Článek
Egyptský faraon Ptolemaios XII. se proslavil mimo jiné i tím, že byl otcem Kleopatry, jedné z nejmocnějších žen historie. Skvělá politička se dokázala dostat pod kůži mužům, kteří tvořili dějiny. Ale jelikož Ptolemaios byl, pokud jde o potomky, docela schopný, zplodil ještě další čtyři děti. A nebýt Říma a jeho zájmů, kdo ví, jak by to s egyptským trůnem dopadlo.
Caesar byl zásadním jazýčkem na vahách
Arsinoé byla velmi ctižádostivá. Takže když měla šanci, aby se dostala k moci v době půtek jejích sourozenců, učinila tak bez váhání. Historie ji zná jako královnu Arsinoé IV. Jenže na scéně se objevil Řím a jeho zřejmě nejslavnější vojevůdce Gaius Julius Caesar. Arsinoé dostala jasně na srozuměnou, že buď bude „sekat latinu“, nebo bude o hlavičku kratší. Nakonec tedy velmi neochotně přepustila trůn a tím i celý Egypt Ptolemaiovi XIII. a Kleopatře.
Degradovaná královna sice dostala spolu s nejmladším bratrem Kypr jako bolestné, to jí ale ani v nejmenším nemohlo uspokojit. Arsinoé je sice pod dohledem, ale jako téměř vždy využije svého půvabu a schopnosti manipulovat s muži a podaří se jí uprchnout. Samozřejmě touží po návratu na trůn, takže se připojí k egyptské armádě generála Achillase, která zrovna táhne proti Kleopatře. Vojákům slibuje slávu i bohatství, hraje i na jejich vlasteneckou notu, když vykřikuje, že se diktátu Říma nikdy nepodrobí.
Jednu chvíli se dokonce zdá, že by rebelka a její stoupenci mohli uspět. Jenže zase se objeví Caesar a jeho legie, které si přivede. Bitva u Kanóbu pak definitivně rozhodne o tom, že Arsinoé upadne do zapomnění…nebo ne?
Kleopatra se jí zbavila
Bývalá královna byla zajata a odvezena na území dnešního Turecka. V legendárním městě Efézu jí bylo dovoleno žít poměrně v klidu. Jenže nebyla by to ona, kdyby se znovu různými intrikami nepokoušela o sjednocení sil rebelů. Zřejmě však nepočítala s tím, že i mezi svými „ochočenými“ muži bude mít zrádce.
Možná šlo o zhrzeného milence, kdo ví. Každopádně Kleopatra se o jejích plánech dozvěděla a sestřičku nechala pro jistotu zavraždit. Navíc se říkalo, že na ni žárlila i jako žena, protože byla krásnější. A také mělo jít o Caesara - jeho záliba v pohledných ženách nebyla nic tajného. Takže se mohlo stát, že zahoří pro Arsinoé, což Kleopatra nechtěla riskovat.
Objevili její hrobku?
Na rozdíl od hrobky Kleopatry, která stále nebyla nalezena je možné, že archeologové objevili místo posledního odpočinku Arsinoé. V roce 1926 odhalili v Efezu pohřební komoru, která jí podle některých odborníků patřila. Kosti neodpovídaly tomu, že by dotyčná osoba trpěla nějakou nemocí, patřily ženě mezi 15 a 18 lety.
O mnoho let později pak forenzní antropoložka Caroline Wilkinson díky nalezené lebce zrekonstruovala tvář dotyčné. Mimo jiné přišla na to, že měla africkou matku. Což také zapadá do mozaiky a podporuje tvrzení, že jde o Arsinoé. Pokud to tak je, tak legendy o její kráse byly pravdivé.
Zdroje: britannica.com, stoplusjednicka.cz, kniha Arsinoé - královna Egypta, researchgate.net, medium.com
