Článek
Když se v roce 1997 na obrazovkách České televize objevila první řada seriálu Zdivočelá země, málokdo čekal, že se z něj stane jeden z nejvýznamnějších českých televizních projektů porevoluční éry. Tvůrci během čtyř řad natočili celkem 45 dílů a příběh dovedli od bouřlivých poválečných měsíců až k sametové revoluci. Seriál vznikal s přestávkami až do roku 2012 a dodnes bývá oceňován za snahu věrně zachytit atmosféru doby.
Hrdina, který chtěl jen normálně žít
Předlohou se staly romány spisovatele Jiřího Stránského, především Zdivočelá země a Aukce. Jeho vlastní životní zkušenosti přitom dodaly příběhu mimořádnou autenticitu. Stránský byl po komunistickém převratu odsouzen v politickém procesu a několik let strávil ve vězení i v uranových dolech na Jáchymovsku. Právě proto nepůsobí seriál jako pouhá fikce, ale jako dramatické vyprávění inspirované skutečnými osudy lidí, kteří totalitní režim poznali na vlastní kůži.
Ústřední postavou je bývalý pilot RAF Antonín Maděra, jehož ztvárnil Martin Dejdar. Po návratu z války doufá, že začne nový život na statku v pohraničí a bude se věnovat chovu koní. Místo klidu ale nachází kraj plný napětí, násilí a nejistoty. Poválečné pohraničí je místem, kde se střetávají bývalí nacisté, kolaboranti, noví osadníci i lidé, kteří chtějí využít chaosu ve svůj prospěch.
Zpočátku připomíná seriál dobrodružný western. Postupně se však mění v mnohem temnější příběh o nástupu komunistické diktatury. Maděra se po únoru 1948 stává nepohodlným člověkem, přichází o vše, co vybudoval, a nakonec končí po vykonstruovaném procesu ve vězení a uranových lágrech. Další řady sledují nejen jeho osud, ale také život jeho rodiny a proměnu celé společnosti během kolektivizace, normalizace i událostí roku 1989.
Skutečnost byla ještě krutější
Přestože jsou některé postavy smyšlené nebo vznikly spojením několika skutečných osobností, autor předlohy opakovaně upozorňoval, že mnoho událostí vychází z reality. Televizní zpracování muselo být proti skutečnosti v některých scénách mírnější. „Ve Zdivočelé zemi není nic vylhaného, o to je důležitější než všechny narůžovo natřené příběhy, které se snaží přesvědčit, že za komunistů to vlastně tak hrozné nebylo,“ vysvětloval.
Seriál ale nikdy nepůsobil jako učebnice dějepisu. Historické události ukazuje prostřednictvím obyčejných lidí, kteří se snaží přežít dobu, jež jim často bere svobodu, majetek i rodinu. Jedním z nejznámějších momentů natáčení se stala akční scéna na jedoucím vlaku. Přeskok mezi vagony sice provedl profesionální kaskadér, samotný běh po střeše vlaku ale absolvoval Martin Dejdar osobně, což bylo vzhledem k jeho strachu z výšek a létání dost riziko.
Dejdar se přesto při natáčení nevyhýbal fyzicky náročným scénám. Vedle něj se v seriálu objevila mimořádně silná herecká sestava. Výrazné role ztvárnili například Jana Hubinská, Jiří Schmitzer, Jiří Lábus, Pavel Nový, Oldřich Vlach nebo Jiří Langmajer. Celkem se před kamerou vystřídaly stovky herců a komparzistů.
Patnáct let natáčení a hodiny v maskérně
Protože jednotlivé řady vznikaly v rozmezí patnácti let a děj pokrývá více než čtyři desetiletí, čekala maskéry mimořádně náročná práce. Herce bylo potřeba postupně zestárnout o desítky let. Používaly se speciální silikonové a želatinové masky, vyráběly se odlitky obličejů a někteří představitelé trávili v maskérně několik hodin denně. Výsledkem ale bylo velmi přesvědčivé stárnutí postav, které ani dnes nepůsobí rušivě.
Natáčení probíhalo na desítkách míst po celé České republice. Důležitou kulisou se stal například statek v jihočeském Radíči, který filmaři objevili téměř náhodou. Objevily se ale také lokace v Úštěku, Kladrubech nad Labem, Táboře, Vinařicích, Velké Chuchli nebo ve vojenském újezdu Hradiště.
Jiří Langmajer hraje v seriálu Zdivočelá země Cassidyho, jednoho z Maděrových přátel a „kovbojů“
Štáb během let využil stovky kusů hospodářských zvířat, historickou vojenskou techniku i velké množství komparzistů. Některé hromadné scény patřily ve své době k největším, jaké Česká televize pro hraný seriál připravila. Tvůrci si zakládali i na historických detailech. V prostředí uranových lágrů se například objevuje nápis „Prací ke svobodě“, který záměrně připomíná cynická hesla známá z nacistických koncentračních táborů.
Seriál, který nezestárl
Velkou zásluhu na atmosféře má také hudba skladatele Zdeňka Bartáka. Ústřední melodie se stala jedním z nejvýraznějších televizních motivů své doby a dodnes je se seriálem neodmyslitelně spojená. Zdivočelá země si získala vysokou sledovanost už při premiéře a během let se zařadila mezi nejlépe hodnocené české historické seriály.
Není to jen příběh jednoho statku nebo bývalého letce RAF. Především připomíná, jak dramaticky dokázaly politické změny zasáhnout do života obyčejných lidí. Tím je seriál zajímavý i po letech. Nehraje si na dokument, ale díky silným postavám a pečlivě vystavěnému příběhu dokáže divákům přiblížit období, které by nemělo upadnout v zapomnění.
Zdroje: autorský článek s využitím
