Penélope Cruz: Vztah s „protekčním synkem“ funguje. Hned na začátku si nastavili hranice

Když dnes vidíme Penélope Cruz (51) na červeném koberci, působí sebejistě a přirozeně, jako by k filmovému světu patřila odjakživa. Realita jejích začátků ale byla mnohem méně okázalá. V 90. letech ji mnozí vnímali spíš jako „hezkou tvář“ než jako herečku s potenciálem. Podobně skeptický byl filmový průmysl i k Javieru Bardemovi (57), který se musel vypořádávat s nálepkou protekčního synka, jeho rodina totiž měla v hereckém světě silné jméno.

Oba tak stáli před stejnou výzvou dokázat, že jejich místo ve filmu není náhoda. Poprvé se potkali už velmi brzy, při natáčení filmu Šunka, šunka. Cruz bylo tehdy pouhých šestnáct let a Bardem byl o něco starší, ale ani jeden z nich netušil, že se jejich cesty jednou protnou jinak než pracovně. V té době šlo spíš o začátky, trochu chaos, hodně ambicí a minimum jistoty.

Zlom přišel až o mnoho let později, kdy se znovu setkali při natáčení filmu Vicky Cristina Barcelona režiséra Woody Allena. Tehdy už byli oba herecky vyzrálí a svět si jich začínal všímat. Chemie, která mezi nimi vznikla, nebyla jen filmová. „Když jsi vešel do místnosti, hned jsem věděla, že budeme spolu a že budeme mít rodinu,“ vzpomínala herečka.

Zatímco jiní herci se nechají hollywoodským životním stylem pohltit, Cruz a Bardem si od začátku nastavili jasné hranice. I když Penélope Cruz získala Oscara (za film Vicky Cristina Barcelona) a Javier Bardem bodoval třeba ve snímku Tahleta země není pro starý, jejich soukromí zůstalo překvapivě klidné. Svatbu měli v roce 2010 bez velkých titulků, bez mediálního humbuku. Proběhla na Bahamách a dlouho o ní věděli jen nejbližší. „Udělali jsme pro sebe velmi dobré rozhodnutí – nemluvit veřejně o našem vztahu,“ vysvětlovala Cruz.

Dnes tvoří stabilní rodinu se dvěma dětmi – synem Leem a dcerou Lunou. Vyrůstají co nejvíc „normálně“. Bez sociálních sítí, bez neustálého kontaktu s technologiemi a hlavně bez tlaku veřejnosti. Cruz v rozhovorech opakovaně zmiňuje, že mateřství zásadně změnilo její priority. Z někdejší workoholičky se stala žena, která si pečlivě vybírá projekty a mezi natáčením se vrací domů, nejčastěji do Madridu.

Právě Španělsko zůstává jejich kotvou. Nejen geograficky, ale i mentálně. I když pracují po celém světě, jejich životní tempo se víc podobá evropskému stylu než hollywoodskému shonu.

Na jejich vztahu je zajímavé, že nestojí na mediální pozornosti. Naopak, funguje spíš mimo ni. Bardem i Cruz se dlouhodobě angažují v sociálních a humanitárních tématech, podporují například organizace zaměřené na pomoc dětem nebo uprchlíkům. Jejich partnerství tak nepůsobí jako „značka“, ale jako spojení dvou lidí, kteří si prošli podobnou cestou. Možná právě proto působí tak stabilně, protože nejsou si konkurencí, ale oporou.

Přestože by si mohli dovolit žít kdekoliv a jakkoliv, nejšťastnější jsou prý ve chvílích, kdy jsou spolu doma, na dovolené u moře nebo jen mimo kamery. Hlavně spolu. Nejde jen o to, že uspěli. Ale že si i po letech v jednom z nejtvrdších odvětví dokázali uchovat normálnost, soukromí a vztah, který nepůsobí jako role, ale jako realita.

Zdroje: cadenaser.com, goalcast.com, people.com, elle.com