Článek
Těšila se, byla připravená říct své „ano“ a Petra milovat až do konce života. Ještě chvíli před samotným obřadem přitom nic nenasvědčovalo tomu, co se v následujících okamžicích stane. „Měla jsem motýlky v břiše, všechno probíhalo krásně. Nikdo netušil, jak se to najednou zvrtne,“ vzpomíná dnes Anežka.
Potřebovala na chvíli odejít
Když se ráno začali sjíždět hosté, sympatická zrzka prakticky nikoho neviděla. Připravovala se. „Měla jsem kolem sebe kadeřnice, vizážistky a další pomocníky, nic jiného jsem neřešila. Hosty a jejich uvedení měl na starost Petr, k ruce si vzal kamaráda, takže jsem to brala tak, že je všechno v pohodě.“
Svým způsobem vlastně bylo, nikdo z přijíždějících neměl problém, vše běželo jako na drátkách. „Potřebovala jsem se jít nadýchat vzduchu, takže jsme přípravy na chvíli přerušili. A také jsem si chtěla dát tajně cigaretu, takže jsem všem řekla, že chci pár minut pro sebe a šla jsem si do pokoje pro krabičku.“
V jednu chvíli se jí zdálo, že vidí svého nastávajícího manžela. Rychle takovou představu zahnala, protože Petr měl být v té chvíli úplně někde jinde. Pomyslela si, že už asi ze všeho trochu blázní a spíš se všemu usmála, než aby začala cokoli řešit.
Načapala ho s jinou ženou
V pokoji jen tak koukala z okna, pár minut kouřila. Opět si několikrát přehrála, jaké to bude, až ji tatínek povede k oltáři. Pak vyšla z pokoje. „Zůstala jsem stát jako opařená. Jen pár metr ode mě Petr tiskl na zeď nějakou prsatici, jazykem jí snad musel olizovat mandle. Když mě viděl, odskočili od sebe a on začal něco nesrozumitelně koktat. V tomto ohledu na tom byl lépe než já, nevypravila jsem ze sebe jediné slovo,“ tvrdí Anežka.
Ještě si to plně neuvědomovala, ale v tu chvíli už bylo jasné, že svatba nebude. „Asi po půl minutě jsem na něj začala ječet, hodila jsem po něm zapalovač a kabelku. Ta holka utekla, on stál a zíral. Když jsem se malinko uklidnila, řekla jsem mu, ať okamžitě vypadne a ještě předtím řekne lidem, že se obřad ruší. Pak jsem se zamkla v pokoji.“
Jeho věci jsem rozdala
Zůstala zamčená v pokoji asi dvě hodiny. „Kamarádi klepali, chtěli mě vidět. Všechny jsem poslala pryč, jen jsem kámošce napsala sms, že Petr má milenku a poprosila jsem ji, aby všechno zrušila a přišla pro mě, až budou hosté pryč. To se také stalo, neumím si představit, jak se asi tvářili.“
Když konečně odemkla pokoj, doslova padla do náruče Kláry, která jí měla jít za svědkyni. „Dlouho, opravdu dlouho jsem jí plakala v náručí, vůbec nechápu, kde se další slzy braly. Petra už jsem nikdy neviděl, jeho věci jsem věnovala na charitu. Včetně pracovního počítače atd. Ani nepípl. Bolelo mě to hodně dlouho,“ doplnila Anežka.
