnost přinesla problém
Natáčení bylo jedním z největších českých projektů své doby. Na place se vystřídalo přes 1100 komparzistů, vzniklo na 2000 kostýmů a štáb postavil 30 velkých dekorací. Film se natáčel na 25 místech po celé republice, od Prahy přes Liberec až po Krkonoše.
Jedna z nejznámějších historek vznikla během scén u bazénu s německými důstojníky. Modelky přišly na natáčení s vyholenými intimními partiemi, což podle tvůrců neodpovídalo době druhé světové války. Vizuální efekty proto muselo v postprodukci vytvořit studio Universal Production Partners, které digitálně doplnilo chybějící ochlupení. Stejná scéna je zajímavá ještě jednou věcí – zraněné vojáky zde hráli skuteční lidé po amputacích, nikoli herci s maskami.
Císaře si zahrála žena
Menzel si občas pohrál i s drobnými filmovými žerty. Habešského císaře například ztvárnila americká zpěvačka Tonya Graves, kterou diváci znají především z hudební scény. Mnozí si při sledování filmu ani nevšimnou, že panovníka hraje žena. „Rolí habešského císaře ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále jsem si splnila dva sny – setkání s Jiřím Menzelem a Bohumilem Hrabalem,“ usmívala se Graves.
Pozornější diváci mohou objevit i několik nepřesností. Například při příjezdu africké delegace se objeví dvouhrbý velbloud, přestože tento druh pochází z Asie, nikoli z Afriky. Podobných drobných historických detailů je ve filmu několik, na celkovém dojmu ale nic nemění.
Staršího Jana Dítěte hrál Oldřich Kaiser
Ivan Barnev se kvůli roli naučil česky
Velkou pozornost vzbudilo obsazení bulharského herce Ivana Barneva do hlavní role mladého Jana Dítěte. Přestože čeština není jeho mateřský jazyk, během příprav se ji naučil natolik dobře, že si získal obdiv celého štábu. V průběhu natáčení se mu navíc narodil první syn Matěj, na což později často vzpomínal jako na jedno z nejhezčích období svého života. Staršího Jana Dítěte ztvárnil Oldřich Kaiser, který vytvořil výrazný protipól Barnevovy energické mladické verze. Ve filmu se objevili také Josef Abrhám, Marián Labuda, Milan Lasica, Martin Huba, Julia Jentsch nebo Rudolf Hrušínský mladší.
Rozpočet filmu se vyšplhal přibližně na 84 milionů korun, což z filmu udělalo jeden z finančně nejnáročnějších českých projektů své doby. Během 66 natáčecích dnů vzniklo 42 kilometrů filmového materiálu a Menzel dal pokyn ke klapce přesně 3333krát. Do českých kin dorazilo více než 860 tisíc diváků a snímek uspěl také v zahraničí, kde získal řadu festivalových ocenění. Podle producentů se prodal téměř do celého světa a pochvalu mu poslal dokonce i Woody Allen.
Zdroje: autorský článek s využitím
