Článek
Nikdy nebyla „pavlačová“ drbna, byť nejrůznějších „zaručených“ informací se k ní možná právě proto dostávalo poměrně hodně. O svém manželovi už Iva slyšela, že je na chlapy, protože má moc kamarádů, že střílí ptáky v parku apod. Proto vůbec neřešila, když se dozvěděla, že má Antonín poměr s jejich sousedkou. „Ta paní, která mi v živých barvách líčila, jak se spolu scházejí, mi týden předtím tvrdila, že nám někdo chodil po balkóně. V pátém patře. Takže ne, fakt jsem jí nevěřila,“ vzpomínala sympatická brunetka.
Neví, proč si našel jinou ženu
Kupodivu se ale ukázalo, že tyto dvě informace byly zrovna pravdivé. Dokonce i ta o tom, že jim někdo chodil na balkóně. Ale o tom později. Na začátku je totiž třeba zmínit, že manželství Ivy a Antonína nemělo zásadní trhliny. Jasně, někdy se pohádali, sem tam byl třeba pročistit vzduch. Ovšem nikdy nešlo o nic zásadního, o čemž by se dalo mluvit jako o důvodu, proč by si měl jeden či druhý najít „bokovku“. Těžko říct, jestli za to mohl manželský stereotyp, proč si Tonda začal s jinou ženou. „Možná si potřeboval dokázat, že je samec, že na to pořád má. Fakt netuším,“ krčila rameny Iva.
Dlouho neměla podezření, že se vlastně před jejími zraky odehrává něco, co ji nakonec bude stát manželství. Přitom různé indicie byly. Jenže po bitvě je každý generál. „Dneska vidím věci, které jsem tenkrát neviděla. Nicméně si říkám, že jsem vlastně ani nemohla. Koho by to napadlo!“ Tím spíš, že se sousedkou nikdy neměly nijak zvlášť dobré vztahy. Samozřejmě ji pozdravila, když se potkaly, ale tím to skončilo. Ani nevěděla, že je sama. Často u ní totiž vídala stejného muže. „Později jsem se dozvěděla, že je to její bratr.“
Bral si ji do jejich ložnice
Když Iva zjistila, že její manžel naopak s půvabnou blondýnkou udržuje vztahy vpravdě nadstandardní, bylo už na cokoli pozdě. „Dělali ze mě troubu skoro čtyři měsíce. Dokonce se jednou schovávala, když jsem si zapomněla doma mobil. To byla ta osoba na balkóně, o které jsem dostala zaručené informace. Asi tam skotačila, zatímco já hledala mobil, obouvala se a odcházela do práce,“ konstatovala s kyselým úsměvem na tváři Iva. Právě zjištění, že si ji manžel bral k jejich radovánkám k nim domů, pro ni bylo nakonec úplně nejhorší. V jejich ložnici, na jejich gauči, v jejich koupelně. Nic takového si nikdy nedokázala představit.
Navíc byl u všeho i syn Antonína a Ivy, byť samozřejmě nepřímo. Jelikož mu bylo něco málo přes rok a chodil často spinkat, prostoru měli milenci dost. Stačilo se jen domluvit, cestu k sobě opravdu dlouhou neměli. „Nevím, jestli bych na to vůbec někdy přišla, kdybych neměla tak děravou hlavu. Tentokrát jsem se však nevracela hned, ale až během dne. Navíc jsem měla být na školení v jiném městě, takže mě doma fakt nikdo nemohl čekat.“ Cestou na školení se však Iva potřebovala stavit pro desky, které nechala na stole.
Myslela si, že jsem padlá na hlavu
Jaké bylo její překvapení, když u dveří viděla dámské boty. Sice jí bylo divné, že uprostřed zimy jsou to jen žabky, to ale v tu chvíli neřešila. Vřítila se do ložnice, tam nikdo nebyl. Z vedlejšího pokoje však slyšela šramocení. Otevřela dveře a tam se její manžel snažil svou milenku doslova zastlat do rohu místnosti. „Vzal všechno, co měl po ruce. Synovu dečku, plyšáky, různé další věci. Si asi myslel, že jsem úplně padlá na hlavu.“ Iva začala řvát, za chvíli ji to ale přešlo, nechtěla, aby z toho měl syn nějaké trauma.
Nakonec se spokojila s tím, že oba milence vyhodila z bytu tak, jak byli. Ona jen v kalhotkách, on v trenkách a ponožkách. „Bylo mi fuk, jak si poradí. Evidentně to nějak zvládli, možná ta megera měla někde strčený náhradní klíč od jejího bytu. Teprve po chvíli mi došlo, že byli v pokoji našeho syna. Asi nějaká úchylka, netuším. Každopádně to byl konec, s tím člověkem už jsem nechtěla mít nic společného.“
