Článek
O otci Karla Gotta (†80) se dlouhá léta příliš nemluvilo. Zpěvák sám o něm veřejně vyprávěl jen málo. Přitom jeho životopis je poměrně zajímavý. Karel Gott starší v letech 1951 a 1952 šéfoval podniku ZVVZ Milevsko, který se zabýval výrobou vzduchotechniky. Později působil také v Sigmě Lutín a pracoval na ministerstvu těžkého strojírenství.
To ostatně potvrdil i sám zpěvák. „O Milevsku něco vím, ale nepokládám za důležité, ve kterém roce to bylo. Vystřídal i jiné podniky jako Sigma Lutín, také pracoval na ministerstvu těžkého strojírenství. A původem byl škodovák z Plzně.“ Jeho otec tedy rozhodně nebyl někdo, kdo by stál mimo tehdejší systém.
Syn měl jít do fabriky, ale začal zpívat
Karel Gott starší měl také poměrně jasnou představu o tom, jak by měl jeho syn žít. Zpěvák se vyučil elektromontérem a nastoupil do ČKD. Jenže dlouho u řemesla nezůstal. Hudba ho táhla stále víc a nakonec se z ní stala jeho práce, což znamenalo změnu života celé rodiny. Z obyčejného kluka se stávala hvězda, která vyprodávala sály a prosadila se i v zahraničí.
Karel Gott s manželkou Ivanou
A někde tady se mezi otcem a synem začaly objevovat další rozdíly. Karel Gott směřoval k výšinám československé populární hudby. Byl prostě jiná generace. „Vedli jsme spolu takové žabomyší války. Takové, které mezi sebou často vedou synové a otcové. Často jsme se přeli třeba kvůli politice,“ vzpomínal zpěvák. Jejich vztah tak nebyl jednoduchý. Nešlo ale o nepřátelství. Spíš o dva lidi, kteří měli na některé věci úplně jiný pohled.
S tátou se začal bavit až po smrti matky
O tom, jak velkou roli v jejich vztahu hrála politika, mluvil později i zpěvák Milan Drobný, který Gotta znal dlouhá desetiletí. „S tátou se začal bavit až po smrti matky, protože byl komunista, a Karel byl velice proti. Pak se sblížili, táta některé věci uznal, Karel taky,“ vzpomínal.
Gott sice za normalizace patřil k nejpopulárnějším zpěvákům v zemi a režim jeho popularitu využíval, sám ale později odmítal, že by byl jeho oddaným zastáncem. Také například hudební kritik Jiří Černý to jednoznačně potvrzoval. „Karel Gott byl jeden z největších antikomunistů, s jakými jsem se kdy setkal.“ Černý zároveň popisoval situace, kdy měl Gott své názory říkat přímo představitelům komunistické kulturní politiky. Historie Gottova vztahu k režimu je proto složitější než jednoduché dělení na člověka, který režim podporoval, nebo na jeho odpůrce.
Otec mu vyčítal, že na něj nemá čas
Když se Karel Gott později o svém otci rozpovídal, nevracel se tolik k jeho politické minulosti. Mnohem víc ho mrzelo něco úplně obyčejného. Neměl na něj čas. V době největší slávy byl pořád na cestách. Koncerty, nahrávání, televize, zahraniční vystoupení. Otec mu vyčítal, že mu vlastně nic nevypráví. „Táta mi třeba hodně vyčítal, že mu málo vyprávím o svých zahraničních cestách. O tom, co jsem na nich viděl a zažil, s kým zajímavým jsem se na nich setkal.“
Gott přiznával, že tehdy otcovy výtky příliš neřešil. „Tehdy jsem ho vždycky odbyl: Ale táto, teď nemám čas, možná jindy!“ Jenže „jindy“ nakonec nemuselo přijít. Po smrti maminky Marie v roce 1977 se podle Gottových vzpomínek vztah mezi ním a otcem změnil. Začali si být bližší a zpěvák měl konečně pocit, že spolu mohou mluvit otevřeněji. Jenže otec už byl nemocný.
Karel Gott s první dcerou Dominikou
Když otec umíral, Gott měl koncerty
Oficiální Gottova biografie uvádí, že Karel Gott starší zemřel v roce 1982. Pro jeho syna samozřejmě nešlo o jednoduché období. Zároveň měl ale před sebou naplánované vánoční koncerty. Nezrušil je. „Ne, nechtěl jsem být sám. A lidem jsem to přece nemohl udělat! Koupili si lístky, chtěli se pobavit, těšili se na mne…,“ uvedl své důvody Mistr.
Po vystoupení si pozval domů kamarádyy. Samota by zkrátka byla mnohem horší. „Večer, kdy táta zemřel, jsem měl zrovna po premiéře vánočního koncertního turné. Říkal jsem si: Budeš sedět sám doma a přemýšlet o tom? A tak jsem pozval domů kluky ze Štaidlovy kapely a povídali jsme si až do rána.“ Až po letech bylo vidět, jak moc ho mrzelo, že si s otcem některé věci nestihl říct.
Na vztahu Karla Gotta s otcem je každopádně zajímavé hlavně to, jak rozdílné světy se v jedné rodině potkaly. Zajímavé bylo i to, že když se Gott v roce 1971 dostal do problémů kvůli svému pobytu v západním Německu, napětí kolem celé rodiny ještě zesílilo. Zpěvák později tvrdil, že emigrovat nechtěl. Nicméně se kvůli tomu o jeho rodinče začala zajímat StB. Tohle všechno musel jeho otec, člověk spojený se státní mocí a průmyslem, sledovat z první řady.
Zdroje:
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/106788-otec-karla-gotta-byl-vysoky-funkcionar
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/99861/gottovo-tajemstvi-proc-mlcel-o-tatovi.html
https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/159410/karel-gott-je-mi-lito-ze-jsem-si-nerozumel-s-tatou.html
https://plus.rozhlas.cz/jiri-cerny-gott-byl-jeden-z-nejvetsich-antikomunistu-s-jakymi-jsem-se-kdy-setkal-8086359
https://www.kafe.cz/celebrity/kdo-byl-otec-karla-gotta/
https://www.centrum.cz/clanek/otec-byl-komunisticky-funkcionar-karel-gott-mu-to-nemohl-odpustit-bavit-se-zacali-az-po-smrti-matky-218178
