Článek
Vltavu založil Robert Nebřenský (62) v roce 1986. Kapela si získala posluchače písněmi, v nichž nechybí zvláštní humor ani neobvyklé texty. Teď Nebřenského vídají diváci také v seriálu Boží plán na Nově. Hraje v něm tramvajového garážmistra a potkává se před kamerou s mladší hereckou generací, mimo jiné s Markem Lamborou, Václavem Matějovským a Filipem Březinou.
Hudba a herectví se u něj přitom dlouhodobě doplňují. Sám přiznává, že ho obě profese zaměstnávají natolik, že si život bez jedné z nich neumí představit. „Herectvím se živím asi třicet let, chvíli trvalo, než si mě lidi všimli, ale dnes jsem na veřejnosti opravdu více vnímán jako herec. Mnozí lidé vůbec nevědí, že současně přes třicet let hraju s nějakou kapelou,“ uvedl Nebřanský.
Na otce si nepamatuje, vlastní početí ano
Jeho rodinná historie nebyla jednoduchá. Rodiče spolu nežili a otec emigroval, když byly Robertovi čtyři roky. Na společné chvíle s ním si proto herec nevzpomíná. Když ale mluví o svém příchodu na svět, nabízí příběh, který by leckdo považoval za výmysl. Nebřenský totiž tvrdí, že si pamatuje vlastní početí, čímž přivede do rozpaků nejednoho posluchače této historky. „Pamatuju si svoje početí. Viděl jsem, jací rodiče o mě usilují v tom parku nebo kde to bylo, protože neměli kde bydlet. Maminka bydlela s prudérními rodiči a tatínek bydlel na ubytovně. Takže jedině v přírodě,“ vyprávěl.
Robert Nebřenský s kolegyní Michaelou Petřekovou
A nezůstal jen u toho. Celou historku podal způsobem, který je pro něj typický: s nadsázkou a bez snahy brát se příliš vážně. „Viděl jsem je, jak mě chtějí dolů na svět, a vůbec se mi nelíbili. Ale nikdo lepší nebyl, kdo by o mě stál, tak jsem teda souhlasil, že se narodím jim.“
Za humorným vyprávěním se skrývá také zkušenost dítěte, které vyrůstalo bez otce. Téma se promítlo i do jeho hudební tvorby. Píseň Tati, haló! se k němu vrací z pohledu dospělého muže, který se s minulostí postupně vyrovnával. Nebřenský o tom mluvil také v Českém rozhlase, kde popsal, jak se jeho vztah k otci postupně proměnil. „K tátovu zmizení jsem nakonec našel chápavý vztah. Když píseň vyšla, ukázalo se, že podobné téma trápí spoustu lidí,“ svěřil se.
Tátou se stal až po padesátce
Sám Nebřenský se otcem stal až v pozdějším věku. Ani v tomto případě si neodpustil vlastní komentář. Své rodičovství totiž spojil s poněkud svéráznou teorií o tom, co všechno může muž předat potomkovi. „Slyšel jsem, že zkušenosti muže a poznání a moudrost se promítá do spermatu. Že je čím dál kvalitnější a pak i ten plod je kvalitnější. V podstatě se narodí už jako vzdělaný jedinec.“
Robert Nebřenský a Martin Finger na premiéře filmu Kouzlo derby
Jeho poznámku samozřejmě nelze brát jako vědecké vysvětlení dědičnosti. Dobře ale vystihuje způsob, jakým Nebřenský o osobních věcech mluví. I témata, která mohou být citlivá, dokáže podat s humorem, aniž by se jim úplně vyhýbal. Dnes ho diváci znají z televizních seriálů, posluchači z koncertů Vltavy a jeho písně připomínají, že za osobitým humorem se někdy skrývají i docela vážné zkušenosti. V Božím plánu tak dostává další hereckou příležitost, zatímco hudba zůstává pevnou součástí jeho života.
Zdroje: autorský článek s využitím
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-robert-nebrensky-nase-hudba-je-trochu-narocnejsi-na-divky-ne-vzdy-platila-197341
https://budejcka.drbna.cz/zivot-a-styl/3295-nebrensky-chci-nasi-hudbou-obohacovat-lidi.html
https://www.denik.cz/kultura/robert-nebrensky-herectvi-ke-mne-patri-stejne-jako-hudba/
https://www.kinotip2.cz/clanky/robert-nebrensky-pamatuju-si-svoje-poceti-videl-jsem-jaci-rodice-o-me-usiluji-v-tom-parku-nebo-kde-20260911-17936.html
