Článek
Když se řekne Václav Jakoubek (46), většina diváků si okamžitě vybaví rošťáckého Edu Součka z oscarové Obecné školy. Jen málokdo ale tuší, že jeho cesta k filmu začala úplnou náhodou. Na konkurz do válečného snímku Poslední motýl ho přivedla maminka. Režisér Karel Kachyňa tehdy hledal drobné a hubené děti, které by odpovídaly prostředí okupované Paříže, a malý Václav přesně zapadl do představ tvůrců. Získal sice jen menší roli, ale otevřel si dveře k dalším filmovým příležitostem.
Role, na kterou se nezapomíná
Skutečný průlom přišel v roce 1991. Jan Svěrák svěřil tehdy jedenáctiletému Jakoubkovi hlavní dětskou roli ve filmu Obecná škola, ke kterému napsal scénář jeho otec Zdeněk Svěrák. Eda Souček nebyl smyšlenou postavou, vycházel ze vzpomínek samotného scenáristy na vlastní dětství. Film se stal obrovským hitem, získal nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film a dodnes patří k nejvýznamnějším českým snímkům devadesátých let.
Natáčení ale nebylo vždy pohodlné. Aby dětské grimasy působily co nejpřirozeněji, filmaři například při známé scéně použili skutečný rybí tuk. Jakoubkova znechucená reakce tak rozhodně nebyla hraná. Podobně autenticky působí i scéna se spolknutou žvýkačkou, která dnešním dětem může připadat úsměvná. V poválečných letech ale byla žvýkačka vzácností, takže pro školáka představovala doslova malý poklad.
Šakalí léta změnila jeho život
Přestože si většina diváků spojuje Jakoubka hlavně s Obecnou školou, on sám má nejblíž k muzikálu Šakalí léta. Ve filmu sice znovu ztvárnil mladšího chlapce, ale právě při natáčení poznal herce a režiséra Jakuba Špalka, který ho později přivedl do divadelního spolku Kašpar. Právě tam našel místo, které se pro něj stalo druhým domovem. „Při natáčení Šakalích let jsem se totiž seznámil s jeho principálem Jakubem Špalkem, který mi nabídl roli. Prošel jsem si takovým mini castingem a vlastně od třinácti jsem účinkoval v Kašparovi,“ vzpomínal herec.
Po slibném startu se očekávalo, že bude pravidelně dostávat další velké role. Skutečnost však byla jiná. Přestože zaujal i ve filmu Co chytneš v žitě, za který získal nominaci na Českého lva, výraznější filmové nabídky nepřicházely. „Vybral jsem si kadeřnický obor, což nebylo úplně úspěšné. Pan ředitel mi řekl – buď, anebo. Škola, anebo koníček. A já dal raději přednost koníčku. Takže jsem pokračoval v natáčení Co chytneš v žitě a hrál v divadle,“ usmíval se.
Ovšem k dalšímu „rozletu“ nepomohly ani pokusy vystudovat herectví. Na konzervatoř se hlásil dvakrát. Poprvé slyšel, že nemá dost talentu, podruhé se nedostal kvůli nedostatku míst. Přesto na herectví nezanevřel. S odstupem času říká, že dlouhá léta strávená na jevišti mu dala víc než jakákoli škola.
Divadlo a nový začátek ve Švýcarsku
Jakoubek zůstal věrný spolku Kašpar a Divadlu v Celetné, kde ztvárnil řadu výrazných rolí. Diváci si ho mohou pamatovat například jako kouzelníka Arnoštka v inscenaci Rozmarné léto, kvůli níž se musel naučit řadu artistických dovedností. Mnozí pak ani nevěřili, že nikdy neprošel cirkusovým výcvikem.
Když se česká filmová kariéra na čas zastavila, rozhodl se zkusit štěstí v zahraničí. Několik let působil ve Švýcarsku, kde se věnoval především divadlu. Právě tam získal také příležitost zahrát si v mezinárodní koprodukci Es war einmal in Deutschland…. Po návratu do Česka se objevil ještě ve filmu Toman, ale jeho hlavním působištěm zůstalo divadlo.
Úspěšná dětská kariéra automaticky nezaručuje bezstarostnou budoucnost, Jakoubej je toho příkladem. Přesto se nikdy nevzdal profese, kterou si zamiloval jako malý kluk. I když dnes není pravidelnou tváří českých filmů ani seriálů, na divadelních prknech zůstává aktivní a kdyby přišla nějaká zajímavá filmová nabídka, zřejmě by jí nepohrdl. Nutno říct, že i diváci, kteří si dodnes s nostalgií pouštějí Obecnou školu, by mu ji nejspíš moc přáli.
Zdroje: autorský článek s využitím
