Článek
Bez nadsázky se dá říct, že si Laura hřála na prsou hada. Vlastně dokonce dva. Pro svou o tři roky mladší sestru vždy udělala všechno, co bylo v jejích silách. Ta se jí však „odvděčila“ tím, že svedla jejího manžela. Samozřejmě ani on nebyl bez viny, o to víc to bolelo. „Nedělala jsem si nikdy iluze o věrnosti až navěky, na podobné řeči jsem nevěřila. Bylo mi jasné, že si manžel někdy najde bokovku. Ale doufala jsem, že to bude jen úlet. A hlavně jsem fakt nečekala, že půjde o někoho z rodiny,“ kroutila hlavou pohledná plavovláska.
Nechtěli si otravovat životy
Přitom o jejich manželství nelze říct, že by nebylo šťastné. Laura se vdávala mladá, nebylo jí ještě ani dvacet let, Markovi bylo tehdy osmadvacet. Ale cítila, že dělá dobře, milovala ho. A byla si jistá, že on miluje ji. „Nevím, asi ještě nebyl dostatečně vybouřený. Vždyť první podezření, že něco není v pořádku, jsem měla už pár měsíců po svatbě,“ uvažovala Laura. Nepatřila mezi prvoplánové žárlivky, spoustu věcí si dokázala odůvodnit a vysvětlit sama bez toho, aby partnerovi dělala scény. Dnes už ale ví, že asi měla trochu „přitlačit“.
Na druhou stranu je pravda, že si vzájemně slíbili, že si nebudou životy otravovat, nebudou mít potřebu jeden druhého vlastnit. Takže v tomto kontextu se možná dá říct, že se k nějakému „průšvihu“ schylovalo vlastně od začátku. „Moc vztahů jsem před Markem neměla, to je pravda. Ale nikdy jsem určitě neměla pocit, že chci jakéhokoli člověka měnit nebo ho mít jen pro sebe. Přišlo mi to hloupé, když s tím někdo přišel.“
Tu vůni odněkud znám
Laura s Markem měli spoustu plánů. Ještě před veselkou si nastínili, jak budou cestovat, chtěli projet celý svět. Na děti měli čas, nemuseli nikam spěchat. Jenomže všechno vzalo za své. „Nevím, co se stalo, dodnes to nechápu. Prostě najednou jako když utne. Marek se přestal zajímat, bylo mu všechno jedno. A já byla vlastně sama.“ Samozřejmě ji hned napadlo, že je za tím jiná žena. Svého manžela se přímo zeptala tak, jak byla zvyklá. On to popřel, pro ni to tak bylo alespoň v tu chvíli vyřešené. Nechtěla to ale nechat jen tak.
I když neměla ve zvyku pátrat, tentokrát se přeci jen pustila do zjišťování, jestli na jejím podezření přeci jen něco není. „Netrvalo dlouho a zjistila jsem, že v jeho životě někdo je. Změnil spoustu věci, navíc jsem ji z jeho oblečení cítila. Tenkrát si pamatuji, že jsem si připadala jak blázen. Očichával jsem jeho oblečení a říkala si, že tu vůni odněkud znám.“ Tehdy ještě netušila, jak správné jsou její instinkty.
Sestru jsem tam nečekala
Rozhodla se, že si manžela prověří a bude vědět, na čem je. Oznámila mu, že jede s kamarádkou na víkend pryč. Nejela ale nikam. Do večera se procházela, dala si dobré jídlo a čekala na správný čas. „Brala jsem to tak, že jestli ji pozve k nám, jako že jsem k tomu měla indicie, tak to bude hned první den po mém údajném odjezdu. Počkala jsem asi do devíti a šla jsem domů.“ Znovu se ukázalo, že její tušení je správné. Ženské boty, špitání.
Když otevřela dveře do jejich ložnice, byla připravená na všechno. Tedy, skoro na všechno. Čekala manžela s cizí ženou. Z té se ale „vyklubala“ její sestra. Všichni na sebe zírali, jako kdyby se viděli poprvé. „Ségra byla vždycky drzá. Se na mě usmála, pohodila vlasy a zahalekala, ať tam tak nestojím a přidám se k nim. Udělalo se mi špatně, musela jsem pryč. Tahle reakce na mě byla příliš.“ Laura se sestrou dodnes nemluví. A asi není třeba dodávat, že už je šťastně rozvedená.
Zdroj: autorský článek
