Článek
Brýle připomínající popelníky, přehnaně bezelstný výraz a schválně „přibrzděné“ vystupování. Postava, kterou si Lenka Plačková (50) vytvořila v zábavných pořadech, byla natolik výrazná, že ji prakticky nešlo přehlédnout. Právě díky spolupráci s Ivan Mládek a jeho Banjo Band Ivana Mládka se stala jednou z ikon televizní zábavy devadesátých let. To už je ale dávno, dnes je jinde.
Role, která ji proslavila
Televizní diváci ji samozřejmě znají hlavně z pořadu Čundrcountryshow, kde pravidelně vystupovala jako přehnaně snaživá „šprtka“. Její humor stál na kontrastu, kdy ve vážném tónu „sypala“ jednoduché pointy a držela si výrazný hlasový projev. Dnes by se možná řeklo, že šlo o velmi přesně vystavěnou komediální stylizaci, která fungovala napříč generacemi.
Ačkoliv její postava působila naivně, šlo o promyšlenou práci s výrazem i timingem. Právě to ji odlišovalo od řady jiných tehdejších televizních figur. A jestli se něco naučila také od Ivana Mládka? Samozřejmě. I když, jak se to vezme. „Od Ivana Mládka se můžete naučit jedině to, že nic není problém,“ říkala.
Pracovala jako zdravotní sestra
V civilu je ale všechno jinak. Legendární brýle byly čistě rekvizitou. A ne zrovna praktickou. „Je přes ně vidět jen tak na 30 centimetrů, když se díváte přímo rovně. Jakmile se podíváte do stran nebo nahoru a dolů, tak nevidíte nic. Jednou jsem takhle kolegovi srazila čelem kontrabas, který měl opřený o židli a jeho hlava čněla až mému čelu,“ vysvětlovala. Dnes působí přirozeně a nenápadně, bez výrazné stylizace, která ji kdysi definovala na obrazovce.
Z televizí sice postupně zmizela, ale úplně se z veřejného života nevytratila. Stále spolupracuje s Ivanem Mládkem a příležitostně vystupuje na akcích či festivalech. Podle dostupných informací se věnuje i moderování a menším projektům mimo hlavní mediální proud.
Zajímavý obrat přišel během pandemie covidu. Stejně jako řada umělců přišla o práci a rozhodla se situaci řešit prakticky a začala pracovat jako zdravotní sestra. Nešlo jen o nouzové řešení, ale i o návrat k dávnému zájmu o medicínu, který kdysi odsunula kvůli kariéře. „Pracuji jako pomocná zdravotní sestra, nejsem kvalifikovaná. Pracuji na počítači, komunikuji s lidmi, vyplňuji žádanky, dělám covid testy,“ tvrdila tehdy.
Devadesátky, které se nevrátí
Na dobu své největší popularity vzpomíná s nadhledem i lehkou nostalgií. Televizní produkce tehdy měla jiné rozpočty i tempo a natáčení byla často velkolepá. Dnes by podobný formát podle ní vznikal jen těžko.
S odstupem času ale přiznává i drobnou lítost. Ne nad prací, ale nad tím, že si někdy neužila atmosféru po vystoupeních. Místo večírků často volila odpočinek, což by dnes možná udělala jinak. „Vzpomínám na to s láskou. Bylo to 15 let mého mládí – od 20 do 35 let. Doteď lituju každého večera, kdy jsem se na noc zbytečně vracela domů a neužila jsem si každoměsíční mejdan, který jsme měli při dvoudenním natáčení. Bylo to výborné a zábavné,“ usmívala se.
Partner byl nejprve lehce mimo
Mimo svět showbyznysu je především mámou a partnerkou. S manželem, hudebníkem Tomášem Hrajem, vychovává dvě děti. Jejich seznámení má lehce úsměvný podtext. I když ji znal z televize, v běžném životě si ji nedokázal hned zařadit. „Seznámili jsme se zčásti ve škole a zčásti na jeho koncertu. Že mě už asi někde viděl, si uvědomil později. Dokonce byl rok předtím na našem vystoupení,“ vzpomínala.
Vlastně se ale není čemu divit, že Hraj napřed netušil, „kam s ní“. Plačková mimo kamery byla a je úplně jiná než žena v obřích brýlích na televizní obrazovce.
Zdroje: zivotvcesku.cz, super.cz, readzone.cz, vlasta.cz, blesk.cz
